Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Zdroj: Profimedia.cz
Evropská unie oficiálně zahajuje přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Po jednání s premiéry obou zemí a předsedou české vlády Petrem Fialou to v úterý řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž začnou obě strany ihned pracovat na adaptaci balkánských států na unijní pravidla. Podle Fialy mají Tirana i Skopje evropskou budoucnost na dosah a jejich integrace posílí i samotnou EU. Česko v tomto pololetí evropskému bloku předsedá.
„Je to úspěch vás a vašich obyvatel, pracovali jste velmi tvrdě, abyste se dostali až sem,“ řekla Ursula von der Leyenová během společného vystoupení premiérům obou balkánských států. Ocenila jejich dosavadní pokrok v otázkách vlády, práva, boje s korupcí, nezávislosti médií či občanské společnosti.
Pogratulovala rovněž Fialovi, že historický krok pro balkánské státy přichází během českého předsednictví, a podotkla, že ČR integraci zemí tohoto regionu dlouhodobě podporuje.
„Česká republika a celá střední Evropa si je dobře vědoma důležitosti integrace EU pro naši demokracii, bezpečnost a rozvoj naší ekonomiky,“ řekl Fiala.
Severní Makedonie je kandidátem na členství v unii již 17 let, kvůli odporu nejprve Řecka a poté Bulharska ale stále čekala na zahájení přístupových jednání. Albánie podobným překážkám nečelila, unijní země se ale rozhodly přijímací proces obou států spojit.
Odblokování procesu a zahájení další fáze přivítaly Spojené státy. „Kroky, které EU, Albánie a Severní Makedonie v posledních dnech učinily, by měly inspirovat všechny do EU aspirující země v regionu k navýšení svých závazků v posilování svých demokracií,“ uvedl americký prezident Joe Biden. Upevňovat spolupráci v Evropě je podle něj nyní důležitější než dříve, protože Rusko „otřáslo mírem na kontinentu“.
Jednání v úterý formálně zahájily dvě zhruba hodinové mezivládní konference, nejprve se zástupci severomakedonské a poté albánské vlády. „Víme, že rozhodovací proces v Severní Makedonii byl bolestivý a náročný, ale odolnost a odhodlanost převládly,“ prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský po konferenci se zástupci Skopje. Řada severomakedonských zákonodárců i tisíce obyvatel dávaly v minulosti najevo nesouhlas se změnami ústavy požadovanými Bulharskem, nakonec však vládní politici v parlamentu ústupky Sofii v zájmu vstupu do unie prosadili.
„Od nynějška se Severní Makedonie začne ekonomicky rozvíjet, obyvatelům se zvýší životní standard. Je čas být jednotní, dát se dohromady a doufat v lepší budoucnost,“ apeloval na jednotu země premiér Dimitar Kovačevski. V souvislosti s jazykovými spory s Bulharskem zdůraznil, že severomakedonský jazyk se po vstupu země do EU stane jednou z oficiálních unijních řečí.
Albánský premiér Edi Rama po jednání nazval tříleté období, v němž jeho země čekala na odblokování situace Severní Makedonie, za „absurdní“, jeho zemi však podle něj posílilo. „Potřebovali jsme toto (zahájení rozhovorů), abychom pokračovali v budování silné a demokratické evropské Albánie a silného, demokratického a otevřeného západního Balkánu,“ řekl Rama. Narážel tím na fakt, že dlouhé období bez konkrétních posunů na cestě do EU přineslo části balkánských politiků i veřejnosti rozčarování.
Samotný přístupový proces zahrnuje uzavírání řady kapitol vyžadujících dokončení reforem a podle odhadů unijních činitelů může trvat dlouhá léta. Například se Srbskem zahájila unie přístupové rozhovory před sedmi lety a jejich dokončení je zatím v nedohlednu.
„První kapitolou, kterou otevřeme, a zároveň poslední, kterou uzavřeme, bude stav právního státu... A mohu potvrdit, že nebudeme nijak slevovat z požadavků,“ prohlásil po jednání eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi. Právě stavu justice souvisejícího s touto kapitolou se týkají zásadní požadavky EU směrem k Albánii.
