embryo

Měsíc červen byl Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vyhlášen měsícem reprodukčního zdraví. Při té příležitosti se nezisková organizace Loono zaměřila na problematiku neplodnosti. Zhruba každý pátý pár má problémy s otěhotněním. Ve 40 procentech je problém na straně ženy, ve 40 procentech na straně muže a ve 20 procentech u obou z nich. Jak neplodnosti předcházet, proč nezapomínat na zdravý životní styl a kdy vyhledat pomoc odborníka?

Tři roky se Kateřina z Ostravy s manželem pokoušela přirozenou cestou otěhotnět. Marné pokusy nakonec vyústily v to, že se pár rozhodl podstoupit umělé oplodnění (IVF). Kvůli nepříjemné zkušenosti s klinikou se však rozhodli ve svých snahách svépomocí pokračovat. K frustraci z nezdarů se připojil i tlak okolí a příbuzných, kteří na pár nevybíravě tlačili slovy: „Už byste mohli založit rodinu.“ Trvalo další tři roky, než se Kateřina odhodlala oslovit jinou reprodukční kliniku. Díky IVF se jí nakonec narodilo vytoužené miminko, dcera. A další asistovaná reprodukce nakonec nebyla třeba, přišel „zázrak“.

Až pět procent českých dětí se narodí pomocí asistované reprodukce (IVF). Vyplývá to z dat Národního registru asistované reprodukce. Podle lékařů bude počet dětí „ze zkumavky“ i nadále růst, především kvůli společenskému trendu zakládat rodinu v pozdějším věku. Situaci už nyní ovlivňuje umělá inteligence, která podle ředitelky reprodukční kliniky REPROMEDA Kateřiny Veselé sehraje v oblasti umělého oplodnění významnou roli.

Londýnské klinice pro léčbu neplodnosti bylo pozastaveno povolení k činnosti kvůli závažným obavám ohledně jejího fungování. Informoval o tom web BBC. Na klinice totiž došlo ke třem incidentům, které poukázaly na chyby v některých procesech zmrazování, což vedlo k „tragické ztrátě malého počtu embryí“.

Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue se poprvé podařilo úspěšně vložit embryo do těla nosorožčí samice. Metodu, která vychází z lidské asistované reprodukce, odborníci vyzkoušeli s embryem nosorožce bílého jižního. Březí samice ale později uhynula na infekci související se záplavami, uvedli vědci na středeční tiskové konferenci v Berlíně. Cílem projektu je zachránit před uhynutím nosorožce bílého severního – na světě žijí jen dvě samice tohoto poddruhu, a to Fatu a Nájin narozené v zoologické zahradě ve Dvoře Králové.

Před jednačtyřiceti lety hrdinský čin, dnes běžná součást medicíny. Od 4. listopadu 1982, kdy se u nád narodilo první dítě „ze zkumavky“, došlo v oboru reprodukční medicíny ke značnému pokroku. Asistovaná reprodukce (IVF) pomáhá každý rok tisícům párů s početím. Například Andree z Ostravy, která má i po pěti samovolných potratech druhou dceru.

Vědcům z čínského Kantonu se podařilo v prasečích embryích vypěstovat ledviny obsahující převážně lidské buňky. Jde o první případ, kdy vědci vypěstovali lidský orgán uvnitř zvířete. Odborníci se shodují, že jde o průkopnický objev, který by mohl způsobit převratné změny při transplantacích, informuje americká stanice CNN.

Ve Spojených státech se v říjnu narodila dvojčata z embryí, která lékaři při mimoděložním oplodnění vytvořili před 30 lety. Pravděpodobně tak jde o nejdéle zmražená embrya, která pak matka při asistované reprodukci úspěšně donosila a porodila. Informuje o tom web BBC.

Britský vdovec uspěl u soudu se svým požadavkem, aby s dopomocí náhradní matky směl mít biologického potomka se svou zesnulou manželkou. Napsal o tom list The Times. Vrchní soud rozhodl, že osmatřicetiletý Ted Jennings může využít zmražené embryo, které vzniklo při umělém oplodnění. Jenningsova manželka zemřela v roce 2019, když jí ve druhém trimestru těhotenství praskla děloha.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařil další významný krok k záchraně téměř vyhynulých nosorožců bílých severních. Z tohoto živočišného druhu zbývají na světě už jen poslední dvě samice. Experti v říjnu a v lednu získali nová embrya, která by měla pomoci obnovit existenci tohoto druhu téměř vyhubeného kvůli pověrám. Vložení oplodněných vajíček ale nechtějí uspěchat a metodu si ověří nejprve u příbuzného poddruhu.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se v minulých měsících podařilo vytvořit další dvě embrya nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak mají 14 zmrazených embryí. Odebírání vajíček a vytváření embryí je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Poslední dvě samice tohoto druhu na planetě Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové, která o vytvoření dalších embryí informovala.

Američtí vědci, kteří stvořili první živé stroje známé jako xenoboti, přišli s další převratnou informací – tyto formy života jsou nyní schopné se rozmnožovat, a to zcela jiným způsobem než rostliny nebo živočichové. Xenoboti by tak v budoucnu mohli posloužit například při ochraně životního prostředí nebo i v medicíně, informuje web stanice CNN.