Andrej Babiš řekl, že bude nový jaderný blok spuštěn v roce 2036. Do té doby ho ale čeká dlouhá cesta. Například ve Finsku se výstavba jádra protáhla o 10 let a trojnásobně prodražila. Pokud by dostavba Dukovan neproběhla do roku 2040, Čechům by mohla chybět elektřina.
V roce 2029 začne výstavba nových jaderných bloků v Dukovanech, o sedm let později budou spuštěny. Tvrdí to nejnovější plán Ministerstva průmyslu a obchodu.
„2021 by mělo být územní rozhodnutí, soutěž by měla proběhnout v roce 2021, do konce roku 2022 by měl být vybrán dodavatel, v roce 2029 by se mělo začít stavět a v roce 2036 by měla být investice dokončena,“ řekl Andrej Babiš.
Budování nových zdrojů souvisí se závazky ke snižování emisí. Česká republika postupně odstoupí od uhelné energie a nahradí ji z části obnovitelnými zdroji, především však jádrem. Projekt ale čelí několika úskalím, se kterými se musí poprat.
Stihne se to?
Plán je vytyčený jasně: V roce 2021 se otevře výběrové mezinárodní řízení a o rok později bude znám dodavatel. Následně se začne plánovat, aby v roce 2029 mohla začít stavba. Sečteno a podtrženo: Za 17 let budou mít Dukovany nový funkční zdroj jaderné energie.
To ale jen v případě, že se do cesty nepostaví žádné překážky a vše půjde podle plánu. Projekt je zatím v počátku, česká vláda zatím nemá dokončenou ani smlouvu s ČEZem. Není tak jasné, kdo bude zakázku platit.
Projekt musí také schválit Evropská komise. Čeští zástupci vyrazí vyjednávat do Bruselu na konci listopadu. Premiér minulý měsíc řekl, že je potřeba výstavbu prosadit, a to i za cenu porušení evropského práva.
Babišův kabinet není prvním, který přišel s výstavbou dalšího reaktoru. Už v roce 2003 navrhoval tehdejší náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina rozšíření jaderných bloků v Temelíně. K tomu ale nakonec nikdy nedošlo.
Vláda si tentokrát ale už nemůže neúspěch příliš dovolit. Podle zprávy společnosti ČEPS by byla Česká republika bez nového jádra v roce 2040 v deficitu a trápila by ji nedostatečná výroba elektřiny. V takové situaci by musela sáhnout po jiných zdrojích.
Předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová řekla v rozhovoru pro ČTK, že je reálné reaktor dostavět ve třetí dekádě 21. století. Pouze ale v případě, že se projekt stane vládní prioritou a začne se přistupovat ke konkrétním krokům.
Český ambiciózní plán
Současnou strategii kritizuje například sociolog Stanislav Biler. Podle něj je naprosto nereálný jak termín dokončení stavby, tak konečná cena.
„Až dojdou ČEZu prachy, hodí celou stavbu na stát. Překvapivě se totiž ukáže, že to stojí víc a trvá to dýl, což na začátku nikdo nevěděl a z britských ani finských zkušeností se nešlo poučit,“ píše ve svém Facebookovém statusu.
Tohle je taková blbost, která nikoho nezajímá, tak já si to sem dám, ať mám ze sekce vzpomínek za pár let co vytahovat....
Posted by Standa Biler on Thursday, November 14, 2019
Odkazuje tak na výstavbu třetího reaktoru finské elektrárny Olkiluoto, který měl být původně spuštěn už v roce 2009. V průběhu let se start nesčetněkrát odložil a celková cena projektu se ztrojnásobila. Naposledy se spuštění odsunulo na příští rok.
„Můj tip je, že se ten blok nikdy nespustí a jeho dostavby se nedožije nikdo z těch, kdo o to dnes usilují,“ komentuje Biler české ambice.
Čas hraje v českém prostředí roli i proto, že stávající reaktory Dukovan pomalu dosluhují. ČEZ původně počítal s jejich odstavěním v roce 2035, teď ale jedná o prodloužení termínu.
O stavbu bloku usiluje šest zahraničních společností. Mezi nimi je třeba francouzská EDF, americký Westinghouse nebo ruský Rosatom. Cena zakázky se odhaduje na necelých 200 miliard.
Štěpán Sochor