Starší žena Zdroj: pixabay.com
A jaké jsou podmínky, pokud byste chtějí jít do penze předčasně?
Aktuálně je v České republice podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vypláceno přes 2,4 milionu starobních důchodů. Zhruba čtvrtina z nich jsou předčasné. Průměrná výše vyplácené měsíční penze byla ke konci minulého roku 11 850 korun, muži přitom dostávají o zhruba 2,5 tisíce víc než ženy. Letos mohou odejít do důchodu další tisíce lidí. Nárok mají ti, kteří dosáhnou důchodového věku (viz podrobný přehled na webu ČSSZ) a zároveň budou mít v roce 2018 "odpracováno" 34 let včetně náhradních dob pojištění. O příštího roku budou muset mít zájemci o vyplácení důchodu splněnou podmínku 35 let pojištění. Co jsou náhradní doby? Například péče o dítě do 4 let věku, doba studia, základní vojenská služba, evidence na úřadu práce, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby a podobně. „Pojištěnci, který ke dni dosažení důchodového věku nezískal potřebnou dobu pojištění, nemůže být starobní důchod k tomuto dni přiznán. K přiznání důchodu může případně dojít až následně od pozdějšího data, ke kterému již potřebnou dobu pojištění získal,“ upozorňuje ČSSZ na svém webu.
Důchod? Právo, ne povinnost
Dle doporučení sociální správy je dobré předem zvážit požadované datum přiznání důchodu. Nemusí to být vždy datum dosažení důchodového věku. Termín, od kterého má být důchod přiznán, si volíte sami. Splnění výše uvedených podmínek totiž neznamená povinnost o důchod žádat, ani kvůli tomu není třeba ukončit výdělečnou činnost – jak zaměstnání, tak podnikání. I po vzniku nároku na důchod můžete pokračovat ve výdělečné činnosti bez pobírání důchodu a částku důchodu si tím navýšit. Pro orientační výpočet starobního důchodu a stanovení vašeho důchodového věku můžete využít i kalkulačku ČSSZ, která je dostupná zde.
Týká se vás v nejbližších letech odchod do penze nebo uvažujete o předčasném důchodu? Tady zjistíte vše důležité, co byste měli vědět, a co po vás bude sociální správa potřebovat.
1. Jaké je vaše „důchodové konto“?
Zjistěte si, jaké informace o vašich odpracovaných letech má k dispozici sociální správa, u které budete o důchod žádat a která vám ho bude schvalovat i vyplácet. Možná jí některá data mohou chybět. Na začátku a v dostatečném předstihu je proto nejlepší požádat o „informativní osobní list důchodového pojištění“, který obsahuje přehled a také počet odpracovaných let, popřípadě náhradních dob pojištění, a také přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob (například dočasné pracovní neschopnosti) od roku 1986. Z výdělků od tohoto data se počítá samotná výše důchodu. Požádat si o informativní dokument můžete jednou ročně zdarma, sama sociální správa ho automaticky rozesílá lidem v „předdůchodovém“ věku. O přehled můžete zažádat písemně poštou či e-mailem (s elektronickým podpisem). Další možnou cestou k získání potřebných informací je online portál ČSSZ. Je nutné mít ale zřízenou datovou schránku.
Informativní list od sociální správy letos poštou obdrží bezmála 100 tisíc lidí (muži narození v roce 1957 a ženy narozeny v roce 1960). „Díky němu si mohou lidé snadno ověřit, zda v evidenci ČSSZ mají všechny doklady o své pracovní minulosti. Je v něm uvedena také informace o dobách neevidovaných, tzn. o obdobích, ke kterým ČSSZ v evidenci žádný doklad nemá,“ uvádí mluvčí ČSSZ Jana Buraňová. A právě tato období je pak úředníkům vhodné doložit.
2. Chybí údaje. Co dělat?
Pokud zjistíte, že sociálka nemá zaevidované některé roky, kdy jste pracovali, a chyběly by vám pro schválení nebo stanovení výše důchodu, je třeba je doplnit. „V případě absence evidenčního listu může ČSSZ v době před zahájením důchodového řízení přijmout a zaevidovat pouze takové náhradní dokumenty, které jednoznačně prokazují dobu zaměstnání/pojištění. Se všemi ostatními náhradními doklady je třeba obrátit se na bývalého zaměstnavatele, jeho právního nástupce nebo OSSZ, která poskytne potřebnou pomoc, případně provede rekonstrukci evidenčního listu. Náhradními dokumenty jsou zejména výplatní pásky, mzdové listy, kniha docházky, popř. pracovní smlouva, doklad o ukončení pracovního poměru, legitimace ROH a jiné,“ radí sociální správa na svém webu. Pokud ale žádné z uvedených dokumentů nemáte k dispozici, je třeba pracovníkům úřadu sdělit alespoň jméno zaměstnavatele. Potřebné doklady pak dohledávají v archivech a podobně.
