CNN Prima NEWS
Ministr financí Olaf Scholz (SPD) z obavy recese uvažuje o podpoření německé ekonomiky státními stimuly. V případě recese je připraven napumpovat do ekonomiky okolo 50 miliard euro. Jeho koaliční partner, kancléřka Angela Merkel z křesťansko-demokratické unie, sice mírnila Scholzův odhad částky investičních stimulů, přesto připustila, že v případě nouze německou ekonomiku rozhodně nenechá na holičkách. Růstu německé ekonomiky nepomáhá ani zelená politika současné
„V minulosti Němci takové stimuly použili v souvislosti se šrotovným na automobily, kdy se Německo snažilo podpořit automobilový průmysl tím, že dávalo dotace na výměnu starých aut za nové,“ uvedl pro redakci TV Prima ekonom David Marek. V současnosti sice není zatím jasné, kam by takové peníze směřovaly, pravděpodobně však do infrastruktury. „Pravděpodobně by výdaje směřovaly do infrastruktury, na komunikace nebo na opatření týkající se boje s klimatem, přesněji tedy na různá environmentální opatření,“ řekl redakci ekonom Lukáš Kovanda.
Spolu s tím Kovanda uvedl, že by Němci opět mohli podpořit i šrotovné, nyní by se však podle něj vláda zaměřila na velmi úsporné automobily, např. elektromobily a hybridní vozy. „Němci by se rádi zbavili ale i té vnitrostátní letecké dopravy, takže by mohli podpořit i další rozvoj železniční elektrifikované sítě,“ uvedl Kovanda.
Nestabilní a drahá energie
Spolková banka a experti však upozorňují, že na zpomalení ekonomiky má vliv i současná vláda kvůli regulacím, daním a energetické transformaci. Chemický průmysl, pátý největší přispěvatel do německého HDP, je v osmiletém propadu částečně kvůli cenám energie. Mnoho středně velkých společností musí platit vyšší ceny obnovitelných zdrojů, které navíc nejsou dostatečně spolehlivé, aby poskytovaly stálou energii, které chemické závody potřebují. Ekonom David Marek ale jasné propojení mezi cenami energie a zpomalením ekonomiky nevidí. „To si myslím, že se dá těžko propojovat, tyto věci dohromady,“ řekl redakci Marek.
Na stimuly většina zemí nemá
Německá vláda není jedinou vládou, která o stimulech přemýšlí, konečně z obavy recese o nich mluví většina evropských domácích politiků, včetně například italského sociálního konzervativce Salviniho. Ekonomové však upozorňují, že Německo si na rozdíl od Itálie stimul ekonomiky může dovolit, má totiž dlouhodobě vyrovnaný rozpočet a vládní dluh pod 60 procenty HDP.
Lepší jsou daňové úlevy
Přesto někteří ekonomové upozorňují, že spíše než stimuly by pomohly daňové úlevy. „Obecně by bylo prospěšnější, kdyby se snižovaly daně a vláda snižovala svůj dluh, protože jestliže nyní utratí v rámci toho rozpočtového stimulu 50 miliard eur, tak to zase bude znamenat to, že se Německu nepodaří snižovat dluh tak dobře jako v posledních pěti letech,“ sdělil redakci Kovanda. Ten ovšem také jedním dechem dodal, že snižování daní může být z hlediska německé vlády příliš hrubý nástroj, který by v konečném cíli mohl vést i ke zvýšení prodeje benzínových aut, „což by si Němečtí politici asi příliš nepřáli.“
Německá efektivita? Jak v čem…
Část investičních stimulů může mířit i do veřejných staveb, v Německu sice byly veřejné práce na velkých projektech vždy velmi populární, nicméně v posledních letech se situace změnila. Většina veřejných projektů sice vypadá stále skvěle na papíře, ale v případě realizací to začíná skřípat. Spolková i lokální vláda nezvládají projekty dokončovat v plánovaném termínu a ve stanoveném finančním rámci.
Dobrým příkladem je pořád nedokončené berlínské letiště, které by ročně mělo odbavit přes třicet milionů pasažérů. Původně plánované otevření letiště se posunulo z roku 2011 na 2021, spolu s tím se mají zvýšit i očekávané náklady z 2 miliard euro na 7,3 miliard euro. Vlastníkem letiště je město a spolková vláda. Podobně tomu je, či bylo, i v případě dalších projektů jako je nádraží ve Stuttgartu, koncertní hala v Hamburku, německá centrála pro zahraniční zpravodajskou službu, tunel pro vlaky v Lipsku, tunel pro vlaky v Mnichově, metro v Kolíně nad Rýnem atd.
Pokles růstu se očekává i v dalším kvartálu
Německo se společnostmi jako Siemens, BASF a VW tvoří největší ekonomiku eurozóny. O tom, že by Německo mohlo spadnout do recese, informovala v srpnu i německá centrální banka. V období mezi dubnem a červnem Německo zaznamenalo pokles růstu o 0,1 %. Německá centrální banka v měsíční zprávě uvedla, že s klesající průmyslovou výrobou a objednávkami firem bude klesající trend pokračovat. Centrální banka odhadla propad na další kvartál 0,25 %. „Středobodem pokračujícího útlumu je průmysl,“ napsala banka ve zprávě.
Dalibor Zítko
