Rusko chce obnovit mírové rozhovory s Ukrajinou, konat by se měly v Istanbulu. Rusové tak chtějí navázat na rok 2022, kdy požadovali faktickou kapitulaci Kyjeva. Zatím se ale nezdá, že by byla Moskva ochotná ze svých někdejších požadavků výrazně ustoupit, vysvětluje aktuální stav jednání analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. „Chce být konstruktivní a neztratit USA,“ dodává.
Jednání mezi Ukrajinou a Ruskem by měla začít ve čtvrtek 15. května, tedy tři dny po začátku platnosti 30denního příměří, které prozatím jednostranně vyhlásila Ukrajina. Podle napadené země i západních partnerů Kyjeva je klid zbraní základem pro úspěšná jednání o trvalejším míru.
ČTĚTE TAKÉ: Omluvte se za odpornou propagandu o Ukrajině, řekl Turek. Vy šíříte tu ruskou, reagoval Lipavský
Příměří nicméně navzdory nabídce jednání v Istanbulu ruská strana nepřijala, informuje list The Kyiv Independent. Ruský prezident Vladimir Putin ve svém nedělním vystoupení uvedl, že dohodnout se „na nových příměřích“ by mělo být možné právě během jednání mezi Moskvou a Kyjevem.
„Nejzajímavější je, že komentář Putina přichází po jednání Koalice ochotných v Kyjevě,“ uvedl na dotaz CNN Prima NEWS Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky. Na té se evropští lídři zkoordinovali a propojili s americkou stranou ve společném postupu proti Rusku. „Je vidět, že Moskva je pod tlakem a musí nějakým způsobem konat,“ zdůrazňuje Havlíček.
Today, the Coalition of the Willing convened.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) May 10, 2025
We support the proposal for a full and unconditional 30-day ceasefire.
It must be implemented without preconditions to pave the way for meaningful peace negotiations.
The ball is now in Russia’s court.
We stand ready to maintain…
„Bezpodmínečná“ jednání
Jednání o míru však mají háček. Rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem by měly podle ruské strany navázat na jednání v Turecku z roku 2022, na kterých byly nastíněny možné podmínky mírové dohody.
Ukrajinská strana však jednání ukončila, když po ústupu ruských vojsk od Kyjeva na jaře 2022 vyšly najevo masové vraždy a další zvěrstva, kterých se během krátké okupace dopustili ruští vojáci v okolí ukrajinské metropole.
S koncem vyjednávání hojně pracovala podle The Kyiv Independent ruská propaganda. Ta šířila, že v Istanbulu bylo již tehdy téměř dosaženo míru, než západní představitelé – zejména tehdejší britský premiér Boris Johnson – údajně donutili ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby dohodu odmítl a pokračoval v boji.
Státy západu nyní tlačí, aby nová jednání byla takzvaně bezpodmínečná a aby zaručovala, že mír nebude diktován výhradně ruskými zájmy a jejich předem danými ultimáty.
Calling President Trump together from Kyiv.
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) May 10, 2025
Our joint call: there must be a 30-day ceasefire starting Monday, unconditional, that paves the way for a solid and lasting peace in Ukraine. pic.twitter.com/MloOm6YYHj
Stejná situace jako v roce 2022
V roce 2022 se podle Havlíčka ukázalo, že když se Rusku nepodařilo dosáhnout původních zamýšlených cílů, bylo ochotné jednat. Nyní se ocitá ve stejné situaci. „To je nové a zajímavé. Víme, že Rusko potřebuje oddechový čas, ať už formou příměří, anebo krátkodobějšího urovnání poměrů,“ dodává.
„Na druhou stranu bych byl opatrný, z hlediska toho, co můžeme čekat od Ruska, pokud jde o jeho ústupky. (Rusové) ještě nejsou zdaleka v žádné úplně katastrofické situaci,“ upozorňuje Havlíček. Moskva trpí vyčerpáním vojenských skladů a radikálně se přehřívající ekonomikou.
I proto by nyní měla podle premiéra Petra Fialy pokračovat podpora napadené země. Zatímco Ukrajina je připravena na příměří, Putin hledá způsob, jak se mu vyhnout. Tlak na Rusko i muniční iniciativa musí pokračovat, uvedl premiér pro ČTK.
K ochotě Rusů sednout si k vyjednávacímu stolu mohla přispět také role Číny, míní analytik.
Prezident Si Ťin-pching ve čtvrtek podle komunistickou stranou kontrolovaného serveru China Daily prohlásil, že Čína „vítá veškeré úsilí vedoucí k míru a těší se na dosažení spravedlivé, trvalé a závazné mírové dohody, která bude přijatelná pro všechny strany zapojené do ukrajinské krize, prostřednictvím dialogu“.
