Tisková konference ministra Síkely k energetické bezpečnosti Česka
Plyn z terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku prodlouží spotřebu plynu v ČR o jeden a půl až dva měsíce. Zásobníky plynu v ČR jsou nyní plné zhruba ze 77 procent, plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna. S využitím plynu z LNG terminálu by tak ČR vydržela zřejmě až do března. Na tiskové konferenci to v úterý řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Stát nyní musí získat LNG, které zatím nemá zajištěné. Roční spotřeba plynu v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, z Ruska podle Síkely jde zhruba 98 procent spotřebovaného plynu.
Energetická společnost ČEZ zajistila přepravní trasy až pro tři miliardy metrů krychlových plynu z terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. Plyn z terminálu na LNG sníží závislost na ruském plynu zhruba o třetinu. Pronájem kapacity v terminálu na LNG v Nizozemsku získal stát ve spolupráci s ČEZ. Celkový roční objem, který zde bude možné zpracovat a následně přepravit do ČR, je tři miliardy metrů krychlových. Podle Síkely se podaří ještě během nadcházející topné sezony přepravit do ČR až 1,5 miliardy metrů krychlových.
Terminál v nizozemském Eemshavenu se bude skládat ze dvou plovoucích skladovacích jednotek zpětného zplynování. Vedle ČEZ ho budou využívat i další firmy, například Shell. Plyn je zkapalňován po vytěžení, aby mohl být díky až 600krát menšímu objemu snadněji dopravován pomocí tankerů. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše představují tři miliardy metrů krychlových plynu 30 tankerů. Beneš dodal, že pronájem kapacity bude Česko stát vyšší desítky milionů eur ročně, přesná částka je ale neveřejná.
Terminál LNG o celkové roční kapacitě osm miliard metrů krychlových plynu vzniká v přístavu Eemshaven v provincii Groningen na severu Nizozemska. Do terminálu se bude na speciálně upravených tankerech dovážet zkapalněný zemní plyn, který se tu následně ohřeje a takto převede do plynného skupenství. Tento plyn se následně z terminálu vpustí do přepravních plynovodů a těmi se přesune až na místo určení, například do ČR.
ČEZ nyní jedná s různými dodavateli LNG tak, aby zajistil co nejvíce zkapalněného zemního plynu na nadcházející topnou sezonu. Počítá se s tím, že terminál se začne používat hned po jeho spuštění, tedy zhruba v polovině září. Síkela uvedl, že ČR má nyní zajištěné asi dvě třetiny roční spotřeby plynu. Potřeba bude řešit nejen nadcházející, ale i další následující topnou sezonu. Zásobníky se totiž po zimě budou muset znovu naplnit. Nyní se nadále plní plynem, který přichází z Ruska.
„Evropa se aktuálně snaží zvýšit možnosti dovozu plynu ze států mimo Rusko. Budují se tak nové LNG terminály, které budou schopny přijímat plyn ze zámoří. O LNG je teď logicky velký zájem a Česko, které nemá moře, si pro potřeby energetické bezpečnosti a zajištění dodávek plynu pro své občany a podniky potřebuje zabezpečit kapacitu v některém z přímořských států. A to se nám nyní ve spolupráci se skupinou ČEZ povedlo,“ uvedl Síkela.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
