Požáry na Sibiři ostře sleduje také organizace Greenpeace. Toto je její fotografie Zdroj: foto Greenpeace
Stejně jako v minulém roce vypukl i letos na Sibiři požár velkých rozměrů. V sibiřském regionu hoří až 25,3 tisíce hektarů lesa.
Ke středečnímu ránu podle vyjádření ruské agentury Ria Novosti bylo na Sibiři zaznamenáno 46 lesních požárů na ploše více než 25 tisíc hektarů a z toho se podařilo lokalizovat 20 požárů na ploše necelých 13 tisíc hektarů.
„Na Sibiři máme čtyřikrát větší plochu zachvácenou požáry než tomu bylo loni. Letos začaly požáry o týden až čtrnáct dní dříve,“ říká k situaci Sergej Menjajlo, který je zmocněncem ruského prezidenta pro region Sibiře. Dodává k tomu, že situace je proti dřívějšku komplikovanější a každým dnem se zhoršuje. Počet požárů se 4,5krát zvýšil a plocha pokrytá ohněm je téměř devítinásobná.
Upozornil na skutečnost, že požáry mají navíc další negativní dopad v podobě zhoršení ovzduší. „Loňské lesní požáry, které se vyskytly na odlehlých místech sibiřských regionů ovlivnily ovzduší i ve velmi vzdálených oblastech od místa požáru. V pěti regionech došlo k vysoké úrovni znečištění ovzduší kouřem,“ řekl Menjajlo a vyzval sibiřské úřady, aby v organizaci hašení požárů přistupovaly zodpovědně, a to i během nadcházejících svátků a víkendu.
Požáry na severu Země
Oblasti na severu naší planety, a to nejen na Sibiři, ale i na Aljašce a v Grónsku, se kvůli oteplování stávají častějším místem lesních požárů. Vlna tepla a letních veder snižuje vlhkost a obsah vlhkosti v rostlinách a činí je hořlavějšími. „Blesky, které se přirozeně vyskytují, vyvolaly loni asi 95 procent požárů ve vzdálených arktických oblastech, které zažily suché počasí,“ tvrdí klimatolog Brian Brettschneider z univerzity Fairbanks na Aljašce pro časopis Time.
V loňském roce v červenci na Aljašce zachvátily požáry podle časopisu Time území skoro jeden milion hektarů. Na Sibiři to bylo více než 2,8 milionu hektarů. Grónsko také zaznamenalo v červenci několik požárů a navíc největší hrozbou pro Grónsko je vlna veder, která se šíří z Evropy do arktické země a způsobí v červenci tání 197 miliard tun ledu.
Jaká je naděje? Podle klimatologů je prachbídná.
„Chladný vzduch musí odněkud přijít a zdá se, že studený vzduch je spíše magickou představou a musíme s tím nyní počítat v celé energetické bilanci Země. Naše planeta se ohřívá,“ říká Brettschneider a dodává: „Může to znamenat dramatickou změnu chemického složení atmosféry.“
