ANALÝZA: Trump přijal „teorii šílence“ a hrozí zkázou. Útoku se bojí každý 11. člověk světa


Americký prezident Donald Trump podle CNN přijal teorii šílence a rád se prezentuje jako nepředvídatelný. Jeho militantní postoj už pocítila každá třináctá země na světě – a to buď přímým útokem nebo zatím jen hrozbou. Statisticky se pak každý jedenáctý člověk na planetě alespoň trochu obával, že by Trump mohl zahájit vojenský úder na jeho zemi.

Jako prezidentský kandidát Donald Trump s radostí vykresloval své oponenty jako stoupence zásahové politiky, ochotné „zmáčknout spoušť“, kteří by Spojené státy zatáhli do nejrůznějších zahraničních válek – včetně třetí světové. Jako hlava státu ale na několik zemí zaútočil či jim úder slíbil, píše CNN.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Odvolávám, co jsem odvolal. Trumpovy výroky o válce jsou jako na houpačce, mír je v nedohlednu

Ve středu na Trumpově seznamu přibyl Omán. Hrozí mu zásahem, pokud se spolu s Íránem pokusí ovládnout Hormuzský průliv. „Omán se bude chovat stejně jako všichni ostatní, nebo ho budeme muset vyhodit do povětří,“ řekl Trump na zasedání kabinetu v Bílém domě.

Omán je nejméně patnáctou zemí, které Trump během svých dvou prezidentských období buď pohrozil útokem, ponechal možnost vojenského zásahu otevřenou, nebo na ni skutečně zaútočil. Ve většině případů jde o situace z prvních 16 měsíců jeho druhého mandátu.

V současném funkčním období zahájil údery v sedmi zemích – Íránu, Iráku, Nigérii, Somálsku, Sýrii, Venezuele a Jemenu. Některé však napadl už i během svého prvního funkčního období. Útočil také na lodě, které údajně obchodují s drogami v Karibském moři a Tichém oceánu. A pohrozil sedmi dalším zemím: Kanadě, Kolumbii, Kubě, Grónsku (které je součástí Dánska), Mexiku, Panamě a nyní Ománu. Ve svém prvním funkčním období si bral na mušku Mexiko a Severní Koreu.

Ne všechny tyto hrozby a útoky mají stejnou povahu. Některé, například v Iráku, byly zaměřeny spíše na teroristické skupiny než na samotnou vládu. Jindy šlo jen o nepřímé hrozby, kdy Trump pouze nevyloučil možnost vojenského zásahu. Podle CNN to lze částečně vysvětlit Trumpovým přijetím „teorie šílence“, pokud jde o zahraniční politiku. Jinými slovy, rád se prezentuje jako nepředvídatelný, protože věří, že díky tomu se zahraniční protivníci spíše podvolí jeho požadavkům.

Trumpův militantní postoj potvrzují i statistiky:

  • 1 ze 13 zemí – Tolika zemím Trump dosud vyhrožoval nebo je napadl – 15 z téměř 200 zemí světa.

  • 1 z 11 lidí – Každý jedenáctý člověk na planetě se alespoň trochu obával, že by Trump mohl zahájit vojenský úder na jeho zemi.

  • 5 zemí Blízkého východu – Trump v poslední době vyhrožoval nebo se zaměřil na pět zemí na Blízkém východě, což představuje pět z méně než 20 států v celém regionu.

  • 4 kontinenty – Trumpovy hrozby a vojenské zásahy se týkaly zemí na čtyřech ze šesti nejlidnatějších kontinentů světa – Afriky, Asie, Severní Ameriky a Jižní Ameriky. Formálně se dotkly i Evropy, když v souvislosti s Dánskem mluvil o možném převzetí jeho území v Severní Americe.

  • 5 potenciálních cílů imperialismu – Z 15 zemí, které napadl nebo jimž vyhrožoval, označil pět za možné rozšíření Spojených států: Kanadu, Kubu, Grónsko, Panamu (konkrétně Panamský průplav) a Venezuelu.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kvůli ebole cítím bezmoc. Lékař v pražské izolaci popsal, jak mu v Africe umírají kolegové