Ilustrační foto Zdroj: @praguepride / Twitter
Vysokoškolští studenti řadící se k genderovým menšinám mají podle nové studie Bostonské univerzity čtyřikrát vyšší riziko problémů s duševním zdravím než jejich vrstevníci. Více než třetina z nich má sebevražedné myšlenky. Uvedl to server Daily Mail.
Téměř osmdesát procent amerických vysokoškolských studentů, kteří se identifikují jako transgender, genderově nekonformní, genderqueer nebo nebinární podle svých slov trpí úzkostmi, depresemi nebo poruchami příjmu potravy. Více než třetina dotazovaných uvedla, že v posledním roce vážně přemýšlela o spáchání sebevraždy.
Změna prostředí, větší stres, samostatnost
Hlavní autorka studie, Dr. Sarah Ketchen Lipsonová z Bostonské univerzity, uvádí, že vysokoškolské roky souvisejí s počátkem asi pětasedmdesáti procent psychických nemocí.
„Studenti zažívají nově objevenou samostatnost života na vlastních nohou v novém sociálním prostředí, nový způsob života a odlišnou formu stresu,“ řekla agentuře Reuters. „U studentů jde o klíčové období pro zaměření se na duševní zdraví a často u nich v této době vidíme prvotní symptomy.“
Tým využil ke své práci data ze studie Healthy Minds z let 2015 až 2017. Zapojeno do ní bylo více než 65 tisíc studentů ze 71 kampusů. Zhruba 1200 studentů se identifikovalo jako součást genderové menšiny.
Poruchy vykazovalo 78 procent členů menšin
Celkově asi 78 procent studentů řadících se mezi genderové menšiny splňovalo kritéria pro jednu nebo více poruch duševního zdraví, zatímco u studentů, kteří jsou v souladu se svým pohlavím, tomu odpovídalo 30 procent dotazovaných.
Nejvyšší prevalenci u sedmi z osmi zjišťovaných psychických poruch zaznamenali vědci u genderqueerových studentů. Nejvyšší míru sebevražedných pokusů měli transgenderoví studenti.
Po zohlednění několika faktorů vědci vypočítali, že genderové menšiny mají více než čtyřikrát vyšší riziko symptomů poruch duševního zdraví než zbývající většina studentů.
Co tým ze závěrů doporučuje?
Duševní zdraví, které je u genderových menšin z nejrůznějších důvodů náchylnější, podle doktorky Lipsonové může negativně ovlivnit studijní výsledky studentů, případně vést i k ukončení studia.
Tým vedený výzkumníky z Bostonské univerzity ze svých zjištění vyvozuje, že by univerzity a kampusy měly zvážit v tomto ohledu vyšší inkluzivní politiku. Podle vědců by měli mít studenti například možnost v univerzitním zájmu změnit své jméno bez nutnosti právní změny svého oficiálního jména nebo by jim mohlo být povoleno užívat toalety, které odpovídají jejich vlastní genderové identitě.
