Takto vypadá les napadený kůrovcem Zdroj: Pixabay/janakudrnova
Minulý rok byl registrován megalomanský nárůst kůrovce, který devastoval lesy na Vysočině i v dalších částech České republiky. V posledních týdnech vzrostl výskyt tohoto škůdce v německých lesích, kde má velmi zničující dopad. Jen v roce 2018 kůrovec zničil okolo 40 milionů m³ evropských lesů. Ani vyhlídky na letošní rok i do let budoucích nejsou příznivé. Podle německých vědců je to způsobené i tím, že nemáme o kůrovci dostatečné znalosti.
Kůrovcové epidemie většinou trvají několik měsíců i let, v závislosti na generacích kůrovce. Vědci se domnívají, že je potřeba znát více o životním cyklu škůdců. V nedávném vydání přírodovědného listu Trends in Ecology and Evolution byla uveřejněna studie, ve které výzkumníci vyzývají k posílení výzkumu v tomto směru. „Udělali jsme řadu opatření na ochranu našich lesů proti kůrovcům. Pořád ale víme jen velmi málo o populaci kůrovce,“ uvedl Peter Biedermann, vedoucí autor zveřejněné studie.
Biedermann je výzkumník na Katedře ekologie zvířat a tropické biologie na Univerzitě v německém Würzburgu. Na studii pracoval spolu s kolegy z Planckova institutu pro chemickou ekologii v Jeně a kolegy z Národního parku Bavorský les. „Je nezbytné vytvořit vědeckou nadaci, která v budoucnu umožní úředníkům a politikům v oblasti lesnictví efektivněji reagovat na nákazy kůrovců,“ myslí si Biedermann. Výsledky této studie by mohly posloužit jako návrhy k boji proti dalším škůdcům, kteří ničí lesy.
Vědci se dále domnívají, že ke snížení rizika rozšíření škůdců by pomohlo pestřejší složení lesů, důsledná kontrola a odstraňování napadlých stromů, ale třeba i oddělení lesů od smrkových plantáží, kde by se stromy pěstovaly striktně pro dřevo a kácely se dříve, než by je kůrovec stihl napadnout.
Kůrovec značně devastuje také české lesy. Kalamita zasáhla například Vysočinu, šumavské lesy, Jeseníky nebo Polabí. Na zhoršující se situaci reaguje i vláda. Ministerstvo zemědělství připravilo nový lesní zákon. Ten, který platí v současnosti, totiž přes 20 let nikdo neaktualizoval. Novelou se zabývá Sněmovna, některým poslancům se ale nelíbí. Kritizují například absenci právě pestřejšího složení lesů, na které ve výše zmíněné studii němečtí vědci poukazují.
Kůrovcům navíc nahrává suché počasí, které v posledních letech panuje nejen v Česku. V rozhovoru pro Primazprávy.cz například uvedl, že teplo přispívá nejen k množení škůdce. Díky stoupajícímu proudu ohřátého vzduchu, který se v ušlých lesích vyskytuje, se navíc může kůrovec pohodlně transportovat i na daleko větší vzdálenosti, než by byl za normálních okolností schopen uletět.
Edita Dvořáková
