Produkce plastů se od roku 1950 zvýšila více než 200krát. Vědci nyní varují před dalekosáhlými dopady, které jejich rostoucí výroba může pro lidstvo mít. Nejohroženější skupinu představují děti, u dospělých mohou způsobovat neplodnost, konstatuje nová studie.
„Plasty představují vážné, rostoucí a nedostatečně rozeznávané nebezpečí pro zdraví lidí i celé planety,“ uvádí studie publikovaná nedávno časopisem Lancet.
ČTĚTE TAKÉ: Na Evropu se žene bouře Floris: Čeká se vítr až o síle orkánu, dopady pocítí i Češi
Podle vědců stojí za řadou onemocnění a úmrtí mladých i starých a v konečném důsledku mají vysoké ekonomické dopady. Částka, kterou lidé celkem za potřebnou zdravotní péči i ztrátu produktivity dají, každý rok přesahuje 1,5 miliardy dolarů (zhruba 32 bilionů korun).
Příčinou krize je obrovské zrychlení výroby plastů, která se od roku 1950 zvýšila více než 200krát a do roku 2060 se podle predikcí ještě téměř ztrojnásobí na více než miliardu tun ročně. Nejrychleji roste produkce plastů na jedno použití, jako jsou láhve od nápojů a obaly od rychlého občerstvení, popisuje deník The Guardian.
Plastics—the defining material of our age and an under-recognised danger to health.
— The Lancet (@TheLancet) August 4, 2025
🆕 Today, a new indicator-based global monitoring system goes live: the Lancet Countdown on health and plastics.
Find out more 👉 https://t.co/wKdXIaeZzy pic.twitter.com/wkXN4TCVz1
„Důsledky dopadají nejvíce na zranitelné skupiny obyvatel, zejména kojence a děti,“ uvedl pro Guardian Philip Landrigan, pediatr a epidemiolog z Boston College v USA a hlavní autor nové studie.
„Pro společnost to znamená obrovské ekonomické náklady. Je naší povinností na ně reagovat,“ dodal v narážce na probíhající mezinárodní vyjednávání mezi členy OSN. Ti aktuálně jednají právě o mezinárodní smlouvě, která by měla být právně závazná a řešit problematiku plastů v celém jejich životním cyklu – od návrhu přes výrobu až po jejich konečnou likvidaci.
Žena si pořizuje selfie před uměleckým dílem kanadského umělce, aktivisty a fotografa Benjamina Von Wonga s názvem Myslitelovo břemeno. Instalace byla v pondělí 4. srpna 2025 umístěna před budovou OSN v Ženevě. Zdroj: Fabrice COFFRINI / AFP / AFP / Profimedia
Nejohroženější jsou děti
V plastech se používá více než 16 tisíc chemických látek, včetně plniv, barviv, zpomalovačů hoření a stabilizátorů. Studie uvádí, že řada těchto chemických látek je spojována s dopady na zdraví ve všech fázích lidského života. Chybí ale dostatečná transparentnost ohledně toho, které chemické látky jsou v plastech obsaženy, upozorňují autoři.
Náchylnější na dopady této v plastech obsažené chemie jsou podle studie plody, kojenci a malé děti. Jejich vystavení látkám obsaženým v plastech je spojeno také se zvýšeným rizikem potratů.
„Expozice chemikáliím z plastů v raném věku může přispívat také ke snížené plodnosti lidí a ke zvýšenému riziku onemocnění, jako je rakovina, diabetes a kardiovaskulární onemocnění v dospělosti,“ varují vědci ve studii.
Plastová prkénka jsou praktická, ale bohužel kvůli nim polykáme kousky plastu Zdroj: iStock
U mnoha chemických látek z plastů navíc podle nich dlouhodobě existují důkazy o vícenásobných účincích na zdraví ve všech fázích lidského života. Mezi ty patří kromě již jmenovaných také snížení kognitivních funkcí či zjednodušeně pokles inteligence, inzulinová rezistence, kardiovaskulární onemocnění, mrtvice nebo obezita.
Potravinové obaly
Významným zdrojem vystavení člověka plastovým chemikáliím jsou materiály, které přicházejí do styku s potravinami. Z obalů, lahví na pitnou vodu, sáčků na dětskou výživu nebo nádobí se mohou plastové chemikálie uvolňovat přímo do potravin a nápojů.
Tomu může podle studie napomáhat i vyšší teplota anebo složení samotného jídla – uvolňování nebezpečných látek je vyšší například u tučnějších nebo kyselejších jídel.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jsem připraven na setkání se Zelenským, oznámil Putin. Má však jednu podmínku
