Americké bomby v Laosu zabíjí i po půl století. Místní z nich vyrábí šperky nebo jídelní hůlky
Asijský Laos se do dějin zapsal smutným prvenstvím, je totiž tou vůbec nejvíce bombardovanou zemí na planetě. Výbušniny během více než padesáti let od doby, co je sem shodili Američané, zabily desetitisíce civilistů a ještě dnes pro tuto zemi představují vážný problém. Místní se snaží přizpůsobit a přichází s originálními nápady, jak s vojenským materiálem naložit.
Laos je v přepočtu na počet obyvatel tou nejbombardovanější zemí na světě. Těžké vzdušné útoky tato asijská země, která je dnes domovem necelých osmi milionů obyvatel, zažila hlavně během války ve Vietnamu.
ČTĚTE TAKÉ: Dobrodružná show Asia Express. O výhru usiluje maminka se synem. Soutěž ověří i dlouholetý pár
Operace Barrel Roll byla zahájena americkým prezidentem Lyndonem Johnsonem ve snaze předejít rozšiřování komunistických tendencí v regionu a šla ruku v ruce s eskalací konfliktu v sousedním Vietnamu. Přes území Laosu také Severní Vietnam převážel jak zbraně, tak vojáky.
Mezi lety 1964 a 1973 shodily Spojené státy na Laos více než dva miliony tun výbušnin. Během devíti roků padala na území Laosu průměrně jedna americká bomba každých osm minut, bombardování si vyžádalo asi 200 tisíc obětí, tedy zhruba 10 procent tehdejší populace celé země, informoval web Business Insider.
Nevybuchlá munice zabijí po tisících
Dalších 400 tisíc civilistů bylo zraněno a asi tři čtvrtě milionu obyvatel muselo kvůli rozsáhlé devastaci opustit své domovy. Nebezpečí však s odchodem Američanů z oblasti v 70. letech nepominulo, od konce bombardování bylo výbušninami z této doby zabito nebo zraněno přes 20 tisíc Laosanů.
Svou zkušenost s nevybuchlou municí popsal v roce 2023 pro web The Guardian farmář Youa Thaiyang. Na svém poli našel protipěchotní bombu BLU-26 o velikosti tenisového míčku. „Měl jsem štěstí, náhodou jsem si ji všiml. Hodně farmářů v této oblasti bylo nevybuchnutými bombami zabito,“ uvedl 61letý zemědělec.
Asi 45 procent ze všech obětí, kterým se stala nevybuchlá americká munice osudná, tvoří podle dostupných dat děti. I proto se v některých školách v Laosu věnují prevenci a mladí školáci a školačky se učí nebezpečné výbušniny rozeznávat. Pracovníci neziskových organizací ke školení dětí často užívají například komiksy.
Čtěte také
V současnosti zůstává nevybuchlou municí pokryto asi 30 procent rozlohy Laosu. Mnoho organizací působí přímo v terénu, jejich pracovníci mají jediný cíl – zneškodnit co nejvíce výbušnin, které číhají pod povrchem.
Jednou z takových je nevládní organizace Mines Advisory Group (MAG), která za svou celosvětovou snahu zneškodňovat nevybuchlou munici v roce 1997 dokonce obdržela prestižní Nobelovu cenu za mír.
V odklízecím týmu MAG působí v Laosu také mladá Nicsamone. „Chci, aby byl Laos od nevybuchlé munice očištěn,“ řekla britským reportérům. „Když mi bylo osm, mého otce zabila kazetová bomba. Nechci, aby více dětí zažilo to samé, co já,“ doplnila. K vyhledávání výbušnin používá její tým detektory kovu. Někdy najdou to, co hledají, jindy objeví jen hřebíky či plechovky od piva.
Trumpovy radikální škrty
Zneškodňování bomb je však finančně náročné. Spojené státy, které jsou hlavním viníkem současné situace, mezi lety 1995 a 2025 přispěly na odstraňování nevybuchlé munice 391 milionů dolarů (asi osm miliard korun). Během devítiletého bombardování však na své vojenské aktivity USA vynaložily astronomických 55 miliard dolarů (více než 1,2 bilionu korun).
Stoupající trend poskytované pomoci zvrátil v roce 2025 prezident Donald Trump, když implementoval rozsáhlé škrty v rozpočtu americké agentury pro mezinárodní rozvoj USAID. To se dotklo i programů na likvidaci nevybuchlé munice v Laosu, ve Vietnamu a v Kambodži, informoval web The Conversation. Budoucnost těchto aktivit, které v zasažených zemích zachraňují životy, je tak kvůli škrtům nejistá.
Těžce zkoušení Laosané se však smrtící americký odkaz rozhodli využít ve svůj prospěch, jak jen to je možné. Příkladem může být působení značky Article 22, která zaměstnává místní a z nevybuchlého vojenského materiálu vyrábí šperky. Nové využití pro bomby našel i pan Somchit Poungsavat z vesnice Ban Nateng, se kterým mluvili reportéři deníku The Guardian.
Čtěte také
To, co tu zbylo po Američanech, využil tento 40letý učitel angličtiny na stavbu své dílny, střechu totiž zčásti tvoří trup zříceného amerického vrtulového letounu T-28 Trojan. Mimo výuky v místní škole našel Poungsavat originální způsob, jak si přivydělat – z roztavené munice vyrábí jídelní hůlky, lžíce a další předměty.
„Ano, pro lidi, kteří výbušniny sbírají, to může být nebezpečné. Ale není tu moc jiných pracovních nabídek a oni ty peníze potřebují,“ vysvětlil. O objednávky nemá Poungsavat nouzi, některé přicházejí z daleka. Když hovořil s britskými reportéry, vyráběl z více než 50 let starých amerických bomb svržených na Laos jídelní hůlky. Dva tisíce jejich párů si u něj objednal klient ze Spojených států.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rychlejší než smrt. Hrdinské krysy odhalují miny za pár minut, lidem to trvá několik dní
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě.
