Hledání min slaví 35 let: Microsoft se bál logické hry, jeho šéf Bill Gates na ní byl závislý

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Hledání min letos oslavilo 35 let od vydání a pomohlo nasměrovat Microsoft ke hrám.

  • Bill Gates dokonce hře natolik propadl, že mu ji kolegové museli odinstalovat z počítače.

  • Kvůli Hledání min sílily obavy, že se zaměstnanci budou v práci flákat.

Více

Stačil jeden nepromyšlený klik myší a byl konec. Z Hledání min se v 90. letech stal fenomén a letos hra oslavila 35 let od vydání. Šlo o jednu z prvních her amerického Microsoftu, který se v té době soustředil na vývoj operačního systému Windows, kancelářského balíku Office a vývoj videoher odmítal. Co stálo za úspěchem Hledání min? Jednoduchá hratelnost, touha překonávat rekordy a také lehká dostupnost. Hra se však dostala i pod palbu kritiky: Snižovala prý produktivitu zaměstnanců.

Hrací plochu Hledání min tvoří v klasické obtížnosti mřížka o velikosti 8 krát 8 polí, v níž je náhodně rozmístěno 10 výbušnin. Střední obtížnost nabízí pole o velikosti 16 krát 16 se 40 minami a zkušení experti se mohou pustit na plochu 30 krát 16 polí a odhalit 99 min.

ČTĚTE TAKÉ: Kníratý instalatér oslavil 40 let. Super Mario je legenda, kterou v Československu nikdo neznal.

Po kliknutí na první políčko se hráči odkryje část hrací plochy a také dostane pomocí čísla informaci, kolik min sousedí s daným polem ve vodorovném, svislém a diagonálním směru. Hráč musí označit všechny miny pomocí pravého tlačítka myši a zároveň nekliknout levým tlačítkem na pole, kde se nachází mina. Výbuchem hra končí.

Logické Hledání min je tak opravdovou zkouškou pro lidský mozek a uvažování. Jde o jednu z prvních her Microsoftu vůbec a ve své době měla sloužit k demonstraci toho, jak se v systému Windows dá pracovat s myší.

Microsoft změnil paradigma

Hledání min se stalo součástí operačního systému Windows 3.11 v roce 1990. Tehdy se do systému Microsoftu dostalo prostřednictvím Windows Entertainment Packu, což byla kolekce videoher a spořičů obrazovky určená pro zábavu. Na tehdejší dobu šlo o něco neskutečného, protože počítače sloužily především pro kancelářskou práci, a nikoliv pro hraní her.

„Domácích počítačů tehdy moc nebylo. Už neměly být jen v kancelářích. Potřebujete je na práci doma. Potřebujete je pro vlastní podnikání. Dokonce můžou být i zábava,“ vzpomínala tehdejší manažerka Microsoftu Libby Duzan Nuttallová v knize Hledání min: Jak si Microsoft začal hrát.

Osobní počítače v té době ještě nebyly tak rozšířené jako v současnosti a byly doménou kanceláří. Nuttallová, která byla hlavní produktovou manažerkou pro zábavu, proto se svými kolegy vymyslela strategii zacílenou na mladší uživatele. Pomocí her měli zapůsobit na své rodiče, aby při nákupu domácího počítače dali přednost stroji s Windows před konkurenčním Macem od Applu.

Součástí Windows Entertainment Packu byly různé karetní hry jako Solitaire, dále piškvorky nebo známý Tetris. A po bok se jim zařadilo i Hledání min.

Zábavní balíček pro Windows ale neměl na růžích ustláno. Vedení Microsoftu ho nechtělo pustit do prodeje, protože hry nepovažovalo za směr, kterým by se firma měla vydat. Panovalo v ní přesvědčení, že Microsoft je seriózní společnost a Windows Entertainment Pack by mohl ohrozit samotnou podstatu společnosti. Nakonec se tento názor podařilo změnit. Z balíčku se i díky videohrám stal absolutní hit.

Vývoj Hledání min měli na starost programátoři Robert Donner a Curt Johnson. Ani jeden však primárně nepracoval v Microsoftu kvůli hře. Jejich pracovní náplní byl vývoj kancelářského balíku Office. Hru si vytvořili, aby se naučili programování ve Windows.

Bill Gates propadl závislosti na minách

Podobnou strategii volili i další programátoři v této firmě, takže Microsoft byl záhy plný různých jednodušších her. Hledání min se ale rázem rozšířilo po celé firmě. „Prostě jste šli po chodbách a viděli to na obrazovkách všude kolem sebe,“ popsala Nuttallová v knize.

Atraktivita hry nespočívala jen v trápení mozkových závitů a úspěšném odhalení všech výbušných políček. Lidé se najednou začali předhánět, kdo danou obtížnost zvládne rychleji.

