Vědci objevili v lidském těle nové mikroorgány, které jim možná pomohou odhalit, jak si naše tělo uchovává informace, které využívá k boji proti nemocem. V budoucnu by se podle odborníků díky tomuto objevu mohly vyrábět účinnější očkovací látky. O vědeckém úspěchu informoval server Daily Mail.
Skupiny buněk, které nová studie odhalila vůbec poprvé, fungují podle vědců jako určité velitelství pro případy, kdy se do těla vrátí nějaká infekce. To je i důvod, proč nebyly tenké a placaté struktury buněk objeveny už dříve. Objeví se totiž jen v případě, že člověk onemocní, pak zase zmizí. Pro mikroskopy poskytující dvourozměrný obraz jsou navíc kvůli své tenkosti prakticky neviditelné.
Vědci z Gavran Institute of Medical Research z australské Sydney ale nyní použili pro objevení toho, co pojmenovali SPF (subcapsular proliferative foci), speciální mikroskop pořizující 3D snímky. Zjistili tak, že nově objevené buňky se vyskytují na lymfatických uzlinách, kterých se po celém těle nachází 500-700.
Rychlá reakce imunitního systému je pro život klíčová
Právě to je podle vědců klíčem k tomu, aby tělo mohlo rychle reagovat na případné hrozby. Lymfatické uzliny jsou totiž strategicky umístěnými řídícími centry imunitního systému. Jsou umístěny tam, kde do těla mohou vstupovat nebezpečné bakterie a viry.
„Když bojujete bakteriím, které se mohou každých 20, 30 minut zdvojnásobit, rozhoduje každá minuta. Pokud vašemu imunitnímu systému trvá příliš dlouho, než aktivuje svoji obranu, zemřete. Proto je očkování tak důležité, trénuje totiž imunitní systém, který si pak v případě návratu té infekce umí vyrobit protilátky velice rychle. Dosud jsme ale nevěděli, jak a kde se to odehrává,“ řekl podle Daily Mailu jeden z výzkumníků Tri Phan.
Převratný objev: I jedno pivo denně prý zvyšuje riziko rakoviny
Že je jedna sklenička vína nebo piva za den dobrá pro vaše zdraví? Nesmysl. Tedy alespoň podle nejnovějšího výzkumu britských vědců. Ti teď v rozsáhlé studii přišli na to, že i takhle malé množství alkoholu může mít negativní vliv na vaše zdraví. A co na to čeští odborníci?
Záhadu by mohly odhalit právě shluky buněk SPF. Ty se totiž objevují jen v případech, že tělo bojuje s nějakou infekcí, se kterou už přišlo dříve do styku. Vědci se tak domnívají, že SPF obsahují jakousi informační databázi imunitního systému. Pokud tomu tak skutečně je, mohly by se v budoucnu očkovací látky soustředit na to, jak SPF převést do správného typu bílých krvinek pro boj s konkrétními nemocemi.
„Je to struktura, která tu byla celou dobu, jen ji nikdo neodhalil, protože k tomu neměl potřebné nástroje. Ten objev je pozoruhodnou připomínkou toho, že jsou v našem těle stále ještě neobjevené záhady. A to i přesto, že lidské tělo zkoumáme pod mikroskopy už přes 300 let,“ uzavřel doktor Phan.