Ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Studie provedená mezi téměř milionem Dánů zjistila, že mladí lidé, vyrůstající v prostředí s větší koncentrací zeleně, mají v pozdějším věku až o 55 procent menší náchylnost k rozvinutí psychických poruch. Riziko duševních poruch naopak zvyšuje hluk, znečištěné ovzduší, infekce a špatné socioekonomické podmínky, informoval server Daily Mail.
Výzkum uskutečnila Aarhuská univerzita v Dánsku a jeho zpracovatelé jsou přesvědčeni, že „zelené plochy“ pomáhají vytvářet společenské komunity nebo lidi například vedou k cvičení. Tím se zlepšuje kognitivní vývoj dítěte, který může pozitivně ovlivnit duševní zdraví.
Důševními problémy trpí přes 450 milionů lidí
Podle Světové zdravotnické organizace trpí celosvětově poruchami duševního zdraví více než 450 milionů lidí. Podle statistik Nadace duševního zdraví (Mental Health Foundation) například ve Velké Británii vykazovalo v roce 2014 téměř 20 procent lidí starších 16 let symptomy deprese nebo úzkosti. Deprese ovlivňuje život také více než šesti procentům Američanů (16,1 milionu lidí), uvádí zase Asociace pro depresi a úzkost v Americe (Anxiety and Depression Association).
Vědci využili satelitní data posbíraná mezi lety 1985 – 2013 pro zhodnocení zelených prostor okolo obydlí téměř jednoho milionu Dánů. Tato data pak porovnali s rizikem rozvoje jedné ze 16 duševních poruch (jako třeba schizofrenie, anorexie nebo deprese) v pozdějším životě.
Co nejvíce zeleně do měst
Výsledky odhalily, že lidé vyrůstající obklopeni množstvím zeleně jsou méně ohroženi duševními poruchami. A platí to i po zohlednění socioekonomického statutu nebo rodinné historie duševních problémů.
„Existuje stále silnější důkaz, že přírodní prostředí hraje pro duševní zdraví mnohem větší roli, než se původně myslelo,“ uvedla Dr. Kristine Engemannová, pod jejímž vedením průzkum probíhal. „Zeleň je v dětství extrémně důležitá.“
Výzkumníci tak nabádají architekty, aby v rámci lepšího duševního zdraví obyvatel navrhovali co nejzelenější města.
