Řecko: Dostane-li se COVID-19 do největšího uprchlického tábora na Lesbu, vyvolá to katastrofu

Přestože počet nakažených nemocí COVID-19 stoupá téměř po celé Evropě, nákaza se zatím vyhýbá největšímu uprchlickému táboru řeckého ostrova Lesbos – Morii. V něm oficiálně neevidují nikoho infikovaného koronavirem, ale strach stoupá i tam. Nejen mezi samotnými obyvateli tábora, ale také mezi personálem, který dohlíží na jeho chod.

Největším problémem tábora Moria, který je téměř sedminásobně přeplněný a obývá ho kolem 20 tisíc uprchlíků, je nemožnost dodržovat bezpečný odstup. Pokud by se tady měl rozšířit COVID-19, nikdo si to neumí představit.

Německá veřejnoprávní televize ARD přinesla ve středu večer reportáž přímo z tábora Moria, která odkrývá především otřesné hygienické podmínky. Ukazuje však také, jak se samy jeho obyvatelky chystají na zřejmě nevyhnutelné nebezpečí a katastrofu. Proto zasedly k šicím strojům a vyrábějí roušky jako základní ochrannou pomůcku.

Bez pomoci přijde panika

Policie už tábor na východě ostrova Lesbos izolovala, dohlíží na to, aby to něj nikdo další nepřicházel a samozřejmě také, aby ho nikdo neopustil.

Peter Caesar z organizace Lékaři bez hranic, který zná podmínky v Morii, již týdny upozorňuje na nebezpečí a varuje. „Představitelé ostrova již dlouho vědí, jaké v táboře panují podmínky, ale stále se nic neděje, nepřicházejí žádná opatření. Proto se dá očekávat, že dojde k velké zdravotní a humanitární katastrofě. Navíc, pokud se stále nebude nic dít, určitě to vyvolá paniku,“ vysvětloval v televizi ARD doktor Caesar.

ARD označuje hygienické podmínky v táboře za katastrofální, k tomu připočítává i téměř neexistující lékařské vybavení. A to ani pro „normálně“ nemocné či oslabené. Proto se stále více mluví o tom, že je nutné nejtěžší případy a především děti přepravit na řeckou pevninu a tam se o ně adekvátně postarat.

Pomoci mají země EU

Jenže jak? Když zbytek Evropy bojuje s koronavirem, na celém kontinentu se nedostává zdravotníků, kterým vyčerpáním docházejí síly, ale ani materiálu. Zatímco nové členské státy EU se k řešení uprchlické problematiky nemají, ty původní hledají řešení pomoci. Aktivně vystupuje Německo. Lars Castelluci z frakce SPD pro ARD řekl: „Spolková vláda s ostatními zeměmi EU připravuje řešení. To však má být jen prvním krokem k tomu, aby se první várka 1500 nejhůře postižených lidí z tábora a především nezletilí dostali k odpovídající péči. Ale ta musí přijít velmi rychle.“

Mathias Middelberg z německého společenství CDU/CSU připomíná, že nejde jen o problém Řecka a vedle některých států ho mají řešit unijní orgány: „Ano, Německo přislíbilo svou pomoc, ale nyní je na řadě také Evropská komise, aby začala konat a celou věc posunula ke zdárnému konci.“ Jenže podle ARD nabízí EK jen neurčitá vyjádření, že přesun by měl začít v následujících týdnech. To však prý už může být pozdě.

Může jít o časovanou bombu

Dobrovolníci a humanitární organizace tak začali sami v táboře distribuovat letáky a informovat i na sociálních sítích o tom, co se „děje venku“ a že je nutné, aby všichni obyvatelé tábora zůstali uvnitř, aby se pokud možno předešlo nákaze a humanitárnímu neštěstí. „Je a musí být v zájmu celé Evropské unie, aby lidé v takovém táboře udržovali onen sociální odstup, aby se zabránilo šíření viru. A přesně na takovém místě jde o časovanou bombu, která samozřejmě není v celoevropském zájmu,“ poznamenal v ARD Gerald Knaus, expert na migraci, podle kterého se nyní ukáže solidarita všech zemí EU, aby se dokázaly o uprchlíky postarat a nabídly jim odpovídají standardy léčby.