Ruský mobilní taktický raketový systém Iskander Zdroj: Sergey Pivovarov / Sputnik / Profimedia
Rusko se už necítí být vázáno moratoriem na rozmisťování raket středního a krátkého doletu (INF). Podle agentury TASS to v pondělí uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Poukázalo přitom na kroky Západu, které podle něj ohrožují Rusko. Spojené státy od příslušné úmluvy odstoupily v roce 2019, ale Moskva tvrdila, že její podmínky nadále dodržuje.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už na konci minulého roku varoval, že Moskva bude muset upustit od svého moratoria na rozmisťování raket středního a krátkého doletu. Obvinil přitom Spojené státy, že začaly po světě tyto zbraně rozmisťovat. Poukázal tak na údajné „destabilizující kroky“ ze strany USA a NATO ve strategické oblasti.
ČTĚTE TAKÉ: Jsem připraven na setkání se Zelenským, oznámil Putin. Má však jednu podmínku
„Protože situace se vyvíjí směrem k reálnému rozmisťování amerických pozemních raket středního a krátkého doletu v Evropě a asijsko-pacifickém regionu, ruské ministerstvo zahraničí konstatuje, že podmínky pro zachování jednostranného moratoria na rozmístění podobných zbraní pominuly,“ uvedlo ministerstvo ve svém pondělním prohlášení.
Kroky Západu podle ruské diplomacie vedou k hromadění destabilizujících raketových schopností v regionech sousedících s Ruskem, což vytváří přímou hrozbu.
Rozhodnutí o parametrech následných opatření hodlá ruské vedení učinit na základě analýzy rozsahu nasazení amerických a dalších západních raket středního a kratšího doletu. „Rozhodnutí o konkrétních parametrech odvetných opatření učiní ruské vedení na základě meziresortní analýzy rozsahu nasazení amerických a dalších západních pozemních raket INF, jakož i celkového vývoje situace v oblasti mezinárodní bezpečnosti a strategické stability,“ uvedlo ministerstvo.
USA od smlouvy odstoupily
V roce 1987 tehdejší prezident Spojených států Ronald Reagan a sovětský vůdce Michail Gorbačov podepsali smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Úmluva signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5 500 kilometrů. Omezení se týkalo rovněž odpalovacích zařízení.
V roce 2019 USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa od smlouvy odstoupily, jako důvod uvedly porušování závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla a následně potvrdila zánik úmluvy. Moskva zároveň tvrdila, že podmínky nadále dodržuje na základě jednostranného moratoria.
Mezi rakety středního doletu patří například ruský Orešnik. Jde o novou zbraň s šesti hlavicemi, která může dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu a lze ji jen obtížně zachytit běžnými radary. Rusko ji poprvé použilo loni při útoku na Dnipro. Ruský prezident Vladimir Putin tehdy uvedl, že tak Rusko učinilo v reakci na údery ukrajinské armády na ruské území americkými a britskými střelami. Minulý týden šéf Kremlu ohlásil zahájení sériové výroby Orešniků.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Rána pro Kreml? Máme tajné dokumenty k nejnovější jaderné ponorce Rusů, hlásí Ukrajinci
