Ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Vesmírná loď Cassini americké kosmické agentury NASA zmapovala na základě radarových, infračervených a dalších dat měsíc Titan, největší ze dvaašedesáti měsíců planety Saturn. Podle autorů více než desetiletého výzkumu na něm může existovat život. Informovala o tom agentura Reuters.
Kosmická loď shromažďovala data o měsíci s průměrem 5150 kilometrů více než jednu dekádu v letech 2004 až 2017. Titan je po Jupiterově měsíci Ganymede druhým největším měsícem sluneční soustavy, přičemž je větší než nejmenší planeta soustavy Merkur.
Lakes and labyrinths: the first map showing the global geology of Saturn's planet-sized moon, Titan, has been completed. It charts a dynamic world of dunes, plains, craters and other terrains. See more: https://t.co/dBNxyi5LzF pic.twitter.com/bNMmXIe5iG
— Cassini (@CassiniSaturn) November 18, 2019
Titan disponuje látkami nezbytnými pro život
Významnou roli na Titanu hrají organické látky – sloučeniny na bázi uhlíku nezbytné pro podporu živých organismů. „Organické látky jsou velmi důležité pro možnost života na Titanu, u něhož si mnoho z nás myslí, že se pravděpodobně mohl vyvinout v tekutém vodním oceánu pod ledovou krustou Titanu,“ uvedla planetární geoložka Rosaly Lopesová z laboratoře tryskových pohonů NASA v americké Kalifornii.
„Myslíme, že organické materiály mohou proniknout dolů do tekuté vody oceánu a poskytnout živiny důležité pro život, pokud se tam vyvine,“ dodala vědkyně, která nedávno uveřejněný výzkum vedla.
Kromě Země jediný objekt se stabilními tekutinami na povrchu
Z mraků na Titanu prší vzhledem k chladnému klimatu měsíce v kapalné formě uhlovodíky jako metan a etan, které jsou na Zemi plyny. Srážky se vyskytují po celém měsíci, přičemž rovníkové oblasti jsou sušší než póly, dodala spoluautorka studie Anezina Solomonidou z Evropské vesmírné agentury.
Titan je spolu se Zemí jediný známý objekt sluneční soustavy, který se může pochlubit stabilními tekutinami na povrchu s výrazným zastoupením jezer a moří plných metanu v polárních regionech. Pláně ze zmražených kousků metanu a dalších uhlovodíků pokrývají 65 % jeho povrchu, duny 17 % a kopcovité a horské oblasti, o nichž se předpokládá, že představují odkryté části Titanovy ledové krusty, zabírají 14 % povrchu.
Průzkumná mise v roce 2034
„Je skutečně zábavné přemýšlet o tom, zda se nějakým způsobem mohly tyto složitější organismy dostat dolů a promíchat se s vodou v hluboké ledové krustě nebo v hlubokém podpovrchovém oceánu,“ uvedl další ze spoluautorů Michael Malaska.
Mapa Titanu byla vytvořena sedm let před plánovanou misí NASA Dragonfly (Vážka), která má vyslat dron pro prostudování chemického složení a vhodnosti Titanu pro život.
