Endometriózou trpí zhruba 6-10 % žen v plodném věku, přičemž ročně je v ČR s tímto onemocněním hospitalizováno zhruba 1 800 pacientek. Jejich počet každým rokem mírně stoupá. Endometrióza je chronické onemocnění, jehož příčina dosud nebyla přesně zjištěna. Jejími příznaky jsou bolest v podbřišku, bolest při pohlavním styku, poruchy menstruačního cyklu a také neplodnost.
S endometriózou na jednu z reprodukčních klinik přišla i sedmadvacetiletá žena, která je prý jasným příkladem toho, že se nemoci nemají podceňovat. „Celých pět let ji v podbřišku trápily bolesti, než ji v jejích 27 letech v okresní nemocnici lékaři diagnostikovali endometriózu. Pacientka okamžitě podstoupila operaci cyst na obou vaječnících,“ uvedl pro Primazprávy.cz vedoucí lékař kliniky asistované reprodukce IVF Clinic Olomouc Štěpán Machač.
Při vstupním vyšetření na jejich klice jí opět na jednom z vaječníku nalezli několikacentimetrovou cystu. Druhý vaječník už ale naštěstí měla už úplně v pořádku. „Museli jsme tedy mladou paní znovu operovat a cystu jsme tak úspěšně odstranili. Po šsti měsících od operace následně pacientka podstoupila IVF,“ upřesnil Machač s tím, že první pokus byl ale neúspěšný. Pacientka se ale nezvdala. Ve svých 29 letech podstoupila celý proces znovu, jenže tentokrát využila možnosti dárcovství vajíčka. Léčba se vydařila a dnes se už může radovat ze zdravého syna.
Endometrióza je v diagnostice opomíjená
Endometriózu jako takovou vůbec poprvé popsal v druhé polovině 19. století patolog a rodák z Hradce Králové Karel Rokitanský. Ani dnes se ale neví, proč jí některé ženy trpí. „Zdravotní problémy při endometrióze způsobují ložiska děložní sliznice, která se začnou objevovat jinde než v děloze, nejčastěji na pobřišnici v oblasti pánve, na vaječnících či vejcovodech, ale mohou se vyskytnout v podstatě všude kromě sleziny a srdce,“ vysvětlil Machač.
Přestože s chronickou panevni bolesti do ambulance gynekologa přichází az 10 % zen, endometrióza je v diagnostice chronicke bolesti opomijena. Ze studií vyplývá, že jí trpí zejména ženy, jež menstruují v krátkých intervalech za sebou nebo mají menstruaci silnou a delší než sedm dní. Častější výskyt endometriózy byl zjištěn také u žen s omezenou či žádnou možností odtoku menstruační krve. Na vzniku endometriózy se podílejí také imunologické, genetické a hormonální faktory.
Neplodnost způsobená endometriózou
Šance otěhotnět u žen s endometriózou pohybuje v rozmezí 2-10 %. Proto se při její léčbě využívají metody asistované reprodukce. Vhodnou metodu zvolí lékař podle toho, jakou formou endometriózy pacientka trpí. „Nejčastěji se u žen postižených endometriózou provádí metoda IVF, kdy je vajíčko oplodněno spermií mimo tělo ženy a poté zavedeno do dělohy,“ popsal Machač.
Podle umístění ložisek má totiž několik různých forem, přičemž plodnost ženy ovlivňuje na třech úrovních. První je hormonální, kdy se díky postižení vaječníků nedostatečně tvoří ženské hormony. Otěhotnění dále endometrióza brání i mechanicky. Zánětlivé změny způsobují jizvení a srůsty v dutině břišní. A do třetice působí nemoc lokálně. Nepohyblivé vejcovody nejsou schopné správně zachytit vajíčko uvolněné při ovulaci a jizvení vejcovodu může bránit transportu oplozeného vajíčka.
„U mírnějších forem endometriózy je nejlepším způsobem léčby nejprve podání hormonální terapie. Úspěšnost této léčby je vysoká, nicméně u 25-50 % pacientek se do jednoho roku po vysazení léčby mohou obtíže opakovat. V závažnějších případech přistupujeme k chirurgickému zákroku,“ uzavřel Machač.