Snížení počtu vojáků, ztráta území
Detailní znění posledního ruského návrhu z poloviny dubna roku 2022 bylo uveřejněno loni deníkem The New York Times. Dokumenty ukazují, že první mírová nabídka Moskvy se rovnala faktické kapitulaci Ukrajiny.
Rusko v návrhu požaduje „permanentní neutralitu“ napadené země, která by byla zanesena i v její ústavě. Výměnou za ni by Kyjev měl dostat bezpečnostní záruky. Ty ovšem nejsou platné pro některé okupované části Ukrajiny, jako je Krym, Sevastopol a další území. Moskva naopak přistoupila na možné členství Ukrajiny v EU.
Rusko také požaduje, aby počet vojáků na Ukrajině nepřesáhl čtvrt milionu, a stejně tak navrhuje zastropování povoleného počtu tanků, ozbrojených vozidel nebo vojenských helikoptér.
Today, I’ve come together with our allies in Ukraine as we ramp up the pressure on Putin and push for an unconditional 30-day ceasefire.
— Keir Starmer (@Keir_Starmer) May 10, 2025
I will do all I can to help secure a just and lasting peace in Ukraine. pic.twitter.com/OriYvTY7Fo
Návrat ruštiny a nové volby
Ukrajina měla podle Moskvy také zrovnoprávnit ruský jazyk s tím ukrajinským. Zatímco do začátku ruské agrese bylo pro velkou část Ukrajinců běžné používat jak ukrajinštinu, tak ruštinu, po startu války se ruský jazyk ze značné části vytratil. Nově by se ruština měla opět stát úředním jazykem Ukrajiny.
Součástí Ruskem navrhovaného míru je také vynucená „denacifikace“ Ukrajiny. Podle té Ukrajina musí odsoudit a zakázat veškerou údajnou propagandu nadřazenosti některého národa, z čehož ruská propaganda Ukrajinu dlouhodobě obviňuje.
V praxi „denacifikace“ také znamená, že by Ukrajina musela uspořádat brzy po podepsání mírové dohody nové volby.
Nezdá se, že by Moskva ustoupila
Pokud jde o významnější ústupky, jako je demilitarizace Ukrajiny nebo změna jejího politického vedení – formou denacifikace, jak o ní Rusové od počátku mluvili, zatím se nezdá, že by Moskva z těchto požadavků zásadním způsobem slevovala, hodnotí Havlíček bod, ze kterého by současná jednání měla vycházet.
„Myslím, že to bude další snaha získat z vyjednávání maximum, tak jak jsme to viděli v dílčích případech Černého moře nebo energetické infrastruktury, které byly primárně výhodné pro ruskou stranu,“ říká.
A potentially great day for Russia and Ukraine! Think of the hundreds of thousands of lives that will be saved as this never ending “bloodbath” hopefully comes to an end. It will be a whole new, and much better, WORLD. I will continue to work with both sides to make sure that it…
— Donald J. Trump Posts From His Truth Social (@TrumpDailyPosts) May 11, 2025
„Je vidět, že Moskva zatím nechce ustupovat a vybírá si věci, které se jí takzvaně hodí do krámu, ale zároveň nechce nic zásadního obětovat,“ hodnotí.
„Chce ale vyslat signál do evropských států, ale primárně do Spojených států a Donaldu Trumpovi, že Rusko chce jednat a chce být konstruktivní a neztratit USA, které se stále rezolutněji přiklánějí na stranu Ukrajiny a západních spojenců,“ uzavírá.
Rusko útočí, navzdory výzvě k jednání
Navzdory výzvě Vladimira Putina k takzvaným mírovým jednáním Rusko v neděli zaútočilo bezpilotním letounem a 108 drony, které mířily na Kyjev a další oblasti Ukrajiny, píše list The Guardian. V oblasti kolem hlavního města zranil útok jednu osobu a poškodilo několik soukromých domů, uvedla podle listu ukrajinská strana, v okolí města Sumy podle místních zástupců byli zabiti tři obyvatelé a další čtyři zraněni.
Z porušování míru je obviňována i ukrajinská strana. Ruské ministerstvo obrany podle deníku Deutsche Welle uvedlo, že Ukrajina porušila třídenní příměří, jednostranně vyhlášené Moskvou, 14 043krát.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jsme připraveni, reaguje Zelenskyj na Putinovu nabídku. Očekává přijetí příměří
