Osvobození Buchenwaldu americkou armádou Zdroj: foto Buchenwald_de
Osvobození Buchenwaldu americkou armádou Zdroj: foto Buchenwald_de
11. dubna si připomínáme 75. výročí osvobození koncentračního tábora Buchenwald. V letech 1937 až 1945 táborem a jeho pobočkami prošlo 250 000 vězňů několika národností. Asi 56 000 lidí zde zahynulo.
Málo je známá nechvalná historie tohoto koncentračního tábora. Ten si totiž jako první objednal speciální kremační pece. Nebyla to náhoda, neboť nedaleko (zhruba půlhodinu chůze) v městečku Ettersburg byla kancelář erfurtské firmy bratrů Ludwiga a Ernsta Wolfganga Topfových. Firma nejprve vyráběla a vyvážela do světa pivovarnická zařízení, ale po první světové válce se specializovala právě na kremační pece. Po nástupu Hitlera k moci jim začal obchod rozkvétat a bratři jako příslušníci NSDAP z okna pracovny v Ettersburgu pozorovali, jak se v roce 1937 začal stavět koncentrační tábor Buchenwald. Odtud také přišla firmě první zakázka.
Zatímco se v dějepise mluví mnohem více o jiných koncentračních táborech, tento, jak popisuje web Deutsche Welle, má smutné prvenství a podíl na tom, že právě zde začalo masové vraždění, zejména po napadení Polska 1. září 1939. Hlavní podíl na morbidních úspěších firmy bratrů Topfových měl jejich hlavní inženýr Kurt Prüfer, který nejen že vymyslel mobilní pec na mazut, ale přišel i s konstrukcí pece k masové kremaci. Firma si pec s hrdostí nechala patentovat. Když se zjistilo, že lze pomocí plynu cyklon B rychle zlikvidovat tisíce lidí, dostal ambiciózní firemní inženýr novou zakázku - vybudovat tři velká krematoria v Osvětimi.
V květnu roku 1945, když se Ludwig Topf dozvěděl, že má být zatčen, spáchal sebevraždu. Jeho bratr Ernst Wolfgang utekl z ruské okupační zóny, a když bylo jeho pronásledování zastaveno, v Západním Německu znovu založil firmu. Po zjištění veřejnosti, kdo je majitelem, firma zkrachovala. Hlavní inženýr Kurt Prüfer zemřel v roce 1952 v ruském zajetí. Pravnuk Hartmut Topf, který je novinářem, se snaží o to, aby se historie firmy stala mementem pro příští generace a zděděné peníze věnoval obětem holocaustu.
A ještě jedna vzpomínka na koncentrační tábor Buchewald, konkrétně česká, kterou nalezneme na webu Tachovsko: „3. dubna 1945 v dopoledních hodinách přijel na tachovské nádraží vlak s otevřenými nákladními vagony, které byly plné živých i mrtvých vězňů. Některé mrtvoly byly již v rozkladu. Vlak jel z koncentračního táboru Buchenwald a převážel vězně do koncentračního táboru Flossenbürg. Přeživších vysílených věznů bylo více jak 1500. Čekal je náročný pochod, který mnoho z nich nepřežilo. 600 mrtvých vězňů skončilo v Tachově na největším masovém hrobě obětí fašismu v České republice.“
Koncentrační tábor Buchenwald byl 11. dubna roku 1945 osvobozen a pro americkou armádu to tak byl první koncentrační tábor velkého rozsahu, který osvobodili. Jeden z dosud žijících amerických vojáků Henry Oster pro agenturu AP zavzpomínal: „Když se mě někdo zeptá na Buchenwald, okamžitě se mi vybaví mrtvá těla.“
Od otevření tábora v roce 1937 prošlo jeho branami do doby osvobození více než 250 000 mužů, žen a dětí. Mezi jeho zdmi zahynulo asi 56 000 lidí včetně Židů, Romů a sovětských vězňů.
Osvobození tábora se dočkalo přes 20 000 vězňů. Byl mezi nimi například nositel Nobelovy ceny za mír, židovský spisovatel a myslitel Elie Wiesel. Buchenwaldem prošlo i zhruba 7800 Čechoslováků, včetně spisovatelů a publicistů Ferdinanda Peroutky, Josefa Čapka, Arnošta Lustiga, průmyslníka Jindřicha Waldese či herce Josefa Větrovce.