Na Hledání min se stal závislým i samotný šéf Microsoftu Bill Gates. „Myslím, že v jedné chvíli jsem dostal e-mail od Billa, ve kterém psal, že základní obtížnost vyřešil za 10 sekund. Ptal se, jestli je to dobrý výsledek,“ popsal tehdejší zaměstnanec Bruce Ryan, který pracoval na Windows Entertainment Packu.

Ryan svému šéfovi odepsal, že to je velmi dobrý výsledek, ale že rekord je osm vteřin. „Z jeho pokoření udělal své nové poslání,“ řekl Ryan. Situace se vyhrotila natolik, že nakonec musel podle svých slov z Gatesova počítače Hledání min odinstalovat.

Tehdejší vládce firmy si ale našel počítač u kolegy v kanceláři a stanovil nový rekord: pět vteřin. Tím to však nekončilo. Gates toužil zjistit, kde leží hranice, za jaký nejkratší čas je možné Hledání min pokořit.

Ryan poté na žádost tehdejší Gatesovy přítelkyně a zaměstnankyně Microsoftu Melindy French vytvořil software, který hru ukončil na jedno kliknutí a za jednu sekundu. Rekordní čas poté poslal Gatesovi, což konečně zabralo: Šéf Microsoftu uznal, že byl jednou provždy poražen.

Obavy z flákání zaměstnanců sílily

Jeden ze zakladatelů firmy ale nebyl jedinou známou osobností, která si Hledání min zamilovala. S hrou strávil mnoho času autor knižní série Enderova hra, spisovatel Orson Scott Card, a autorka příběhu o Harrym Potterovi J. K. Rowlingová dokonce přiznala, že jí Hledání min pomohlo přestat kouřit.

Pozitivní přístup k Hledání min ale nebyl samozřejmostí a Gatesova závislost byla předzvěstí celospolečenské paniky. Problém se týkal celého Windows Entertainment Packu na firemních počítačích. S nástupem počítačových her v 90. letech sílily obavy, že tato zábava rozptyluje zaměstnance.

Společnosti jako Boeing, Ford Motor Company či obchodní dům Sears začaly poté ze svých počítačů s Windows mazat předinstalované hry jako Hledání min či Solitaire. K podobnému kroku se uchýlily i státní firmy nebo úřady.

Do absurdna dohnal tuto snahu tehdejší guvernér Virginie George Allen, který nařídil smazání her ze všech 103 tisíc státních počítačů. Předinstalované videohry označil za neefektivní.

„Čas strávený zaměstnancem hraním těchto her se nedá označit za adekvátní využití peněz daňových poplatníků,“ připomíná tehdejší argumentaci kniha Hledání min: Jak si Microsoft začal hrát.

Pozici hlavního viníka klesající produktivity zaměstnanců později převzal internet, zatímco u her převládl strach z negativního vlivu na lidskou psychiku kvůli přehnanému násilí či sexuálnímu obsahu.

Nejlepší časy jsou pryč

Dnes už se nedá s přesností říct, kolik lidí si Hledání min zahrálo. Bylo zdarma a součástí Windows, takže nelze mluvit ani o počtu prodaných kopií. V roce 2000 podle společnosti Media Metrix zasáhlo Hledání min 7,3 milionu hráčů, přičemž se tehdy na světě nacházelo 87 milionů domácích počítačů.

S nástupem Windows 8 v roce 2012 ale začal úpadek legendy. Ze systému totiž zmizely předinstalované hry a pokud si někdo chtěl zahrát Hledání min, musel si je nejprve stáhnout z Microsoft Store. Windows tím najednou přišly o svou neodmyslitelnou část.

Celé roky zároveň platilo, že Hledání min bylo stále stejné a procházelo jen kosmetickými změnami. Jenže to už také neplatí. I do tohoto titulu vstoupila monetizace. Ve hře se objevují reklamy, které si hráči mohou vypnout za měsíční poplatek 57 korun.

S rozvojem internetu a nástupem titulů hraných on-line začal klesat i počet pravidelných hráčů. Proto vývojáři do hry zařadili denní výzvy. Díky nim mají hráči motivaci se k Hledání min pravidelně vracet. Ve své podstatě tvůrci používají principy podobné těm, které se osvědčily u mobilních her.

„Vidět, jak moderní designové prvky pronikly do klasického freeware titulu, jakým je Hledání min, jasně ukazuje, jak výrazně se herní průmysl v tomto ohledu posunul,“ uzavírá autor knihy Kyle Orland příběh fenomenální videohry.

VIDEO: Porovnali jsme skutečné Trosky s videohrou. Povedená podoba, hodnotí kastelánka