I když česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rekordně propadla, nejde s přihlédnutím k očekáváním trhu a vývoji v dalších zemích postižených pandemií o zcela negativní výsledek. Nejhorší má česká ekonomika za sebou a ve třetím čtvrtletí by měla již vykázat mezičtvrtletní růst. Vyplývá to z vyjádření analytiků.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera máme z pohledu vývoje HDP to nejhorší za sebou. „Řada ekonomických ukazatelů, jako je například nezaměstnanost, se však budou zhoršovat teprve se zpožděním, takže v tomto pohledu je to nejhorší teprve před námi,“ uvedl.
Rekordní propad české ekonomiky: Hrubý domácí produkt odepsal skoro 11 procent
Výkonnost tuzemského hospodářství se ve druhém čtvrtletí snížila nejvíce v novodobé historii České republiky. Hrubý domácí produkt meziročně klesl o 10,7 procenta, v mezičtvrtletním vyjádření pak o 8,4 procenta, uvedl v pátek Český statistický úřad. V souladu s očekáváním se naplno projevila vládní opatření v boji proti šíření koronavirové nákazy. Podobná čísla hlásí také USA a Německo.
Analytik ČSOB Petr Dufek výši propadu ekonomiky komentoval: „Sice nejhorší v historii, ale rozhodně ne tragický. Na to, jak si ve druhém čtvrtletí vedl automobilový průmysl, kde se vyrobilo meziročně o polovinu aut méně, nebo některé služby, které se na dva měsíce propadly na nulu, jde vlastně ještě o docela dobrý výsledek. A dokonce i ve srovnání s některými dalšími evropskými zeměmi,“ uvedl.
„Vzhledem k mimořádnosti situace vlastně nakonec toto číslo není zas až tak tragické,“ myslí si i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. I podle ředitele strategického poradenství PwC Jana Hadravy vypadá aktuální číslo z pohledu celoročního vývoje méně negativně, než se očekávalo.
Přijde růst ve třetím čtvrtletí?
Ekonom Komerční banky Martin Gürtler upozornil, že větší nejistota než v prvním pololetí je spojena s vývojem ekonomiky ve druhé polovině roku. „V druhém pololetí se totiž ukáže, jestli ekonomika výrazně oživí, nebo zda bude i nadále vykazovat známky slabosti. Prozatím to vypadá, že k oživení našlápnuto má,“ uvedl.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče by se ale počínaje třetím čtvrtletím ekonomika měla vrátit k mezičtvrtletnímu růstu a meziroční poklesy HDP by se měly v letošním druhém pololetí již zmírňovat. „Mezičtvrtletní růst HDP lze pro letošní třetí čtvrtletí čekat prakticky s jistotou,“ uvedl.
„Třetí čtvrtletí téměř jistě vykáže solidní růst, který ale vymaže jen zlomek předchozích ztrát v produkci. Meziročně tak zůstane česká ekonomika v hlubokém minusu,“ uvedl i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. I podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila průběžná měsíční data jasně ukazují, že druhé čtvrtletí letošního roku skutečně bylo dnem, od kterého se česká ekonomika odráží. „V nejbližších měsících ji bude nadále pomáhat nízká tuzemská nezaměstnanost i masivní vládní výdaje,“ uvedl.
Propadly se Německo, Francie i Španělsko
Seidler upozornil, že podobný bezprecedentní propad zaznamenaly ve druhém čtvrtletí i další země zasažené pandemií. „Německá ekonomika mezičtvrtletně propadla o deset procent, meziroční pokles tak činil téměř 12 procent, USA mezičtvrtletně o 9,5 procenta. Dnes zveřejněný vývoj HDP ve Francii pak přinesl mezičtvrtletní pokles o 14 procent a meziroční propad téměř o pětinu. Také španělský propad ekonomiky dosáhl meziročně více než 20 procent a jen nepatrně slabší propad se nyní čeká v Itálii. Celá eurozóna tak pravděpodobně poklesne mezičtvrtletně o více než 12 procent,“ uvedl.
Analytik společnosti Natland Petr Bartoň uvedl, že díky vládním programům vznikl rozdíl mezi reálným a naměřeným zdravím ekonomiky. „Pokud by se měřilo skutečnou poptávkou financovanou z ‚odpracovaných‘ peněz, budeme na tom hůře než německá ekonomika,“ uvedl.