V přehledu mohou chybět i některé výše uvedené náhradní doby pojištění, které se do požadovaného období pro schválení důchodu počítají. Například doba studia se dokládá vysvědčením nebo jiným dokladem o ukončení učiliště, střední, vyšší odborné či vysoké školy. Nicméně doložit je vhodné i neukončené studium – pro důchod není důležité dosažené vzdělání, ale počet let strávených ve škole. Musí být zřejmý počátek a konec této doby. Doklady stačí přinést na úřad, až budete žádat o důchod.
Doba výkonu vojenské služby se dokládá vojenskou knížkou nebo potvrzením příslušné vojenské správy, v případě výkonu civilní služby potvrzením vydaným ministerstvem práce, pokud se v evidenci ČSSZ tato doba nenachází. Tuto dobu také stačí doložit až při podání žádosti o důchod.
Doba péče o dítě do 4 let se dokládá rodným listem dítěte, případně jiným dokladem o vztahu k dítěti (např. rozsudek soudu o svěření do péče) a čestným prohlášením o době a rozsahu péče. Opět stačí až při podání žádosti o důchod.
Doba péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby se dokládá rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení (rozhodnutí se zpravidla vydává po skončení péče).
Pokud jste pracovali v cizině, tyto údaje nemá ČSSZ ve své evidenci také. Potvrzení o pojištěných dobách ve státech EU nebo ve státech, s nimiž má ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, si ale sociální správa vyžádá od příslušného cizozemského nositele pojištění až po podání žádosti o důchod, pokud v ní informace o vaší práci v zahraničí uvedete. Ale pozor, tato doba vám pomůže pro splnění potřebného počtu opracovaných let, resp. doby pojištění. Výše zahraniční mzdy ale nebude mít vliv na český důchod. Penzi za dobu zaměstnání v cizině by vám měl pak vyplácet tamní kompetentní úřad.
3. Pojištění lze doplatit zpětně
Pokud vám budou určité roky pojištění/zaměstnání před termínem odchodu do důchodu chybět, existuje také možnost si zpětně některá pojištění doplatit. Například dobu evidence na úřadu práce, kdy vám nebyla vyplácena dávka či dlouhodobá dobrovolnická služba. V každém případě je vhodné v případě chybějících let zkonzultovat vaši situaci s možností doplacení pojištění přímo s pracovníky na okresní správě sociálního zabezpečení ve vašem bydlišti.
4. Máte vše potřebné. Kdy a kde zažádat?
Pokud budete mít vše pohromadě (nebo alespoň co šlo dohledat) a můžete už o důchod zažádat, udělejte to ne dřív než 4 měsíce před požadovaným dnem odchodu do penze. Později je to možné kdykoliv. Žádost se na okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správě sociálního zabezpečení dle místa vašeho trvalého bydliště podává osobně, případně můžete udělit plnou moc někomu jinému. Pokud nemůžete podat žádost o důchod sami vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, mohou s vaším souhlasem a na základě potvrzení lékaře o vašem zdravotním stavu podat žádost vaši rodinní příslušníci.
Při podání žádosti o důchod je třeba mít s sebou především průkaz totožnosti. Poté předložíte dostupné doklady o náhradních dobách pojištění (rodné listy dětí, vojenská knížka atd. - viz výše) a o dobách pojištění, které správa nemá v evidenci. Také mějte s sebou případné potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání). Evidenční list důchodového pojištění z posledního zaměstnání předloží váš zaměstnavatel na vyžádání úřadu.
Budete-li chtít posílat důchod na účet (váš či manžela/ky), je třeba mít s sebou předem vyplněnou konkrétní žádost týkající se dané situace, a potvrzenou bankou. O změnu způsobu výplaty je možné požádat kdykoliv.
ČSSZ má na vyřízení žádosti o přiznání důchodu tři měsíce (90 dní), obvykle je ale prý doba výrazně kratší.
