buňky

Vědci z Šenčenské univerzity dokázali změnit genetickou strukturu bakterie Escherichia coli tak, že teď umí, a dokonce sama chce napadat nejrůznější typy rakovinových nádorů. Genetici věří, že tuto novou, přelomovou metodu boje proti onkologickým nemocem se brzy podaří přenést z laboratoří do nemocnic.

I pouhé obyčejné nachlazení by mohlo přispět k imunitní ochraně proti covidu. Tvrdí to studie publikovaná ve vědeckém časopisu Nature Communications. Podle ní jsou lidé, kteří si v blízké minulosti prošli nějakou formou nachlazení, lépe chráněni před nákazou koronavirem.

Stále více výzkumů ukazuje, že omikron infikuje spíše krk než plíce. To může podle vědců vysvětlovat, proč je sice nakažlivější, ale méně smrtelný než ostatní varianty covidu. Šest studií, které byly publikovány koncem minulého roku, poukazují na to, že omikron poškozuje plíce pacientů daleko méně. Studie nyní musí ještě posoudit další vědci.

Američtí vědci, kteří stvořili první živé stroje známé jako xenoboti, přišli s další převratnou informací – tyto formy života jsou nyní schopné se rozmnožovat, a to zcela jiným způsobem než rostliny nebo živočichové. Xenoboti by tak v budoucnu mohli posloužit například při ochraně životního prostředí nebo i v medicíně, informuje web stanice CNN.

Novou protinádorovou látku vyvinul vědecký tým z Česka. Látka nazvaná mitoDFO využívá toho, že nádorové buňky potřebují více železa. Blokuje tak jeho zpracování, což zabraňuje nádoru v růstu. Článek o výzkumu publikoval časopis Cancer Research, uvedla za Akademii věd ČR (AV) Eliška Zvolánková. Tým si už zažádal o patenty v Evropské unii a ve Spojených státech.

Ačkoliv většina dosavadních výzkumů naznačuje, že v mozku se všechny procesy v okamžiku smrti postupně zastaví, nová americká studie odhaluje, že některé geny krátce po smrti naopak zvyšují aktivitu a dokáží přežít i desítky hodin. Informoval o tom web Daily Mail. Tým vědců z americké University of Illinois Chicago zjistil, že takzvané zombie geny po smrti člověka zvyšují aktivitu a rostou do obřích rozměrů.

Dvojice mladých vědců z liberecké Technické univerzity dostala šanci podílet se na unikátním vývoji umělých lidských orgánů. Na prestižním Wyssově institutu na univerzitě v Harvardu několik měsíců pomáhali vylepšit tzv. orgán na čipu. Miniaturní verze lidského orgánu slouží k testování účinků léků a také jako zkušební model, například pro vývoj umělé ledviny.

Výraznější vystavování takzvanému modrému světlu, které vyzařují například smartphony nebo počítače, urychluje stárnutí. Tvrdí to studie Oregonské státní univerzity, v rámci níž vědci na základě octomilek zjistili, že nasáváním LED vln dochází k rozkladu mozkových buněk, uvedl server Daily Mail.

Japonský vědec se má stát prvním člověkem, který vyvine živá zvířata s lidskými orgány. Horomitsu Nakauchi plánuje vložit lidské kmenové buňky do krys a poté je přenést i do jiných zvířat, uvedl server Deutsche Welle.

Tělo zvířat se neskládá pouze ze svalů - tedy masa, které převážně jíme - ale z vnitřních orgánů, kostí a kůže, které většina lidí nekonzumuje. Chov zvířat vyžaduje také potravu, vodu, prostor, určité zacházení. Zemědělci na jejich chov vynakládají velké množství energie a zdrojů a vzniká množství odpadu. Vědci věří, že humánnější, méně nehospodárné a efektivnější by bylo produkovat pouze ty části zvířat, které člověk spotřebuje, uvedl serve

Vědci objevili v lidském těle nové mikroorgány, které jim možná pomohou odhalit, jak si naše tělo uchovává informace, které využívá k boji proti nemocem. V budoucnu by se podle odborníků díky tomuto objevu mohly vyrábět účinnější očkovací látky. O vědeckém úspěchu informoval server Daily Mail.