Slovenská vlajka Zdroj: foto pixabay-com
Dnes se u našich východních sousedů otevřou volební místnosti a Slováci si zvolí nové složení parlamentu. Podle politologa a slovakisty Pavla Hynčici jde v mnohých ohledech o specifické volby. Zajímalo nás, v jaké atmosféře se volby konají a kdo má šanci na úspěch.
V jaké atmosféře se volby na Slovensku konají a do jaké míry společností stále ještě rezonuje kauza zavražděného novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové?
Volby se konají ve velmi rozjitřené atmosféře a souhlasím s tím, co už několikrát řekli jiní pozorovatelé slovenské politiky - že toto je, z mnoha důvodů, nejvíce vyhrocená volební kampaň na Slovensku od roku 1990. K vyostření politické situace na Slovensku v posledních letech přispěla též kauza zavražděného novináře J. Kuciaka. Ta stále rezonuje, ale už ne v takové míře jako bezprostředně po tomto činu v únoru 2018. Je to spíš jisté doznívání kauzy ze setrvačnosti. Vedle toho rezonuje ve společnosti řada dalších kauz zatěžujících, ať již fakticky nebo jen z hlediska mediálního obrazu, takřka všechny segmenty slovenské politické scény.
Ještě v lednu ředitel agentury Focus Martin Slosiarik pro média uvedl, že je těžké odhadnout, kdo bude Slovensku vládnout. Jaká je situace těsně před volbami?
Výsledky voleb a následný vývoj je stále těžké odhadnout. Je to hlavně ze tří důvodů – tyto volby nemají jasného favorita. Dále není jasné, kolik politických stran se dostane do parlamentu, neboť několik se jich pohybuje kolem 5% hranice, a konečně předvolební průzkumy jsou z mnoha důvodů nespolehlivé, a to mimo jiné i na základě zkušeností z minulých parlamentních voleb v roce 2016. Jednalo se o diametrálně odlišné předvolební preference a reálné volební výsledky, zejména u některých politických stran.
Poslední předvolební průzkumy ukázaly propad preferencí vládní strany SMER-SD bývalého premiéra Roberta Fica. Čím je to způsobeno?
Propad SMER-SD je kontinuální a má řadu příčin. Strana je ideově, personálně i z hlediska krize důvěry značně vyčerpaná v důsledku dlouhodobého vládnutí s krátkou přestávkou od roku 2006. Dále nebyla schopna efektivně čelit mediální přesilovce liberálně zaměřených médií a zároveň neměla vlastní promyšlenou a účinnou komunikační a mediální politiku směrem k voličům. K propadu SMER-SD přispívá i narůstající nečitelnost strany v důsledku dvojvládí Fico – Pellegrini. Možná je zde analogie k ČSSD na české politické scéně.
Vládní koalice se těsně před volbami snažila prosadit sociální balíček, který zahrnoval například zrušení dálničních známek nebo zdvojnásobení přídavků na děti. Nakonec byla schválena jen část z navrhovaných změn. Šlo o snahu SMERu a SNS získat na poslední chvíli hlasy voličů, jak tvrdí opozice? Pokud ano, přineslo to podle vás vládním stranám nějaký úspěch?
Prosazení sociálních opatření bylo nepochybně motivováno snahou získat voliče. Minimálně si tím zejména strana SMER-SD neuškodila a těmito opatřeními si upevnila vazbu svých stávajících voličů. V kontextu trendu poklesu její podpory je to poměrně důležité.
Podle průzkumů se zdá, že favority voleb jsou Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igora Matoviče, o kterém se mluví jako o budoucím možném premiérovi. Můžete vysvětlit důvody posunu z podzimních šesti procent preferenčních hlasů na nynějších 19 %?
OĽaNO především těží ze slabosti podobně zaměřených politických subjektů v táboře tzv. liberální opozice. Tyto subjekty nemají ve svém čele přesvědčivé lídry (zejména PS/Spolu) a vedle toho jsou jejich představitelé zatíženi vážnými skandály a konfrontováni s tím souvisejícími kompromitujícími materiály na ně. V poslední době je to zejména lídr Za ľudí Andrej Kiska. I. Matovič také v poslední době poněkud zmírnil svůj typický extravagantní politický styl. Stranu OĽaNO též posílilo zapojení některých menších politických subjektů na její kandidátku, zejména Křesťanské unie (KU), kterou tvoří odpadlíci z KDH a která měla jako samostatně kandidující strana celkem slušný výsledek ve volbách do EP (skoro 4 % hlasů).
Průzkumy na 3. místo s necelými 10 % pasují Lidovou stranu Naše Slovensko. Mají Kotlebovci nějakou reálnou možnost podílet se na příští vládě?
Nemají. V současné době je ĽSNS nevhodná do koalice, což dokládají i postoje jinak národovecky zaměřených politických stran jako SNS.
Prezidentka Zuzana Čaputová vyzvala Slováky k účasti na volbách. Sama je označila za „příležitost pro navrácení důvěry“. Při předchozích parlamentních volbách v roce 2016 činila volební účast necelých 60 %, podobně tomu bylo i v roce 2012. Dá se tedy očekávat, že by letos volební účast mohla překročit 60 %?
Odhaduji účast mírně nad 60 %.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
PhDr. Pavel Hynčica, Ph.D je český politolog a slovakista. Zaměřuje se především na politické strany a stranické systémy v zemích střední Evropy. V minulosti působil na několika univerzitách včetně Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha nebo Katedry politologie a filozofie FF UJEP Ústí nad Labem. Rovněž je autorem a spoluautorem řady odborných publikací, mezi které patří například kniha Euroskepticismus ve střední Evropě.
