Sociální dávky na bydlení čeká reforma. MPSV chce zabránit jejich zneužívání Zdroj: Facebook/ČSSD
Ministryně Jana Maláčová společně s odbory prosadila zvýšení minimální mzdy na 1,2 násobek zaručené mzdy. Podle vlády souvisí zvýšení zaručené mzdy se zabráněním sociálního dumpingu. S tím ovšem nesouhlasí opozice, podle které její návrh „způsobí škody a zlou krev“.
Zvýšení může způsobit napětí ve společnosti
Navýšení mzdy podle mluvčího Hospodářské komory Miroslava Diro odporuje principu, že za stejnou práci mají mít zaměstnanci stejnou mzdu. „Předseda odborů Josef Středula a ministryně Maláčová tím zřejmě chtějí docílit toho, aby se na pracovištích vytvářelo napětí mezi zaměstnanci,“ říká Diro. S tím souhlasí i poslanec Miroslav Kalousek (TOP09), který pro redakci uvedl, že „zvýšení minimální mzdy pro Ukrajince je nesmysl, který nepřinese nic jiného než škody a zlou krev“.
Mzda může být vyšší i o 4478 korun
Podle výpočtu, který redakci zaslala Hospodářská komora, bude například mzda ukrajinského elektrikáře o 4 478 Kč vyšší, než v průměru dostane jeho český kolega. Oba přitom vykonají stejnou práci. Komora také uvádí, že zatímco řada českých elektrikářů na průměrný mzdový základ 20 860 korun ani nedosáhne, tak mzda úplně každého Ukrajince z vládou regulovaného rekrutačního Režimu Ukrajina bude muset startovat částkou 23 820 korun, a to bez ohledu na délku praxe.
Odbory a MPSV návrh vysvětlují tím, že pracovníci z Ukrajiny mají v současnosti nižší mzdy než Čeští zaměstnanci. To ovšem Diro odmítá a argumentuje tím, že například Slováci pracující v České republice mají v průměru zase vyšší platy než Češi, to ovšem není zapříčiněno národností, ale tím, že většina Slováků má vysoké školy, a tak v Česku dosahují na lépe placené pozice.
Diro se také diví, proč chce vláda zvýhodňovat zaměstnance z Režimu Ukrajina, „když právě přes tento režim pracuje v ČR jen pět procent cizinců a už dnes jsou jejich mzdy v tomto režimu posuzovány přísně nejen Hospodářskou komorou, ale i několika ministerstvy“.
Problémem jsou i polské pracovní agentury
Komora vidí za nižší mzdovou hladinou zaměstnanců z Ukrajiny i to, že jsou často najímáni přes různé pracovní agentury a pracují zde nelegálně. Dělníci výkopových prací, uklízečky, doplňovači zboží, doručovatelé balíků, pomocné síly ve stavebnictví či pomocné síly v kuchyni do státního Režimu Ukrajina vstupovat nemůžou. Mzdy těchto pracovníků jsou ale právě v důsledku nelegální pracovní činnosti zpravidla nižší. Příkladem může být najímání pracovníků s polskými vízy. Polské agentury zpravidla nabídnou zaměstnavateli v ČR pracovníky, a ti namísto v Polsku skončí tady v ČR. To se nelíbí šéfovi SPD Tomiu Okamurovi, který redakci řekl, že namísto zvyšování platů a znevýhodňování Čechů by vláda měla řešit právě situaci s těmito agenturami.
Ekonom vidí problém spíše ve zpomalení ekonomiky
Podle ekonoma Lukáše Kovandy problém se mzdami nebude tak žhavý: „Já si myslím, že tu zaručenou mzdu, tu minimální mzdu pro tu danou profesi, pobírá minimální počet lidí, takže bych se neobával toho, že tady bude docházet nějak masivně k tomu, že by snad Ukrajinci brali více.“ Kovanda jedním dechem ale dodává, že velký počet zahraničních pracovníků může při velkém blížícím se útlumu ekonomiky vést k tomu, že se z těchto lidí stane sociální zátěž, neboť se mohou stát nezaměstnanými v těch horších letech.
Dalibor Zítko
