V některých zemích je zájem zvířete na posledním místě. Třeba jako v Rumunsku. V roce 2013 tu totiž vstoupil v platnost zákon o eutanázii psů v útulcích. Pokud se o psa v útulku nikdo do čtrnácti dnů nepřihlásí, prostě ho utratí. A ne vždy zrovna humánními metodami.
Proto vznikla organice Heart for Romanian dogs, ve které se spojili lidé, kteří pomáhali psům u nás. Naléhavost situace v Rumunsku je však přinutila obrátit svou pozornost především tam. Pomoc pro psy organizují přímo v Rumunsku, kde podporují místní soukromé ověřené azyly. Na rozdíl od státních útulků tu bezprizorní psi netrpí hlady bez vody na holém betonu. „Primární je pro nás samozřejmě dovoz krmiva, spotřeba je obrovská. V azylech, kterým pomáháme, je přes tisíc pejsků,“ popisuje tamější situaci Michaela Seifertová a dodává: „Také vozíme veterinární přípravky či potřeby pro štěňátka. Zajišťujeme veterinární léčbu.“
Jedním ze zachráněných Rumuňáčků (jak pejskům Míša láskyplně přezdívá) je i Paní Medvědová. Celý život žila na řetězu, a když se dostala do útulku, její holé tělo bylo poseto boláky. „Neměla žádnou chuť žít. Majitel ji odvezl zemřít do státního útulku,“ přibližuje její příběh Míša. Díky řádné péči a kvalitní stravě se ale Paní Medvědová dala dohromady a mohla vyrazit na cestu do svého nového bezpečného domova.
Paní Medvědová po příchodu do útulku. Zdroj: Archiv Heart for Romanian Dogs
Podle odhadů se na ulicích Rumunska nachází zhruba jeden milion psů bez domova. „Výrazně se soustřeďujeme na kastrace, protože jsou jediným dlouhodobým a zásadním řešením problému,“ vysvětluje Michaela Seifertová. Zajištění péče a stravy pro tolik zvířat je velice náročné i finančně, největší překážku v pomoci zdejším psům však představují především místní úřady a lhostejný postoj obyvatel.
Dnes se Paní Medvědová prohání po pastvinách a spí na gauči. Zdroj: Archiv Heart for Romanian Dogs