Nezaměstnanost opět klesla a nemá šanci již klesat. Nejlépe je na tom Praha, nejhůře Ostrava

Podíl nezaměstnaných osob klesnul v březnu na 3 %. Češi tak již dlouhodobě setrvávají na první příčce s nejmenší nezaměstnaností v Evropě. Naopak nejhůře jsou na tom Španělé. Vyplývá to z pravidelné měsíční statistiky, kterou na svém webu zveřejňuje Úřad práce ČR. Důvodem poklesu o 0,2 % oproti únoru je podle analytiků rozjezd sezónních prací a nástup živnostníků, kteří dočasně přerušili živnost.

Obecná míra nezaměstnanosti se v ČR snižuje dlouhodobě již od roku 2013, kdy během vlády Petra Nečase dosáhla 7 % následkem ekonomické krize. Historicky byla největší nezaměstnanost vlády Miloše Zemana v roce 2000, kdy se potýkala dokonce s 8,8 procenty. Dále pozvolna klesala ke 4,4 procentům v roce 2008, kdy začala světová finanční krize, aby se se 7,3 procenty v roce 2010 za vlád Jana Fišera a Petra Nečase dostala na svůj vrchol, než začala za vlády Bohuslava Sobotky v roce 2014 klesat (viz ČSÚ).

Otázkou, zda bude míra nezaměstnanosti dále klesat, se zabývá ekonom Radomír Ráč z Generali Investments CEE. „Míra nezaměstnanosti jednak nemá ze stávajících nízkých úrovní kam moc klesat a na trh práce navíc začne dopadat zpomalení růstu české ekonomiky. Z pohledu měnové politiky je z ukazatelů vývoje na trhu práce důležitější tempo růstu mezd a v tomto ohledu ČNB vnímá zpomalení růstu mezd a platů, vykázané za loňské závěrečné čtvrtletí, jako signál možného zmírňování tuzemských inflačních tlaků. Bude velmi zajímavé, co v tomto ohledu vykáží mzdové statistiky za letošní první čtvrtletí: data o nezaměstnanosti a růst počtu volných pracovních míst totiž naznačují, že tlak směrem k solidnímu růstu mezd by měl v tuzemské ekonomice zatím i nadále přetrvávat,“ uvádí Radomír Ráč.

ÚP ČR v minulém měsíci evidoval celkem 339 331 volných pracovních míst. To je o 6 220 víc volných pozic než v únoru a o 85 809 víc než v březnu 2018. Na jedno volné pracovní místo tak v březnu připadalo v průměru 0,7 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Karviná (5,1), Jeseník (4,1) a Znojmo (3,2), tedy v místech s nejvyššími podíly nezaměstnanosti.

Největší meziměsíční pokles počtu lidí bez práce byl zaznamenán v Jindřichově Hradci, Chrudimi, Prachaticích. Naopak nejvíc nezaměstnanost stoupla v okresech Chomutov a Ústí nad Labem.

Nejnižší podíl nezaměstnaných je již dlouhodobě Praze, konkrétně v okresech Praha -východ (1,1 %), a Praha - západ (oba 1,5 %). Nejhůře na tom jsou kraje Moravskoslezský, Jihomoravský a Ústecký, které mají shodnou nezaměstnanost 4,6 procent.

Co se týče nezaměstnanosti v jednotlivých oborech, tak největší poptávka je již tradičně v technických oborech všeho druhu. Nouze je po řemeslnících a opravářích, stejně jako po pomocných zaměstnancích s nízkou kvalifikací. Nízký zájem je například po pracovnících v oblasti ozbrojených sil, zákonodárství a všeobecně řídících pozicích. Nejvíce lidí bez zaměstnání patří do věkové skupiny 50 - 60 let. Potíže najít si práci mají hlavně absolventi základních škol nebo lidé se středním odborným vzděláním s výučním listem.

Nízká nezaměstnanost ale nemusí být tak pozitivní, jak by se na první pohled mohlo zdát. Díky velkému množství lidí zaměstnaných na pozicích, které vyžadují nízkou kvalifikaci a jsou tudíž snadno nahraditelní, je ČR jednou z nejzranitelnějších zemí, co se týče případné automatizace. S vysokou poptávkou po zaměstnancích se také celkově zpomaluje česká ekonomika, což může mít za následek nízký počet nových pracovních pozic.

Jedno z možných řešení by bylo více otevřít trh práce cizincům, kterých je u nás zaměstnaných přes půl miliónu. V 2017 jich úřady práce evidovaly 472 tisíc a 87 tisíc jich mělo platné živnostenské oprávnění.

Štěpán Svoboda