Kreml začíná čistku i mezi svými. Váleční příznivci se stávají cílem represí
Ruský režim se začíná obracet proti vlastním stoupencům a podporovatelům. Čistky už totiž nemíří jen na odpůrce války, ale i na ty, kteří Putina roky hájili a vychvalovali jako jednoho z největších mužů historie. Tyto osoby se nyní stávají oběťmi systému, který pomáhali budovat, píše web The Guardian.
Rusko v posledních letech oceňovalo neochvějnou loajalitu a militantní nadšení pro válku na Ukrajině. Uznání získali například prokremelský komentátor Sergej Markov, který v zahraničních médiích dlouhá léta oslavoval Vladimira Putina jako jednoho z největších mužů historie, proválečný bloger Roman Aljochin, jenž propagoval genocidní rétoriky o Ukrajině nebo komentátorka ukrajinského původu Tatyana Montyanová, která lituje, že Rusko nezačalo s plnohodnotnou invazí dříve. Všichni tři – spolu s dalšími navenek prokremelskými osobnostmi – se však v poslední době stali terčem toho samého státu, který kdysi chválili a který nyní obrátil svůj represivní aparát dovnitř, píše web The Guardian. Markov a Aljochin byli označeni za „zahraniční agenty“ a Montyanová byla minulý označena za „teroristku a extremistku“.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pád Pokrovsku je otázkou dní, připouští ukrajinský důstojník. Poukazuje i na chyby velení
Analytici tvrdí, že tyto případy poukazují na nový trend – k čistkám dochází nejen mezi disidenty, ale i mezi stoupenci režimu, protože se rivalské frakce uvnitř systému obrací proti sobě. „Nejprve šli po protiválečných hlasech. Nyní už žádné nezbyly a represivní mašinerii nelze zastavit,“ řekla ruská politoložka Ekaterina Schulmannová.
Moskva k represím neposkytla žádné oficiální vysvětlení a každý případ se na první pohled jeví jako odlišný. Markov, o kterém je známo, že udržuje kontakty s ázerbájdžánskou politickou elitou, pravděpodobně upadl v nemilost poté, co se vztahy mezi Moskvou a Baku dramaticky zhoršily. Aljochin byl obviněn ze zneužití finančních prostředků, které vybral pro ruské vojáky, poté, co se na sociálních médiích chlubil novým sportovním autem a drahými hodinkami. Montyanová rovněž čelila vyšetřování kvůli zpronevěře peněz vybraných pro frontu.
Čtěte také
Loajalisté vs. militaristé
Podle expertů, na které se odkazuje Guardian, se ale za těmito zjevnými důvody skrývá hlubší rozkol. Schulmannová popisuje tento rozkol jako boj mezi dvěma rivalskými tábory – veteránskými propagandisty úzce spjatými s ministerstvem obrany a Kremlem, známými jako „loajalisté“, a hnutím ultranacionalistických příznivců války, známými jako „militaristé“ nebo Z-bloggeři, podle písmene, které se stalo symbolem invaze.
Toto hnutí, složené ze stovek prominentních bloggerů a dobrovolných aktivistů, vybralo peníze, zakoupilo drony a vozidla a dodalo zásoby přímo na frontu. Vzniklo po Putinově plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022, kdy se ukázalo, že armáda často nedokáže poskytnout ani nejzákladnější vybavení a podporu. Tvrdí „militaristé“ mnohdy otevřeně kritizují způsob vedení války a jejich relativní nezávislost na státu vedla Moskvu k podpoře útoků proti nim. „Autokracie se bojí jakékoli občanské mobilizace. Jakékoli autentické hnutí, včetně proválečného, je vnímáno jako překážka a potenciální nebezpečí,“ popsala Schulmannová.
Kreml v minulosti podnikl několik kroků, aby omezil proválečné hnutí, které se vymklo jeho kontrole. V roce 2024 například uvěznil populárního krajně pravicového komentátora Igora Girkina. Do války na Ukrajině proudí miliardy rublů, a právě peníze se tak staly dalším zdrojem napětí. „V jádru jejich sporu jde o boj o moc a peníze,“ sdělil ruský badatel a publicista Ivan Filippov, který se specializuje na proválečné hnutí v Rusku. Připomněl, jak se Vladimir Solovjov, vlivný televizní propagandista, který je veřejnou tváří „loajálního“ tábora s úzkými vazbami na ministerstvo obrany, snažil o čistku proválečných blogerů a dobrovolníků. Vadilo mu totiž, že mnozí z nich vybrali pro frontu více finančních prostředků než jeho vlastní státem schválená charita.
Ironie tohoto zásahu neunikla protiputinovské opozici v Rusku. „Bylo zábavné sledovat, jak ti, kteří nikdy nenamítali, když byli liberálové uvězněni, najednou objevují, že spravedlnost v Rusku je selektivní, že doslova kdokoli může být bezdůvodně uvězněn,“ řekl Filippov.
Schulmannová očekává další zatýkání. Poté, co již uvěznili nebo vyhnali většinu ruských protiválečných disidentů, budou podle ní hledat nové nepřátele. „Ruský represivní aparát musí naplnit své kvóty. Stroj se musí neustále živit,“ uvedla.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Civilisté u Charkova nesli bílou vlajku. Rusové je zabili dronem, zlobí se Ukrajinci
vaclav.cerny@iprima.cz
