Klinika Gennet nabízí výhodné balíčky Social freezingu a možnost flexibilního financování
Plánování rodiny se v moderní společnosti mění, ženy stále častěji odkládají mateřství na pozdější věk. Důvodem jsou nejen profesní ambice, ale i touha zajistit si stabilní životní podmínky. Social freezing, tedy metoda zamrazení vajíček pro budoucí využití, se tak stává důležitou možností pro ty, které si chtějí uchovat vyšší šanci na biologické těhotenství i v době, kdy přirozená plodnost klesá. Klinika GENNET nyní přichází s novými balíčky a možností flexibilního financování, aby tuto metodu zpřístupnila co nejvíce ženám.
První české „dítě ze zkumavky“ slaví 42 let. Metoda IVF je na vzestupu, pomohla i Kristýně
Již 42. narozeniny oslaví 4. listopadu první „dítě ze zkumavky“, které se v tehdejším Československu narodilo v roce 1982. Chlapec byl nejen prvním dítětem narozeným pomocí umělého oplodnění v tuzemsku, ale také v tehdejším východním bloku. Za přelomovým počinem, který dnes patří mezi běžnější součást pomoci ve snaze založit rodiny, stál brněnský gynekolog a profesor Ladislav Pilka, který zemřel před deseti lety. Dnes v Česku využívají asistovanou reprodukci tisíce párů ročně. Splnit si sen o založení rodiny pomohla například Kristýně z Brna, která dnes čeká již druhého potomka.
Strašák jménem neplodnost: Šanci na otěhotnění ovlivňuje i životní styl. Na co si dát pozor?
Měsíc červen byl Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vyhlášen měsícem reprodukčního zdraví. Při té příležitosti se nezisková organizace Loono zaměřila na problematiku neplodnosti. Zhruba každý pátý pár má problémy s otěhotněním. Ve 40 procentech je problém na straně ženy, ve 40 procentech na straně muže a ve 20 procentech u obou z nich. Jak neplodnosti předcházet, proč nezapomínat na zdravý životní styl a kdy vyhledat pomoc odborníka?
Roky toužila po dítěti a tlak okolí rostl. Díky IVF Katka porodila dceru, pak přišel „zázrak“
Tři roky se Kateřina z Ostravy s manželem pokoušela přirozenou cestou otěhotnět. Marné pokusy nakonec vyústily v to, že se pár rozhodl podstoupit umělé oplodnění (IVF). Kvůli nepříjemné zkušenosti s klinikou se však rozhodli ve svých snahách svépomocí pokračovat. K frustraci z nezdarů se připojil i tlak okolí a příbuzných, kteří na pár nevybíravě tlačili slovy: „Už byste mohli založit rodinu.“ Trvalo další tři roky, než se Kateřina odhodlala oslovit jinou reprodukční kliniku. Díky IVF se jí nakonec narodilo vytoužené miminko, dcera. A další asistovaná reprodukce nakonec nebyla třeba, přišel „zázrak“.
Čechy trápí neplodnost: I děti „ze zkumavky“ ale mají své limity. Jak léčbu ovlivní AI?
Až pět procent českých dětí se narodí pomocí asistované reprodukce (IVF). Vyplývá to z dat Národního registru asistované reprodukce. Podle lékařů bude počet dětí „ze zkumavky“ i nadále růst, především kvůli společenskému trendu zakládat rodinu v pozdějším věku. Situaci už nyní ovlivňuje umělá inteligence, která podle ředitelky reprodukční kliniky REPROMEDA Kateřiny Veselé sehraje v oblasti umělého oplodnění významnou roli.
Záchrana vzácného nosorožce je na dohled. Vědci se s metodou množení inspirovali u lidí
Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue se poprvé podařilo úspěšně vložit embryo do těla nosorožčí samice. Metodu, která vychází z lidské asistované reprodukce, odborníci vyzkoušeli s embryem nosorožce bílého jižního. Březí samice ale později uhynula na infekci související se záplavami, uvedli vědci na středeční tiskové konferenci v Berlíně. Cílem projektu je zachránit před uhynutím nosorožce bílého severního – na světě žijí jen dvě samice tohoto poddruhu, a to Fatu a Nájin narozené v zoologické zahradě ve Dvoře Králové.