Bouřka, blesk a strom Zdroj: pixabay.com
Ve čtvrtek odpoledne zemřeli v Tatrách na Slovensku po zásahu bleskem čtyři lidé, jedním z nich byl Čech. Při bouřce by se člověk měl chovat opatrně, neměl by jezdit na kole nebo se dotýkat kovových věcí. „Jistotou“ je schovat se v budově s bleskosvodem.
Čtvrteční bouřka nad Tatrami za sebou zanechala čtyři mrtvé a několik desítek zraněných. Blesk udeřil jak na slovenské, tak polské části hor.
Na Slovensku zasáhl blesk dvojici turistů na vrcholu hory Baníkov. Ženě poskytnul pomoc přivolaný záchranář, muže se však zachránit nepodařilo. V oblasti Pachole zasáhl blesk dalšího muže, který na chvíli upadl do bezvědomí. Záchranáři ho transportovali do nemocnice.
Na polské straně Tater zase blesk zasáhl celou skupinu lidí. Elektrický výboj údajně několik z nich usmrtil, další zranil a někteří museli být oživováni. I přesto, že bouře pokračovala, vzlétly záchranné vrtulníky, uvedly Polsat News.
Jak se zachovat
Blesk nemusí nutně zabíjet. Pokud člověk ve spojitosti se zásahem blesku nebo blízkým úderem cítí poruchu zdraví, jako je např. pocit srdeční arytmie, je samozřejmé si zavolat pomoc. Dobré je to i v případě jakékoli nejistoty.
„V případě, že není kam utéct, není dobré schovávat se pod stromy nebo se ´nalepit´ na skálu, ale vyhledat prostorný přírodní ukryt, nebo zůstat na místě a spíše zaujmout schoulenou polohu v podřepu s nohama u sebe,“ radí tisková mluvčí pražské záchranky Jana Poštová. Přírodním úkrytem může být jeskyně nebo betonový most.
„Ještě je v této souvislosti dobré připomenout zásady prevence – sledovat předpověď a vývoj počasí, při přicházející bouřce se ukrýt v autě nebo v budově s bleskosvodem,“ říká Poštová a varuje, že budovy bez bleskosvodu člověka dostatečně nechrání.
Člověk by neměl jezdit na motorce, a především by se neměl dotýkat jakýchkoli kovových věcí v terénu, jako je třeba zábradlí nebo řetězy.
„Na horách existují místa, která jsou pro údery blesků velice exponovaná a kde udeří blesky mnohem častěji než třeba v údolí. Ta pravděpodobnost zásahu bleskem na horském hřebeni může být i více než stokrát větší než v údolí,“ vysvětluje Miloslav Staněk z Czech Thunderstorm Research Association.
Podle něj je lepší sejít do údolí a bouřku tam přečkat. „Bouřku není nikdy vhodné přečkat přímo na vrcholu hory, pod vysílačem nebo na ostrých skaliskách. Přečkat bouřku v lese je pak nebezpečné i z toho důvodu, že nás mohou zranit padající větve při silném větru,“ říká.
V případě, že se člověk v lese při bouřce ocitne, měl by vyhledat místo, kolem kterého nejsou ve vzdálenosti alespoň 15 metrů žádné vysoké stromy. Ideální je prý schovat se v houští nebo keři.
„Pravděpodobnost zásahu blesku je mnohem vyšší, když máme u sebe nějaký kovový předmět. V žádném případě nedoporučujeme lehat si, utíkat či jet za bouřky na kole,“ radí Miloslav Staněk.
První pomoc
„Vždycky je nejdůležitější bezpečnost zachránců,“ vysvětluje tisková mluvčí záchranné služby základní pravidlo při poskytování první pomoci. Člověk musí zkontrolovat, zda pro něj nejsou situace a okolí nebezpečné.
„K člověku by měl zachránce přistoupit, zjistit stav jeho vědomí a oslovit ho,“ říká Poštová. „V případě, že nereaguje, bychom k němu měli přistoupit, zatřást s ním a znovu ověřit, zda je při vědomí,“ dodává.
Pokud je osoba v bezvědomí, měli bychom zkontrolovat, jestli dýchá a uvolnit jeho dýchací cesty. „Přetočíme ho na záda, zakloníme mu hlavu dozadu a zkontrolujeme, jestli normálně dýchá,“ vysvětluje mluvčí. Normální dýchání je takové, když se člověku zvedá hrudník alespoň dvakrát za deset vteřin.
Jestliže normálně nedýchá, je potřeba přistoupit k neodkladné resuscitaci, tedy stlačování hrudníku. Správné stlačování musí být prováděno stokrát za minutu do hloubky 5 cm hrudníku.
„Pokud by ten člověk byl při vědomí a nebyl poraněn, zavoláme záchrannou službu a hlídáme ho do příjezdu záchranky. Pokud by se jeho stav zhoršil, před příjezdem znovu zkontaktujeme záchranáře,“ popisuje Jana Poštová.
Zranění způsobená bleskem mohou být různá – od oděrek přes vnitřní popáleniny, závažná traumata, až po náhlou zástavu oběhu krve.
Osudová bouřka
„Bouřky v Tatrách se začaly vytvářet již dopoledne. Nebyly silné, co se projevů týče,“ říká lovec bouřek. Podle něj měli turisté dostatek času na to se schovat.
„U vrcholu Baníkov vedou turistické cesty po hřebenech, což je z hlediska bouřky nebezpečné,“ tvrdí expert. Na polském vrcholu se zase tyčí kovový kříž, který pravděpodobně blesk přitáhl. Mimo něj ale zasáhl i kovové řetězy podél stezky, což je důvod, proč zasáhl tolik lidí.
„Došlo spíše k hrubému podcenění situace, což se bohužel stalo osudným. Turisté blížící se bouřku museli spatřit - a v té chvíli neměli ve výstupu dále pokračovat. Měli se co nejrychleji vrátit zpět do údolí, kde je i horská chata,“ shrnuje Staněk tragickou událost.
Štěpán Sochor
