embryo

V Česku se minulý rok narodilo nejméně dětí od vzniku samostatné České republiky. Je to způsobeno nejen odkládáním mateřství na pozdější roky, ale také narůstající neplodností, a to jak žen, tak mužů. Ženy si proto čím dál častěji nechávají zmrazit vlastní vajíčka na pozdější použití, například na dobu, kdy už mají zajištěnou kariéru.

Plánování rodiny se v moderní společnosti mění, ženy stále častěji odkládají mateřství na pozdější věk. Důvodem jsou nejen profesní ambice, ale i touha zajistit si stabilní životní podmínky. Social freezing, tedy metoda zamrazení vajíček pro budoucí využití, se tak stává důležitou možností pro ty, které si chtějí uchovat vyšší šanci na biologické těhotenství i v době, kdy přirozená plodnost klesá. Klinika GENNET nyní přichází s novými balíčky a možností flexibilního financování, aby tuto metodu zpřístupnila co nejvíce ženám.

Již 42. narozeniny oslaví 4. listopadu první „dítě ze zkumavky“, které se v tehdejším Československu narodilo v roce 1982. Chlapec byl nejen prvním dítětem narozeným pomocí umělého oplodnění v tuzemsku, ale také v tehdejším východním bloku. Za přelomovým počinem, který dnes patří mezi běžnější součást pomoci ve snaze založit rodiny, stál brněnský gynekolog a profesor Ladislav Pilka, který zemřel před deseti lety. Dnes v Česku využívají asistovanou reprodukci tisíce párů ročně. Splnit si sen o založení rodiny pomohla například Kristýně z Brna, která dnes čeká již druhého potomka.

Měsíc červen byl Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vyhlášen měsícem reprodukčního zdraví. Při té příležitosti se nezisková organizace Loono zaměřila na problematiku neplodnosti. Zhruba každý pátý pár má problémy s otěhotněním. Ve 40 procentech je problém na straně ženy, ve 40 procentech na straně muže a ve 20 procentech u obou z nich. Jak neplodnosti předcházet, proč nezapomínat na zdravý životní styl a kdy vyhledat pomoc odborníka?

Tři roky se Kateřina z Ostravy s manželem pokoušela přirozenou cestou otěhotnět. Marné pokusy nakonec vyústily v to, že se pár rozhodl podstoupit umělé oplodnění (IVF). Kvůli nepříjemné zkušenosti s klinikou se však rozhodli ve svých snahách svépomocí pokračovat. K frustraci z nezdarů se připojil i tlak okolí a příbuzných, kteří na pár nevybíravě tlačili slovy: „Už byste mohli založit rodinu.“ Trvalo další tři roky, než se Kateřina odhodlala oslovit jinou reprodukční kliniku. Díky IVF se jí nakonec narodilo vytoužené miminko, dcera. A další asistovaná reprodukce nakonec nebyla třeba, přišel „zázrak“.

Až pět procent českých dětí se narodí pomocí asistované reprodukce (IVF). Vyplývá to z dat Národního registru asistované reprodukce. Podle lékařů bude počet dětí „ze zkumavky“ i nadále růst, především kvůli společenskému trendu zakládat rodinu v pozdějším věku. Situaci už nyní ovlivňuje umělá inteligence, která podle ředitelky reprodukční kliniky REPROMEDA Kateřiny Veselé sehraje v oblasti umělého oplodnění významnou roli.

Londýnské klinice pro léčbu neplodnosti bylo pozastaveno povolení k činnosti kvůli závažným obavám ohledně jejího fungování. Informoval o tom web BBC. Na klinice totiž došlo ke třem incidentům, které poukázaly na chyby v některých procesech zmrazování, což vedlo k „tragické ztrátě malého počtu embryí“.

Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue se poprvé podařilo úspěšně vložit embryo do těla nosorožčí samice. Metodu, která vychází z lidské asistované reprodukce, odborníci vyzkoušeli s embryem nosorožce bílého jižního. Březí samice ale později uhynula na infekci související se záplavami, uvedli vědci na středeční tiskové konferenci v Berlíně. Cílem projektu je zachránit před uhynutím nosorožce bílého severního – na světě žijí jen dvě samice tohoto poddruhu, a to Fatu a Nájin narozené v zoologické zahradě ve Dvoře Králové.

Před jednačtyřiceti lety hrdinský čin, dnes běžná součást medicíny. Od 4. listopadu 1982, kdy se u nád narodilo první dítě „ze zkumavky“, došlo v oboru reprodukční medicíny ke značnému pokroku. Asistovaná reprodukce (IVF) pomáhá každý rok tisícům párů s početím. Například Andree z Ostravy, která má i po pěti samovolných potratech druhou dceru.

Vědcům z čínského Kantonu se podařilo v prasečích embryích vypěstovat ledviny obsahující převážně lidské buňky. Jde o první případ, kdy vědci vypěstovali lidský orgán uvnitř zvířete. Odborníci se shodují, že jde o průkopnický objev, který by mohl způsobit převratné změny při transplantacích, informuje americká stanice CNN.

Ve Spojených státech se v říjnu narodila dvojčata z embryí, která lékaři při mimoděložním oplodnění vytvořili před 30 lety. Pravděpodobně tak jde o nejdéle zmražená embrya, která pak matka při asistované reprodukci úspěšně donosila a porodila. Informuje o tom web BBC.

Britský vdovec uspěl u soudu se svým požadavkem, aby s dopomocí náhradní matky směl mít biologického potomka se svou zesnulou manželkou. Napsal o tom list The Times. Vrchní soud rozhodl, že osmatřicetiletý Ted Jennings může využít zmražené embryo, které vzniklo při umělém oplodnění. Jenningsova manželka zemřela v roce 2019, když jí ve druhém trimestru těhotenství praskla děloha.