Srbsko koupilo ruský protiletadlový systém. Američanům se to nelíbí

Srbsko by sice v budoucnu rádo vstoupilo do EU, zároveň ale udržuje nadstandardní vztahy s Ruskem. O tom svědčí i nákup ruského protiletadlového systému Pancir-1. Obchod mezi Ruskem a Srbskem byl dokončen tento týden. Podle srbského ministra obrany jde především o odstrašení nepřátel, připomněl i útok NATO.

„K pokroku na cestě evropské integrace by Srbsko v rámci jednání přijetí mělo sjednotit svoji zahraniční politiku s politikou nasměrovanou EU,“ uvedl Peter Stano, mluvčí EU pro zahraniční politiku. Jeho vyjádření se týká zahraničních reakcí ke snaze Srbů posílit svoji obranu nákupem ruských zbraní, především raketových systémů.

Srbsko již v roce 2018 nakoupilo za výhodných podmínek od Ruska raketový systém S-300 a od Běloruska osm bojových letadel Mig-29.

V loňském roce unikla do médií zpráva, že se srbští vojenští specialisté cvičí na ruském raketovém systému S-400 a Pancir S-1. Brzy poté se objevily zprávy o nákupu Pancir S-1 a v souvislosti s tím údajně NATO naplánovalo svá cvičení v Maďarsku a Rumunsku. „Útokem NATO v roce 1999 byly vzdušné síly Srbska nejvíce poškozené, proto je nutná jejich obnova,“ zdůvodňoval srbský ministr obrany Aleksandar Vulin nákup ruského protiletadlového systému.

Vulin dále uvedl, že nákup systému Pancir S-1 je vzkazem pro přátele i nepřátele Srbska. Podle Srbského ministra obrany by nikdo neměl „používat síly vůči Bělehradu“, protože by ho to vyšlo „velice draho“. „Pancir je kvalitní protiletadlový systém. Hlavním účelem jeho pořízení je odstrašení. Na nejhorší se připravujete během míru a ne až, když to nejhorší nastane,“ dodal Vulin.

Minulou sobotu do Srbska přišla první část uvedeného raketového systému Pancir S1 a v tomto týdnu druhá část. Západ okamžitě zareagoval. Hlas Ameriky publikoval prohlášení amerického ministerstva zahraničí, které k srbskému nákupu uvedlo: „Vyzýváme všechny naše spojence a partnery, aby přerušili svoje obchodování s Ruskem. Mohlo by to vést k zavedení sankcí podle zákona O boji proti nepřátelům Ameriky prostřednictvím sankcí (CAATSA).“

Jedná se o zákon, který v srpnu 2017 podepsal americký prezident Donald Trump a je určen především k boji proti Rusku, Íránu a Severní Koreji. Prohlášení přenesly agentury a zahraniční média. K tomu doplňují informaci, že americké ministerstvo zahraničí „mnohokrát při jednání s vysokými vládními představiteli upozorňovalo na obavu z nákupu ruského vojenského vybavení ze strany Srbska, včetně nákupu systému Pancir.“

Vedle amerického stanoviska Hlas Ameriky uvádí stanovisko EU a cituje představitele EU Petera Stana, který tvrdí: „Srbská vláda označila vstup do EU za svoji prioritu. Očekáváme, že se bude Srbsko chovat v souladu se závazky, které tím převzalo.“

Reakce NATO se zdá být rozpačitá. Například Bulharsko v rámci NATO řešilo, zda umožnit přelet ruských letadel s částmi systému Pancir, a na druhé straně srbská média přichází s odpovědí NATO na nákup systému Pancir: „Srbsko má právo si svobodně zvolit svou politickou a bezpečnostní orientaci. NATO a Srbsko jsou blízcí partneři. Soustřeďujeme se na posilování našeho partnerství se Srbskem s plným respektem k jeho politické neutralitě.“

Pancir-S1 je ruský hybridní samohybný protiletadlový systém krátkého a středního dosahu, který je určen k obraně civilních a vojenských objektů proti napadení ze vzduchu. Kromě Ruska a Srbska ho využívají například armádní síly Iráku, Íránu, Sýrie nebo Alžírska. Někteří analytici jsou přesvědčeni o tom, že Pancir byl používán i proruskými separatisty na východě Ukrajiny.