Stále více párů má problém počít druhé dítě. Odborníci: Problémem není jen věk

Neplodností je na celém světě postiženo minimálně 10 procent párů, přičemž až čtvrtina z nich je postižena tzv. neplodností sekundární. O sekundární neplodnosti hovoříme v případě, kdy pár není schopen počít druhé a další dítě. Podle odborníků za ni může nejen zhoršený zdravotní stav jednoho či obou partnerů nebo hormonální změny ovlivňující plodnost, ale v neposlední řadě i věk, který hraje v plodnosti ženy zásadní roli.

„Problémy s početím druhého dítěte narůstají adekvátně tomu, jak narůstá celkově neplodnost a jak roste věk rodičů,“ uvedla a pro Primazprávy.cz ředitelka genetické a reprodukční kliniky Repromeda Kateřina Veselá. Páry podle ní často odkládají první těhotenství a pořizují si děti již v pozdějším reprodukčním věku. Když pak dojde na přání mít druhé dítě, často mají partneři již problém přirozeně počít dalšího potomka.

Což potvrdila i vedoucí centra asistované reprodukce Ústavu péče o matku a dítě Jitka Řezáčová. Podle ní existují i tři typické případy, kdy se se sekundární neplodností setkává nejčastěji. „Za prvé se jedná o případy starších žen, které mají nového mladého partnera bez vlastních potomků, pak v případech, kdy manželé mají společné odrostlé děti a tedy již nejsou nejmladší, ale jsou finančně zajištění a přejí si ještě dalšího potomka pro radost nebo partneři, kteří mají dítě po asistované reprodukci a chtějí další,“ upřesnila.

V praxi se ale také stává, že k problémům s početím druhého dítěte dojde následkem prvního těhotenství. „Po porodu může dojít k jizvení kolem vejcovodů, což posléze zapříčiňuje jejich neprůchodnost. Ke srůstům mohou vést i případné nitrobřišní a pánevní operace. A v neposlední řadě může sekundární neplodnost nastat vlivem endometriózy, děložních polypů nebo poruch ovulace,“ vyjmenoval další faktory IVF specialista z kliniky asistované reprodukce Reprofit Brno Štěpán Machač.

I sekundární neplodnost má řešení

Léčba sekundární neplodnosti se odvíjí od její příčiny. V případě, že se jedná o hormonální nerovnováhu, léčí se podáváním hormonálních preparátů. Při mechanickém uzávěru vejcovodů nebo problému v imunitě je možné přistoupit k umělému oplodnění.

„Žena je nejdříve klinicky a gynekologicky vyšetřena, muž se podrobí vyšetření spermiogramu. Tato metoda spočívá v odebrání pohlavních buněk jak mužských, tak ženských. V laboratoři je provedeno spojení vajíčka a spermií a oplodněné vajíčko je navráceno do těla ženy. Těhotenství pak probíhá úplně stejně, jako u ženy, která počala přirozenou cestou,“ vysvětluje Machač.

V současné době bez pomoci lékaře neotěhotní 15–20 procent všech párů, které se o dítě snaží déle než rok. Ročně se u nás provede přes 15 tisíc cyklů umělého oplodnění, přičemž celkový počet narozených dětí po technikách asistované reprodukce je 2-3 procenta ze všech narozených.