Teprve třináctiletý chlapec, který měl na internetu přezdívku „Commandant“ (velitel), byl šéfem mezinárodní neonacistické skupiny spojené s plánem útoku na synagogu v Las Vegas.
Chlapec sdílel na internetu plán bombového atentátu v Londýně, publikoval instrukce pro výrobu bomb a měl v úmyslu zřídit v únoru teroristické výcvikové tábory u příležitosti 100 let NSDAP. Skupina, jak informoval Der Speigel, měla sedmdesát členů a působila v 15 zemích světa.
Nejmladší člen skupiny Feuerkrieg Division (FDK), který je zároveň jejím šéfem, žije v Estonsku a vzhledem k tomu, že mu je méně než 14, nemůže být v této zemi vzat do vazby. Mluvčí estonské policie Harrys Puusepp k tomu řekl, že „mohou být pouze vedena právní opatření na ochranu dítěte před jeho a cizím nebezpečným jednáním.“
Podle zprávy agentury AP mluvčí estonské policie neuvedl, že by teenager měl být vůdčí osobností skupiny, ale z dostupných dokumentů se ukázalo, že byl nejen jejím vůdcem, ale i zakladatelem.
Ve zprávě estonské policie, kterou ve středu publikoval tamní týdeník Eesti Ekspress, je uvedeno, že byl vyšetřován případ, do kterého byl zapleten 13letý mladík, který uvedl, že je vůdcem skupiny malého estonského městečka.
„Anti-Defamation League“ (ADL neboli Liga proti pomluvám), která je aktivistickou skupinou bojující proti antisemitismu a jeho vyhroceným formám, popsala Feuerkrieg Division jako skupinu propagující rasový boj a zastávající extrémistická stanoviska bílé nadřazenosti.
Místopředseda ADL Oren Segal upozornil, že cílem těchto extrémistických rasistických hnutí nejsou na internetu pouze děti, ale snaží se online od počítače ovlivnit i mezinárodní dění. Podle Segala se pak děti zapojují do činnosti rasistických hnutí a udržují weby s tímto obsahem. Jsou okouzleni možností něčím přispět, někam se zapojit a díky svému počítači ovlivňovat mezinárodní dění.
Členové skupiny Feuerkrieg Division komunikovali prostřednictvím online platformy Wire. Podle soudních záznamů musela FBI použít důvěrníky k infiltraci do šifrovaných chatů skupiny.
Agentura AP poznamenává, že Estonsko sice věnovalo velké úsilí na rozvoj počítačových technologií, ale již se méně věnovalo analýze vývoje domácí extremistické scény. „Případ pravicového extremisty Anderse Breivika, který v Norsku v roce 2011 zabil při masakru 77 lidí, by měl být varováním bezpečnostním službám v pobaltském státě, který má pouhých 1,3 milionu obyvatel,“ uvádí se na závěr ve zprávě agentury.