Obchodníci s potravinami v Česku využívají celou řadu triků, jak na zákaznících vydělat více peněz. Nejčastěji se objevují výrobky, které byly zmenšeny, cena však zůstala stejná jako před jejich úpravou. Spotřebitelská organizace dTest doporučuje pozorně číst měrné ceny – tedy zda se nám nákup určitého množství stejné potraviny vyplatí. Na co všechno si dát pozor?
Smrskflace, neboli zmenšení výrobků a ponechání stejné ceny, je běžnou praxí potravinářů a obchodníků při zdražování produktů. Zákazníci se s ním letos mohli setkat například u tabulkových čokolád Milka od skupiny Mondelez. Vybrané druhy se smrskly ze 100 na 90 gramů. Společnost argumentuje tím, že na vině jsou vysoké ceny kakaa a energií. Lidé tedy zaplatí stejně za méně čokolády. Smrskflace získala svůj název z anglického shrinkflation, neboli shrink (smrsknout) a inflation (inflace).
ČTĚTE TAKÉ: Budeme na tom hůř než loni, myslí si Češi. Jejich optimismus přesto roste, ukazuje průzkum
V obchodech se lze setkat s triky, které nejsou na první pohled patrné. Upozorňuje na to například spotřebitelská organizace dTest. „Jedná se o případy, kdy například krabice s cereáliemi zůstane stejně velká, ale změní se pouze gramáž. Pro spotřebitele může být smrskflace matoucí, jelikož ji nemusí vždy na první pohled odhalit. Přitom se jedná o nástroj, který slouží k nenápadnému zdražení zboží,“ napsala organizace.
Ekonom Lukáš Kovanda upozornil, že smrskflace je často doprovázena i dalšími nežádoucími jevy. „Hovoříme nejen o smrskflaci, ale i takzvané šuntflaci, kdy se například v tyčince, která se tváří jako čokoládová, nenápadně snižuje obsah čokolády,“ řekl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank.
Smrskflaci jednotlivých produktů musí zákazníci odhalit sami. Žádný zákon v Česku totiž nenařizuje informovat o změně balení či úpravě gramáže. Ve Francii je však vyžadováno, aby prodejce nakupující na případné úpravy množství daného výrobku upozorňoval.
Měrné ceny mohou zákazníky zmást
Dalším častým nešvarem je nestandardní úprava měrné ceny, která představuje cenu zboží přepočítanou na standardizovanou jednotku – například na kilogram, kus nebo litr. V praxi k úpravě měrné ceny dochází u zboží, které je nabízeno v různých hmotnostech.
Vyplatí se obezřetnost. Lidé jsou totiž zvyklí, že větší balení je ve většině případů výhodnější. Někteří obchodníci toho ale využívají a větší balení podraží natolik, že přestane být výhodné.
„Povinnost uvádět měrné ceny se vztahuje především na balené potravinářské výrobky a dále na některé nepotravinové výrobky, které jsou vyjmenovány ve vyhlášce Ministerstva financí. Právě díky měrným cenám mohou spotřebitelé snáze odhalit, zda je pro ně nákup skutečně výhodný,“ uvedla Eduarda Hekšová, která je ředitelkou dTest.
Pozor i na bezdůvodně velké obaly
Spotřebitelská organizace také varuje před zbožím, které svou velikostí neodpovídá prodanému výrobku. „Bezdůvodně velké obaly mohou klamat spotřebitele a zároveň zbytečně zatěžují životní prostředí,“ pronesla Eduarda Hekšová.
Ta také upozorňuje, že zákon již na tuto praktiku pamatuje. Dodavatelé musí zajistit, aby hmotnost a objem obalu výrobku byly co nejmenší. V opačném případě hrozí pokuty do výše půl milionu korun. „Případ s příliš velkým obalem tablet do myčky na nádobí řešil v říjnu 2024 i Městský soud v Praze, který potvrdil oprávněnost pokuty ze strany České obchodní inspekce,“ uvádí organizace.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ceny vajec jdou před Velikonocemi nahoru. Na vině je podle ekonomů i poptávka z USA