5. Chcete jít do důchodu předčasně? Budete mít méně peněz
Budete-li chtít jít do předčasného důchodu, můžete. Není to ale tak jednoduché. Prvně musíte splnit podmínku 35 let účasti na pojištění (odpracovaných let + náhradní doby pojištění). Pro předčasný starobní důchod totiž platí, že minimální doba důchodového pojištění se stanoví výhradně podle roku, ve kterém zájemce dosáhne důchodového věku. A tou je od příštího roku právě doba 35 let. A o kolik let dříve lze jít do penze? Slovy zákona o důchodovém pojištění: „Je-li důchodový věk nižší než 63 let, může být předčasný starobní důchod přiznán nejvýše o 3 roky dříve před dosažením důchodového věku. Je-li důchodový věk alespoň 63 let, může být předčasný starobní důchod přiznán až o 5 let dříve, ale ne dříve než od dosažení 60 let věku.“ ČSSZ uvedené vysvětluje na konkrétním příkladu: Pokud je tedy důchodový věk občana např. 63 let a 8 měsíců, může jít do důchodu dříve nejvýše o 3 roky a 8 měsíců dříve; občan s důchodovým věkem 64 let a 2 měsíce může jít do důchodu dříve nejvýše o 4 roky a 2 měsíce atd. Teprve lidé, jejichž důchodový věk je 65 let, budou moci mít předčasný starobní důchod přiznaný o celých 5 let dříve před dosažením důchodového věku.
U předčasného starobního důchodu také platí, že ho nelze přiznat zpětně, ale nejdříve od data podání žádosti. Den přiznání důchodu se v tomto případě považuje za den vzniku nároku na důchod. „Vždy je nutné zvážit konkrétní životní situaci a důkladně si promyslet, zda a případně o jak dlouhou dobu jít do důchodu dříve. Předčasný starobní důchod se bude trvale krátit, dále je třeba vzít v úvahu, že do doby dosažení důchodového věku jsou příjemci předčasného starobního důchodu omezeni v možnostech případného přivýdělku,“ vysvětluje Jana Buraňová.
Výše krácení je podle ČSSZ závislá na délce doby, která chybí od data přiznání předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku. Sazba procentní výměry důchodu se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o 0,9 procenta výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů, o 1,2 procenta za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne a o 1,5 procenta za období od 721. kalendářního dne. „O zvolení vhodného data přiznání předčasného důchodu s ohledem na 90denní úseky je vhodné poradit se s odborníky okresní správy sociálního zabezpečení. Přiznání důchodu o několik dnů dříve může totiž znamenat srážku za další započatý úsek,“ dodává Buraňová.
6. Důchod schválen a vyplácen. Co je třeba ještě vědět?
To, že vám byl přiznán důchod, je třeba oznámit vaší zdravotní pojišťovně. Pokud nebudete při důchodu zaměstnáni nebo podnikat, bude za vás platit zdravotní pojištění stát.
Pokud budete i po přiznání důchodu nadále vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, měli byste informovat příslušnou OSSZ, protože přiznání důchodu může mít vliv na výši záloh na pojistné na sociální zabezpečení.
V případě pobírání „předčasného“ starobního důchodu máte povinnost zaměstnavateli i OSSZ/ČSSZ tuto skutečnost oznámit.
Může se stát, že budete mít povinnost podat daňové přiznání na důchod. Podle současné legislativy je třeba zdanit penzi, která je vyšší než 36ti násobek minimální mzdy. Například za rok 2017, za který lidé podávají přiznání v těchto dnech, jsou od daně osvobozeny důchody do částky 396 400 korun. Jednorázové doplatky důchodů (např. při zpětném přiznání důchodu) dani z příjmů nepodléhají.
Pokud při pobírání starobního důchodu vykonáváte výdělečnou činnost zakládající účast na pojištění, můžete po 360 kalendářních dnech této činnosti požádat o přepočet důchodu. A také jsou-li důchodci přitom účastni nemocenského pojištění, mají kratší podpůrčí dobu pro výplatu nemocenského. Nemocenské se jim vyplácí nejdéle 70 kalendářních dnů při jedné pracovní neschopnosti, ne však víc než 70 dnů za kalendářní rok. Také platí, že se jim nemocenské vyplácí nejdéle do dne skončení zaměstnání.
Ivana Kropáčková; s využitím tiskových zpráv a informací na webu ČSSZ
