Oslava vyhlášení nezávislosti Kosova v Prištině. V popředí jsou vidět albánské vlajky a vlajka Kosovské osvobozenecké armády Zdroj: foto AP
Dnešní srbská média píší o reakci srbského prezidenta na americké aktivity týkající se vztahu Srbska a Kosova.
Již léta probíhají oficiální i zákulisní diplomatická jednání o urovnání vztahů mezi srbskou a kosovskou stranou. V roce 2018 se proti návrhu jednání kosovského prezidenta Tačiho a srbského prezidenta Vučiće o možnosti výměny území ostře postavila Angela Merkelová s tím, že nelze v Evropě měnit hranice: „Územní celistvost států západního Balkánu (...) je nedotknutelná.“ Na druhou stranu Američané návrh nikdy nevetovali a naopak se zdálo, že jsou spíše pro návrh. Vyplývá to z tehdejší prohlášení bývalého bezpečnostního poradce Johna Boltona. Stanovisko Merkelové nacházelo oporu v EU, a proto jednání o urovnání vztahů na čas utichlo. Naopak, došlo ke zhoršení díky zavádění stoprocentního cla na dovoz zboží ze Srbska.
Nyní se dá mluvit o mírném oživení jednání díky zvýšené americké diplomatické aktivitě a zájmu o urovnání situace mezi Srbskem a Kosovem. Důvody jsou jasné. Na Západě sílí obava z vlivu Ruska. USA často dávají najevo, že Rusko nemá o urovnání konfliktu zájem. Dále Američané poukazují na to, že zjitřené vztahy Kremlu vyhovují. Objevují se vyjádření amerických diplomatů s představami o urovnání. Poslední včerejší vyjádření pro server EU Observer patří zvláštnímu velvyslanci pro západní Balkán Mattew Palmerovi, který se uvedl: „Podporujeme, že strany hledají způsob, jak se vrátit k jednacímu stolu.“ Funkci amerického prostředníka pro vyjednávání mezi Kosovem a Srbskem převzal americký velvyslanec v Německu Richard Grenell, který pro EU Observer řekl, že zprávy o možnosti americké podpory výměny území jsou „fake news“.
Na Grenellovo prohlášení o negaci amerického plánu na rozdělení území zareagoval srbský prezident Vučić, že by byl nerad, kdyby o těchto záležitostech rozhodovaly velmoci: „Kdykoli se do jednání zapletou velmoci, je nebezpečí, že bude požadována polovina srbského území. Proto jsme proti.“ Na druhou stranu přiznal, že Srbsku nezbývá, než s Kosovem jednat. „Kdybychom nejednali, jak by dopadli Srbové v Kosovu? Alternativy není. Další možností je pouze válka. Tu si nepřejeme. Potřebujeme desetiletí míru… jinak bychom (válku) nepřežili.“
„Po balkánských válkách, první a druhé světové válce, válčení v letech devadesátých… bychom nepřežili,“ opakoval srbský prezident a dodal, že Srbsko potřebuje politiku rozumu.
Vlajka UÇK v kosovském parlamentu
Složitost vztahů mezi Srbskem a Kosovem ilustruje skutečnost, že v pondělí se v Kosovu oslavovalo vyhlášení nezávislosti. Slavnostně zasedal kosovský parlament, v něž je zastoupena i srbská menšina. Vedle kosovské vlajky se při zasedání objevila vlajka Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Její provokativní vyvěšení vysvětlil místopředseda Demokratické strany Kosova Nasim Haradinaj (příbuzný Ramuše Haradinaje, bývalého premiéra a důstojníka UÇK obviněného z válečných zločinů) tím, že nebyli pozvaní veteráni UÇK. Přitom na slavnostním zasedání kosovského parlamentu byli mezi poslanci pozvaní i zahraniční hosté.
