Ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Japonský vědec se má stát prvním člověkem, který vyvine živá zvířata s lidskými orgány. Horomitsu Nakauchi plánuje vložit lidské kmenové buňky do krys a poté je přenést i do jiných zvířat, uvedl server Deutsche Welle.
Japonsko je první zemí, která povolila vytváření lidsko-zvířecích embryí pro tvorbu lidských orgánů. Lidské buňky jsou sice ve zvířecích embryích pěstovány i v jiných zemích, nicméně nejsou dováděny do pozdějších fází ani později transplantovány do dalších zvířat. Japonské císařství zrušilo zákaz vývoje zkřížených embryí a jejich přivedení do konečné fáze letos v březnu.
Definitivní schválení by mělo proběhnout v srpnu
Odborníci z tamního ministerstva vědy schválili návrh vědce z tokijské univerzity na vypěstování lidských kmenových buněk v myších, krysích a prasečích embryích a jejich následnou transplantaci do ostatních zvířat. Očekává se, že japonské ministerstvo vědy definitivně projekt schválí tento měsíc.
Závidíte krásným lidem? Vědci dokázali, že atraktivní lidé jsou horšími partnery v dlouhodobých vztazích
Také znáte nějakou slečnu Přenádhernou, za kterou se každý otočí nebo toho pana Dokonalého s vysekaným břišním pekáčem a uhrančivýma očima? Prostě fyzicky dokonale atraktivní typy, na kterých příroda nešetřila krásou? Nezáviďte jim, s dlouhodobými vztahy to mají nahnuté.
Japonský vědec doufá, že se mu nakonec podaří vytvořit zvířata s úplnými lidskými orgány, které by mohly být později využity k transplantaci do lidského těla.
Co dalekosáhlé nezamýšlené důsledky?
Vědci již v roce 2017 efektivně vyléčili myš nakaženou diabetem, když v krysím embryu vypěstovali zdravou myší slinivku, kterou později transplantovali nemocnému zvířeti. Myši, krysy a prasata přitom nejsou nejlepšími hostiteli pro vývoj lidských orgánů, a to z důvodu „genetické vzdálenosti“ mezi jejich buňkami a buňkami lidskými. Japonský vědec také doufá, že jeho experimenty pomohou vědcům lépe porozumět tomuto problému.
Nicméně bioetikové mají za to, že výzkum může mít dalekosáhlé nezamýšlené důsledky, zejména pokud by některé lidské buňky byly implantovány do mozků zvířat. Nakauchi řekl časopisu Nature, že jeho zásahy jsou naplánovány pouze tak, aby ovlivnily orgán, který má být vytvořen.
Také v literatuře se setkáváme s varováními před křížením lidí a zvířat. Příkladem budiž například světoznámé vědeckofantastické dílo Herberta George Wellse - Ostrov Dr. Moreaua, ve kterém autor popisuje biologické experimenty měnící zvířecí bytosti a přibližující je lidem a konflikty vyplývající z toho, že jejich osobnosti se jako celek neřídí lidskými schématy.
