Wilhelm Gustloff (Zdroj: AP archiv)
Zřejmě nejznámější námořní katastrofou je potopení Titaniku. Před 75 lety 30. ledna 1945 se ale stala vůbec největší námořní tragédie v dějinách, když šla po torpédování Sověty ke dnu německá loď Wilhelm Gustloff a spolu s ní zmizelo v Baltském moři 9 343 lidí. Z velké části šlo o civilní uprchlíky před blížící se Rudou armádou. Významnou měrou byly na palubě zastoupeny i děti (například server časopisu Time hovoří až o pěti tisících).
Počet obětí potopení lodi Wilhelm Gustloff tak byl více než šestinásobně vyšší než v případě známějšího Titanicu. Na palubě lodi mělo být 918 námořníků a nacistických důstojníků, 173 členů posádky, 373 členů ženských námořních pomocných jednotek, 162 zraněných a 8956 uprchlíků, celkem tedy přes deset a půl tisíce lidí.
Operace Hannibal a přesun prchajících obyvatel
Mezi obětmi přitom nebyli údajně pouze Němci, ale rovněž Prusové, Litevci, Lotyši, Poláci, Estonci nebo Chorvati. Druhá světová válka se chýlila ke konci, sovětská Rudá armáda „rychle“ postupovala směrem na západ a nacisté tak v lednu vyhlásili evakuační operaci Hannibal, aktivizovali takřka veškeré plavbyschopné loďstvo v Baltu a snažili se dostat obyvatele prchající před sovětskými vojsky z jejich dosahu.
Součástí operace se tak stala i více než dvousetmetrová loď Wilhelm Gustloff s výtlakem přes 25 tisíc tun pojmenovaná na počest nacistického politika, který založil švýcarskou odnož NSDAP a který byl v roce 1936 zastřelen židovským studentem. Loď byla jedním z nejluxusnějších pravidel Třetí říše, které před válkou sloužilo pro potřeby rekreace. V době války pak sloužil Wilhelm Gustloff nejprve jako lékařská loď a poté jako kasárna.
Vzpomínková akce k osvobození Osvětimi má příchuť hořkosti
Dnešní vzpomínkové shromáždění významných osobností a pamětníků u příležitosti 75. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim se neobchází bez emocí a konfliktů. Dnešek je připomínán z vyhlášení Valného shromáždění OSN od roku 2006 jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Za druhé světové války bylo zavražděno na šest milionů lidí židovského původu.
Přes deset tisíc lidí na palubě
Loď Wilhelm Gustloff opustila polský přístav Gdyni 30. ledna 1945 za teplot, které padaly až pod - 10°C a s více než petinásobným počtem pasažérů, než na který byla původně dimenzována.
Plavidlo později spatřila sovětská ponorka S-13 velitele Alexandra Mariněska a někdy po deváté hodině večer po ní poblíž Stolpské mělčiny vypálila čtyři torpéda, z nichž tři zasáhla cíl (zasáhla příď, strojovnu a prostor lodního bazénu). Do hodiny se loď potopila. Z 10 582 lidí na palubě zemřelo 9343 osob. Na několika záchranných člunech a díky jiným plavidlům se zachránilo 1239 lidí.
Bylo torpédování oprávněné?
Vzhledem k tomu, že Wilhelm Gustloff převážel i vojenské důstojníky a nebyl podle pravidel označen jako lékařská loď červeným křížem, představoval legitimní vojenský cíl. Na palubě měl údajně mít protiletadlové střely. Sovětskému veliteli Mariněskovi tak lze jeho potopení navzdory obrovským civilním ztrátám jen těžko vyčítat.
O několik dní později, 10. února 1945, potopila ponorka S-13 další transportní loď General von Steuben. Incident si vyžádal 3608 obětí (659 lidí přežilo). Druhou největší námořní tragédií v dějinách je pak potopení německé lodí Goya 16. dubna 1945, jejíž torpédování Sověty nepřežilo přes šest tisíc lidí.
