Student z Plzně je podezřelý z týrání svého psa. Zvíře skončilo se zlomenou stehenní kostí a zanícenou poškozenou rohovkou. Život mu zachránila veterinářka. Mladého muže nyní vyšetřují kriminalisté. Upozorňujeme, že záběry z videa jsou drastické.
Student 5. ročníku lékařské fakulty si pořídil psa Artuše plemene Jack Rusell teriér, kterého využíval jako pokusný objekt. Rozhodl se na něm provádět lékařské pokusy. Zvíře mělo mimo jiné zlomenou stehenní kost, zanícené poškození rohovky a hluboké zhnisané rány, nekrotickou tkáň či poleptanou pokožku.
Jaké byly motivy medikova jednání?
Případ nyní vyšetřují plzeňští kriminalisté. Prozatím existují dvě verze mladíkova počínání. Podle první prováděl na psovi lékařské pokusy, drenáže či punkce. Student také psa držel pod léky, které si zřejmě nelegálně opatřil v Biomedicínském centru v Plzni, kde při studiu pracoval. Mladý muž se navíc označoval titulem MUDr., ačkoli na něj dosud nedosáhl.
Podle zdroje webu Krimi-Plzeň může být důvod týrání psa i jiný: „On je psychicky nemocný a měl by se léčit. Myslím, že si vsugeroval, že má pes nějakou nemoc, a myslel si, že ho léčí. Já jen doufám, že konečně někomu dojde, že je nemocný a nestane se lékařem,“ uvedl web.
Muž je navíc nechvalně známý hned v několika plzeňských veterinárních ordinacích. Opakovaně je totiž navštěvoval a tvrdil, že u zvířete diagnostikoval nemoci rozličného charakteru. Jednalo se například o kýlu, zánět žláz, píštěl, kožní problémy, kvůli kterým celé zvíře oholil, a mnoho dalších. Plzeňští veterináři se zprvu snažili studentovi vysvětlit, že se mýlí, ale ten se rozhodl zvíře léčit sám.
„My jsme to s majitelem řešili už dva měsíce před tím domluvami, protože jsme viděli, že si sám nastavuje medikaci, sám zkouší určovat diagnózy. Myslím si, že tam bude hrát roli, že měl psa opravdu rád, o tom nepochybuji, akorát přecenil svoje síly a motal se, do čeho neměl,“ uvedla veterinářka Markéta Janoušková, která se o zubožené zvíře v současné chvíli stará.
Janouškovou měl podle jejích slov kontaktovat otec medika zhruba před dvěma týdny s tím, že pes je ve špatném stavu a chtějí mu ho odebrat. „Přišel s nekrózami kůže za krkem a na zádech, se zlomenou zadní nohou a narušenou rohovkou pravého oka. Artuš už teď vypadá docela dobře, noha už je sešroubovaná. Tím, že to byla starší zlomenina, tak jsme museli nohu znovu rozlámat a znovu sešroubovat, ale nevíme, jak bude vypadat hybnost. Celkově je apatický, hubený, ale už je na tom sakra líp,“ popisuje veterinářka.
Podezření z týrání zvířat
Plzeňští kriminalisté již zahájili úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu týrání zvířat. „Po prvotním šetření a následném prověřování byla věc pro svou závažnost postoupena službě kriminální policie a vyšetřování, kde se případu věnuje specialista dané problematiky. V případu je pro podezření ze spáchání přečinu týrání zvířat prověřována osoba pětadvacetiletého muže,“ uvedla tisková mluvčí policie pro Krimi-Plzeň.
„Doufám, že se k tomu postaví univerzita čelem a tohoto studenta vyloučí ze studia a nikdy mu nebude umožněno získat titul MUDr. Protože kdo mučí zvíře, dokáže to samé udělat člověku,“ stálo v jednom z několika set komentářů pod videem zachycujícím zuboženého psa a výpověď jeho majitele.
Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, neponechal počínání jednoho ze studentů bez odezvy. „Bez ohledu na tento konkrétní případ je týrání zvířat nepřijatelné a je neslučitelné se zásadami lidského chování. UK nebude v žádném případě tolerovat tento způsob chování a v každém takovém zjištěném případě bude velice tvrdě postupovat. V tuto chvíli vyčkáváme na vyjádření orgánů činných v trestním řízení. Na jeho základě se potom vedení UK a Lékařské fakulty v Plzni rozhodnou o dalším postupu,“ komentoval situaci Zima.
Podle Milana Štengla, proděkana pro vědu, výzkum a grantovou činnost a v součanosti zástupce děkana Lékařské fakulty v Plzni, byl pachateli ihned zablokován přístup do prostor Biomedicínského centra, kde majitel Artuše pracoval. „Student M. Š. v Biomedicínském centru pracoval v oblasti analýzy bakterií, nikdy se nepodílel na pokusech s experimentálními zvířaty, nikdy neměl přístup do laboratoří a prostor, kde se experimenty se zvířaty provádějí,“ uvedl Štengl.
