ilustrační foto Zdroj: pixabay.com
Nejjedovatější vzduch dýchají v rámci Evropy obyvatelé Bulharska, Česko je těsně za ním na druhém místě. V tomto ukazateli jsou na tom Evropané ještě hůře než Číňané nebo Indové, tvrdí zpráva Evropského účetního dvora o znečištění ovzduší. Následkem toxinů ve vzduchu je také zvýšený výskyt nemocí dýchacích cest, ale i nervového systému.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) představuje znečištění ovzduší největší riziko pro zdraví v Evropské unii. Každý rok si v EU vyžádá přibližně 400 000 předčasných úmrtí. Zatěžuje ale finanční rozpočet - každoročně spolkne stovky miliard eur v podobě externích nákladů souvisejících se zdravím.
Údaje o ztracených letech zdravého života v některých členských státech EU jsou podobné jako v zemích často spojovaných se špatnou kvalitou ovzduší, jako jsou Čína a Indie.
Přes půl milionu dětí za jediný rok
Politika EU v posledních desetiletích přispívá ke snižování emisí, kvalita ovzduší se však nezlepšuje a existují stále výrazné dopady na veřejné zdraví, uvádí zpráva. Podle WHO jsou příčinou 80 % předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší onemocnění srdce a mozkové příhody. Následují onemocnění plic, včetně rakoviny.
Toxiny v ovzduší EU
Za toxické ovzduší jsou zodpovědné látky jako jsou polétavé částice, oxid dusičitý a přízemní ozon.Toxické ovzduší má ale devastující dopad především na miliardy dětí po celém světě. Podle zprávy WHO na následky onemocnění způsobených znečištěným ovzduší zemřelo jen v roce 2016 přes půl milionu dětí.
„Znečištěný vzduch tráví miliony dětí a ničí zdraví i jejich životy,“ varuje generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
😷 1,8 milliard d’enfants menacés par l’air qu’ils respirent
— ONU Info (@ONUinfo) October 29, 2018
« C’est inexcusable que l’air pollué empoisonne la vie de millions d’enfants » @DrTedros @WHO https://t.co/E7hQl0kj3E pic.twitter.com/m0TTmIHx02
Vzduch plný toxinů může ovlivnit i nenarozené děti. V nejvíce postižených oblastech se podle pozorování rodí menší děti s nízkou porodní hmotností. U narozených dětí pak nečistoty ve vzduchu můžou vyvolat astma nebo rakovinu.
Zároveň dostávají tyto děti do vínku mnohem vyšší riziko vzniku chronických onemocnění dýchacích cest v dospělosti.
Proč jsou děti v takové nevýhodě?
Jedním z důvodů, proč jsou děti citlivější na toxicitu vzduchu než dospělí, je jejich dýchání. Dětí dýchají rychleji než dospělí - mají totiž kratší dýchací trubici, v níž se vzduch čistí před vniknutím do plic. Do těla se jim tak dostává větší množství škodlivin.
Toxiny v ovzduší EU podle zdrojů znečištění (procentuální poměr)
Zároveň jsou děti menšího vzrůstu, takže se pohybují blíže k zemi, kde tyto látky dosahují nejvyšší koncentrace. Nebezpečí na děti ale nečeká jenom venku. Novorozenci a malé děti jsou citlivé i na znečištění vzduchu v domácnostech, kde se používají riziková paliva na vytápění nebo vaření.
„Znečištěné ovzduší zpomaluje vývoj mozku našich dětí a ovlivňuje jejich zdraví více způsoby, než jsme si dosud mysleli,“ vysvětluje ředitelka oddělení pro veřejné zdraví WHO Maria Neira.
#AirPollution is all around us.
— World Health Organization (WHO) (@WHO) October 29, 2018
No one can escape it.
😷😷😷😷😷😷😷😷😷
Microscopic pollutants in the air can slip past our body’s defences, penetrating deep into our respiratory and circulatory system, damaging our lungs, ♥️& 🧠.
👉https://t.co/YBc08JX8iP pic.twitter.com/ClzGZ9uP8Y
V České republice je situace trochu lepší, přesto alarmující. Podle WHO dýchá toxický vzduch v Česku a ostatních vyspělých zemích každé druhé dítě.
Pokud chcete vědět, kdy je ten správný čas na procházku na čerstvém vzduchu s dětmi, můžete si do mobilu stáhnout aplikaci SmogAlarm, kde jsou aktuální informace o znečištění vzduchu přímo od Českého hydrometeorologického ústavu.
Toxiny v ovzduší EU
