Muž, který byl odsouzen za zabití 10 belgických vojáků, teď žádá v Belgii o azyl

Zní to neuvěřitelně, ale je to realita. Belgie v těchto dnech projednává žádost o azyl Bernarda Ntuyahaga – muže, který hrál klíčovou roli ve smrti deseti belgických vojáků během občanské války ve Rwandě. Za to byl v roce 2007 odsouzen na 20 let. Jenže Ntuyahaga opustil brány vězení o 10 let dříve a teď žádá v Belgii o azyl. Pozůstalí po obětech zuří.

Psal se rok 1994 a ve Rwandě právě zuřila brutální občanská válka mezi vládnoucími příslušníky kmene Hutu a menšinovým kmenem Tutsiů. Jelikož je Rwanda bývalou belgickou kolonií, vyčlenila Belgie 10 svých vojáků, kteří měli chránit první premiérku v historii africké země Agathe Uwilingiyimanaovou. To se ale nepovedlo, premiérka byla zavražděna a stejně tak i všech 10 výsadkářů, které Rwandští vojáci rozsekali mačetami. Belgie po tomto incidentu stáhla všechny své vojáky z Rwandy.

Za jednoho z hlavních viníků masakru belgických vojáků byl později označen důstojník rwandské armády a příslušník kmene Hutu, Bernard Ntuyahaga. Podle belgického soudu, který ho během procesu v Bruselu v roce 2007 poslal na 20 let za mříže, to byl právě Ntuyahaga, kdo rozkázal svým mužům zajmout belgické vojáky hlídající premiérku, převézt je na základnu do hlavního města Kigali a tam je zmasakrovat. Podobný osud během války potkal i přibližně 800 tisíc příslušníků kmene Tutsiů.

Vdova po vojákovi hrozí opuštěním Belgie

Jenže válečný zločinec si ve vězení odseděl jen polovinu trestu. V červnu byl propuštěn a převezen do uprchlického centra, kde čeká na deportaci do Rwandy. Právě toho se ale Ntuyahaga bojí jako čert kříže. V zemi totiž aktuálně vládnou Tutsiové a bývalý důstojník tuší, že by ho tam nic pěkného nečekalo. Učinil proto poslední zoufalý krok a požádal Belgii o azyl.

Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Vdova po jednom z vojáků podle serveru Brussels Times pohrozila, že pokud vláda žádosti vyhoví, opustí Belgii. Další pozůstalí si stěžují na to, že o propuštění Ntuyahagy z vězení nebyli vůbec informováni. A nespokojení jsou také příbuzní obětí genocidy Tutsiů. „Doufám, že ho pošlou zpět do Rwandy, aby tu mohl být souzen znovu,“ uvedla jejich mluvčí.

Ve hře je ještě azyl v Dánsku

K tomu by ale nakonec vůbec nemuselo dojít. I když by Ntuyahagaovi Belgie žádost zamítla, což je podle odborníků velice pravděpodobné, ve hře je ještě Dánsko, kde žijí jeho žena a děti. Belgický ministr pro migraci už dokonce dánskou vládu požádal, aby válečného zločince přijala, informuje Brussels Times.

Občanská válka ve Rwandě vyústila v jednu z největších genocid v historii. Konflikt mezi Tutsii a Huty, který se táhl už od koloniálních dob, vygradoval v roce 1994 po atentátu na prezidenta Habyarimana, jehož letadlo bylo sestřeleno. Podezření okamžitě padlo na tutsijské povstalce. Armáda i ozbrojené milice Hutů následně zahájily likvidaci všech Tutsiů i umírněných Hutů. Výsledkem bylo téměř milion mrtvých během několika měsíců. Vyvražděna tak byla celá pětina obyvatelstva Rwandy.