Vzpomínková akce k osvobození Osvětimi má příchuť hořkosti

Dnešní vzpomínkové shromáždění významných osobností a pamětníků u příležitosti 75. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim se neobchází bez emocí a konfliktů. Dnešek je připomínán z vyhlášení Valného shromáždění OSN od roku 2006 jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Za druhé světové války bylo zavražděno na šest milionů lidí židovského původu.

Zatímco při obdobné akci minulý týden v Jeruzalému v památníku holokaustu Jad Vašem se účastnili přední světoví lídři, neměly sem přístup významné osobnosti. Některých se to dotklo. Tímto směrem směřovala poznámka Ronalda Laudera, předsedy Světového židovského kongresu, který financoval návrat více jak stovky židů a jejich rodin. Lauder vyjádřil názor, že akcent vzpomínkové akce by měl být dán na ty, kteří holokaust přežili a nikoli politikům. Navíc se podle něj jedná s velkou pravděpodobností o poslední jejich setkání na takové akci, neboť přeživší mají vysoký věk. Je jim mezi 75 až 101 lety, přicestovali do Osvětimi z různých míst světa – Evropy, Severní, Jižní a Střední Ameriky, z Izraele a také z Austrálie. Jeden z pamětníků, dvaadevadesátiletý Polák Benjamin Lesser, řekl, že holokaust byl financován hitlerovskou vládou. Nejen, že to umožnila, ale holokaustu napomáhala a podněcovala obyčejné lidi, aby se stali vrahy.

Letos mají vzpomínkové akce hořkou příchuť, která začala prohlášením Evropského parlamentu o vzniku druhé světové války o podílu Sovětského svazu podpisem paktu. Vůči tomu se ohradil Vladimir Putin: „EP postavil nacistické agresory i Sovětský svaz na stejnou úroveň.“ Putin se v té souvislosti zmínil o velvyslanci Polska v nacistickém Německu Józefovi Lipském, který podle něj podpořil Hitlera v likvidaci polských židů. To mělo za výsledek polsko-ruský spor o historii a stalo se důvodem, že ruský prezident dnes nepřijel do Osvětimi, přestože jde o připomenutí osvobození koncentračního tábora Rudou armádou.

Polsko se ohradilo také vůči tomu, že se v minulém roce mluvilo a psalo o polských koncentračních táborech. Na sociálních sítích se často psalo o polském podílu na vraždách židů. Vůči tomu se ohradil Piotr Cywinski, ředitel památníku koncentračního tábora Osvětim-Březinka, který byl spravován a řízen německým státem a jednotkami SS. „Polské činy – ať už hrdinské nebo hrozné – v kontextu německé okupace Polska a vyhlazování židů, musí být zkoumány čestně, spravedlivě a profesionálně. Historie Osvětimi, která mluví o polské spoluvině je prostě nepravdivá,“ řekl Cywinski. Německo napadlo Polsko 1. září 1939 a tím zahájilo druhou světovou válku. Židé byli nejpočetnějšími obětmi, které zahynuly v Osvětimi, kde celkový počet zavražděných byl milion sto tisíc osob.

Připomínka 75. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim se koná již od rána a účastní se jí 54 předních představitelů zemí světa, včetně našeho premiéra Andreje Babiše a 200 přeživších obětí.

Koncentrační tábor Osvětim (pojmenovaný jako Auschwitz I.) založili nacisté v roce 1940 a mezi prvními v něm byli internováni polští odbojáři. O rok později byl postaven v Březince největší komplex – Auschwitz-Březinka. V roce 1942 byl postaven třetí – pracovní tábor Auschwitz III – Monowice.