V rozvoji umělé inteligence lze pozorovat technologický souboj mezi USA a Čínou (ilustrační foto). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Umělá inteligence (AI) začala revoluci v bezpečnosti při vedení války, těmito slovy popsala vliv AI bývalá náměstkyně ministra obrany USA Michele Flournoyová v eseji vydané v magazínu Foreign Affairs. Armáda ji prý vyžívá v mnoha oblastech svého působení – k řízení bezpilotních letounů, údržbě stíhaček či k předpovědi vzniku konfliktu. Flournoyová zároveň varuje před snahou Číny získat technologickou nadvládu a upozornila na vysoká rizika, která se s využitím AI pojí.
Již v roce 2002 provedla americká armáda cvičné obsazení budovy, ve které se měl skrývat teroristický vůdce. Součástí testu bylo využití bezpilotního dronu řízeného umělou inteligencí, která stroj při mapování budovy sama navigovala a dokázala vyhodnotit, ve kterých místnostech se nacházejí rukojmí a kde teroristé. Vojáci do domu vtrhli s detailní znalostí rozložení sil protivníka, popsala v eseji Flournoyová.
ČTĚTE TAKÉ: Umělá inteligence rozdává tipy na sázení. Kromě šťastných čísel radí i tři základní pravidla
Dron řízený umělou inteligencí se od té doby zařadil do výbavy armády Spojených států a osvědčil se i v reálných konfliktech. V těch zase vojenským představitelům pomáhá jiná vymoženost, a to schopnost AI předvídat. „Pokud například velitelé vzdušných sil rozhodnou o vyslání letky stíhaček F-35, umělá inteligence dokáže okamžitě upozornit na náklady tohoto rozhodnutí, ale také na jeho dopady na personál, letecké základny nebo na dostupnost stíhaček,“ napsala Flournoyová.
Možná ještě důležitější schopnost AI využili američtí zpravodajové a velitelé před vpádem ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu. Po procházení velkého množství (mnohdy i utajovaných) dat dokáže umělá inteligence identifikovat vzorce chování a předpovědět budoucí mezinárodní události. Zpravodajcům pomohla předpovědět vpád Rusů do sousední země několik měsíců předtím, než se tak reálně stalo, a Kremlu odepřít moment překvapení.
Kromě přímého zapojení v boji dokáže AI za pomoci senzorů navrhnout nejúčinnější a zároveň cenově nejvýhodnější údržbu zbraňových systémů stíhaček a bojových plavidel. Pomocí analýzy fotografií a videí může varovat před přesunem jaderných zbraní či jiných objektů zájmu.
Zrak Američanů se v současné době soustředí mimo jiné na Čínu a její potenciální útok na Tchaj-wan, který je podporován USA. Vedoucí představitelé americké armády by se například mohli AI zeptat, jak by se případná krize mohla vyvíjet, a jak by různá rozhodnutí ovlivnila její výsledek, popsala v eseji bývalá vysoce postavená úřednice ministerstva obrany USA.
Souboj Číny a USA
Právě Čína podle Flournoyové představuje pro Spojené státy velké riziko v případě vývoje umělé inteligence a jejího využití v armádě. V honbě za technologickou nadvládou má prý asijská velmoc několik výhod, jako je diktování ekonomických priorit země či přiřazení jakýchkoliv zdrojů na vývoj AI.
„Vzhledem k tomu, že Čína uplatňuje politiku „civilně-vojenské fúze“, která odstraňuje bariéry mezi civilním a vojenských sektorem, může tamní armáda využít práce čínských odborníků a společností kdykoli se jí zachce,“ uvedla autorka textu.
Američané sice disponují svými vlastními silnými stránkami, jako je například systém tržního hospodářství, který vývojářům AI umožňuje být víc kreativní, ty však podle ní nemusí v technologickém boji s Čínou stačit. Ministerstvo obrany USA a zpravodajská komunita by podle Flournoyové měly začít víc investovat do zavádění umělé inteligence a zlepšit způsob, jakým do služeb státu lákají technologicky schopné pracovníky. Pentagon by také prý měl upustit od některých zastaralých bariér, které dříve postavil technologickým firmám obchodujícím se státem.
AI jako existenční riziko pro lidstvo
Autorka v eseji přiznává, že vývoj AI představuje i velkou hrozbu. Chemici podle ní například upozornili, že se dokáže zapojit ve vývoji chemických zbraní a experti na biologii jsou znepokojeni kvůli tomu, že by se mohla využít k vynalezení nových biologických zbraní. Tato rizika jsou tak vysoká, že přední američtí vývojáři AI letos v květnu vyjádřili vysoké znepokojení a podepsali dopis, v němž varují, že jejich objevy mohou pro lidstvo představovat existenční hrozbu.
Administrativa Spojených států si je podle Flournoyové hrozby vědoma a přijala řadu opatření, aby technologie nemohla být zneužita. V souboru etických pravidel například při nakládání s umělou inteligencí vyžaduje transparentnost. Další pravidlo ukládá, aby byla AI schopna operovat v souladu se zákony války, jako je rozlišování mezi civilisty a vojáky a záměrně se vyhnout prvním zmíněným. Pentagon zakázal využití AI v řízení jaderných systémů a vyzval ostatní jaderné velmoci, aby učinily totéž.
Spojené státy však podle expertky nedokážou samy zařídit, aby se umělá inteligence vyvíjela odpovědně. Nutná je podle ní mezinárodní spolupráce, zejména s Čínou, stejně jako byla za studené války nalezena cesta k ustálení pravidel zacházení s jadernými zbraněmi. Země, které na pravidla zacházení s AI přistoupí, by je podle autorky měly být ochotny poctivě vymáhat. V případě jejich porušení by se neměly zdráhat na provinilou zemi uvalit ekonomické sankce nebo ji vyloučit z mezinárodních fór.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Umělá inteligence ve školách – pomoc, ale také hrozba
