Darebácký stát nebudeme tolerovat, hlásá Trump. Kubě hrozí invaze i únos Castra
Po obvinění bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy se začaly objevovat spekulace, co se s ostrovním státem, který čelí ekonomické krizi, bude dít dál. Podle BBC připadají v úvahu tři scénáře, včetně úplného zhroucení země. Vyloučena však není ani vojenská operace, která by byla podobná té venezuelské.
Spojené státy obvinily 94letého kubánského bývalého prezidenta Raúla Castra z vraždy. Tento krok vyvolal spekulace, že Havana by mohla být další na seznamu Washingtonu pro změnu režimu. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že žádná „eskalace“ nebude nutná. Bílý dům ale zároveň slíbil, že nebude tolerovat „darebácký stát“ vzdálený 140 kilometrů od břehů USA.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin může invaze litovat, měl říct Trumpovi čínský prezident. Čirá fikce, ohradil se Peking
Co bude následovat, lze jen těžko předvídat. Podle BBC ale připadají v úvahu tři scénáře – ekonomický kolaps, domácí nepokoje nebo vojenská intervence USA.
Zajmutí Raúla Castra
Obžaloba v souvislosti se sestřelením dvou civilních letadel kubánskými stíhačkami v roce 1996 vyvolala spekulace, že by americké síly mohly zahájit operaci s cílem zajmout Castra a dopravit ho do americké soudní síně.
Čtěte také
Taková operace totiž není bezprecedentní. V lednu spustili Američané bleskovou operaci ve Venezuele s cílem zajmout prezidenta Nicoláse Madura – dlouholetého spojence Kuby – a dopravit ho do New Yorku, kde čelil obviněním z drog a zbraní. A v roce 1989 proběhla mnohem větší operace s názvem Just Cause, ve které tisíce amerických vojáků vpadly do Panamy, aby svrhly a zadržely tehdejšího vůdce země Manuela Noriegu.
Donald Trump ale zatím odmítá odpovědět na otázku, zda plánuje podobnou operaci na Kubě. Několik amerických zákonodárců však otevřeně vyzvalo k provedení podobné mise. „Měli bychom zvážit všechny možnosti. Totéž, co se stalo Madurovi, by se mělo stát Raúlovi Castrovi,“ řekl floridský senátor Rick Scott.
Odborníci tvrdí, že z vojenského hlediska je možné Raúla Castra zajmout, ale bylo by to velmi riskantní a složité. Problémem je jeho vysoký věk a také možný odpor, který by akce vyvolala. „Jeho symbolická hodnota znamená, že je velmi přísně střežen, ale je to jistě možné,“ řekl Adam Isacson, regionální expert z washingtonské nevládní organizace Office on Latin America. Odstranění Castra, který v roce 2018 odstoupil z funkce prezidenta, však nemusí mít významný dopad na širší kubánskou vládu, kde je již léta vnímán jako vlivná osobnost.
Změna ve vedení
Jednou z možností, kterou američtí představitelé včetně Trumpa naznačili, je změna vedení v Havaně. Odborníci upozorňují, že by to mohlo připomínat situaci ve Venezuele, kde byla Delcy Rodríguezová považována za klíčovou postavu jednání s Trumpovou administrativou, zatímco samotná vláda zůstala v zásadě beze změny. Trump navíc několikrát prohlásil, že již jedná s osobnostmi uvnitř Kuby, které doufají v pomoc USA uprostřed zhoršujících se ekonomických problémů. „Kuba žádá o pomoc a my budeme jednat,“ napsal americký prezident 12. května na Truth Social.
Čtěte také
O několik dní později se ředitel CIA John Ratcliffe setkal s kubánskými představiteli, včetně Castrova vnuka Raúla Guillerma Rodrígueze Castra a ministra vnitra Lázara Álvareze Casase. „Budeme s Kubánci jednat. Nakonec se musí rozhodnout. Jejich systém prostě nefunguje,“ řekl ve čtvrtek novinářům na Floridě ministr zahraničí Marco Rubio a dodal, že administrativa preferuje dohodu.
USA by chtěly, aby Kuba provedla určité změny – například otevřela svou ekonomiku, přilákala více zahraničních investic, zapojila kubánské exilové skupiny a omezila působení ruských a čínských zpravodajských služeb na ostrově. Důležité ale je, že i při těchto změnách by samotná kubánská vláda mohla zůstat z velké části stejná. „Stejně jako se chtěli vyhnout nestabilitě ve Venezuele, chtějí se vyhnout nestabilitě na Kubě,“ řekl Michael Shifter, profesor latinskoamerických studií na Georgetownské univerzitě a bývalý šéf washingtonského think tanku Inter-American Dialogue.
Několik expertů podle BBC uvedlo, že problémem pro Trumpovu administrativu je, že na Kubě není jasné, kdo by byl připraven převzít moc. „Nemyslím si, že na Kubě existuje nějaká zřejmá Delcy Rodriguezová. Moc funguje na Kubě jinak než ve Venezuele,“ řekl Shifter.
Zhroucení Kuby
Třetí možností je, že se Kuba zhroutí pod tíhou masivního ekonomického tlaku, kterému čelí a který již vedl k výpadkům proudu a masivnímu nedostatku potravin na ostrově. „Rozpadá se. Je to katastrofa a do jisté míry ztratili kontrolu,“ uvedl Trump.
Čtěte také
Odborníci ale míní, že situace je složitější. Kubánská vláda si podle nich stále udržuje silnou kontrolu nad obyvatelstvem, a to i přes těžké ekonomické problémy. „Je třeba rozlišovat mezi kubánskou ekonomikou a kubánským státem a vládou. Kubánská ekonomika se může zhroutit a hroutí se, ale stát stále funguje, zejména na straně bezpečnosti,“ řekl Shifter.
Jakýkoli kolaps státu by mohl také představovat výzvu pro Trumpovu administrativu, pokud by ze země uprchlo velké množství Kubánců, zejména směrem k USA. „Pokud dojde ke kolapsu, velká část kubánské populace udělá vše pro to, aby se dostala pryč, stejně jako to v průběhu let udělala z Haiti. Florida je nejblíže, ale také bych očekával, že se někteří lidé dostanou do Mexika,“ řekl Isacson a dodal, že ho překvapilo, že takový odliv ještě nezačal. „Lidé pravděpodobně žijí z 1 000 nebo 1 500 kalorií denně a nemají možnost získat základní zdravotní péči. Člověk by si myslel, že si lidé už staví lodě,“ sdělil Isacson.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trumpova špionáž? Tajně nahlédl do zápisníku Si Ťin-pchinga, šíří se video. Vše je jinak
vaclav.cerny@iprima.cz
