Úrokové sazby Evropské centrální banky zůstanou tento rok na minimu

Evropská centrální banka (ECB) poskytne dlouhodobé půjčky bankám. Prezident Bundesbanky Jens Weidmann varoval před dalším masivním nákupem dluhopisů. Šéf Centra pro evropská studia se obává nástupu populistů a „handrkování“ o pozici prezidenta ECB.

Se zhoršeným ekonomickým výhledem eurozóny se změnily i prognózy Evropské centrální banky (ECB) ohledně inflace a hospodářského růstu eurozóny. Podle průzkumu Reuters ECB oddálí zvýšení úrokových sazeb minimálně o rok. Zároveň si ECB ponechává čas na zhodnocení hospodářského vývoje v souvislosti s poskytováním nových dlouhodobých půjček.

Podle ekonomů bude Evropská centrální banka intervenovat v souvislosti s dlouhodobými refinančními operacemi až v dubnu. Zatím není jasné, jestli rozhodnutí ohledně refinančních operací padne během jednání Rady guvernérů ECB, které se bude konat začátkem března ve Frankfurtu.

„Evropská centrální banka je daleko od normalizace svoji měnové politiky,“ řekl ekonom Alan McQuaid. „Současné ekonomické oslabení eurozóny a snížení celkové inflace zavdávají příčinu k uvolněné měnové politice, nikoliv přísné.“ O tomto tvrzení ale polemizují ekonom IGN a bývalý pracovník pro Evropskou komisi Carston Brzeski. „Za současných podmínek hrozí, že zaujetí postoje 'počkejme a uvidíme' bude vést k neúmyslnému zpřísnění měnových podmínek. Proto bude muset ECB pečlivě vyvažovat mezi příliš rychlými kroky, které by způsobily paniku, a velkou lhostejností.“

Evropskou centrální banku letos čeká výměna jejího prezidenta. Během roku skončí současný prezident ECB Mario Draghi, který od roku 2015 volil cestu extenzivní intervencionistické politiky, masivního nákupu dluhopisů a následného kvantitativního uvolňování. Tato politika se ne vždy setkala s pochopením. Naposledy se proti ní vymezil například prezident Bundesbanky, když pro televizi CNBC řekl, že „ECB by neměla v budoucnu spěchat s implementací rozsáhlých programů na nákup dluhopisů.“

Kdo se stane příštím prezidentem ECB, zatím není jasné. Šéf Centra pro evropská studia Karel Lannoo se ovšem obává, že díky nástupu populistů se stane pozice prezidenta ECB středem „handrkování,“ které může „špatně dopadnout.“

Snížení hospodářského růstu eurozóny

Riziko obchodní války, brexit, slabší poptávka po vývozu z Číny a pokles průmyslové výroby stojí mimo jiné za zhoršeným výhledem hospodářského růstu eurozóny. Španělsko zaznamenalo velký hospodářský růst ke konci minulého roku, ale spolu s tím rekordně zvýšilo i svůj veřejný dluh. Německo se zatím ve čtvrtém čtvrtletí vyhnulo recesi i přes pokles automobilové produkce. Itálie takové štěstí neměla a podle očekávání se ve čtvrtém čtvrtletí ocitla v recesi způsobené slabou domácí poptávkou, volatilitou finančního trhu a poklesu průmyslové produkce. Bohužel ani poslední zprávy nenaznačují větší obrat trendu.

Dalibor Zítko