archiv

Je to ten „nejčeštější“ Tchajwanec na celém světě, kterého můžete kdy potkat. Miluje guláš i svíčkovou, zná se s příbuznými Antonína Dvořáka a Alfonse Muchy. Perfektně se orientuje v naší kultuře a jeho knize dokonce napsal předmluvu první český prezident Václav Havel. Sommer Kao zkrátka zasvětil České republice značnou část svého života. Je to ostatně vidět i na interiéru jeho kavárny v Tchaj-čungu, kde se rozpovídal o vztazích se zemí v srdci Evropy. Rozhovor vznikl přímo na Tchaj-wanu pro časopis, který vyšel ke čtyřem letům fungování CNN Prima NEWS, redakce ho nyní zveřejňuje u příležitosti nedožitých 88. narozenin Václava Havla.

Zpravodajský archiv televize Prima čítá tisíce hodin videomateriálu, který nemůžeme nechat v zapomnění. Na obrazovky televize proto míří nový pořad s názvem Prima ARCHIV, díky kterému mnohdy obyčejné záběry získají neuvěřitelnou výpovědní hodnotu. Čekají vás reportáže i živé vstupy od prvních relací až po současnost. Dvanáctiminutovým pořadem provází reportér a moderátor Jan Hošek. Na první díl pořadu Prima ARCHIV se můžete těšit už ve čtvrtek 20. června ve 14:45 na CNN Prima NEWS a poté každou sobotu v 8:30.

Mlýnek na maso, který v závěru druhé světové války nešetřil nacisty, Sověty ani prosté německé civilisty. Bitva o Berlín se stala chmurným symbolem konce dosud největšího lidského konfliktu v moderních dějinách. Ačkoliv boj o srdce Třetí říše skončil na začátku května (a nacistická posádka formálně kapitulovala 8. května 1945), ve městě střelba ustala až o několik dní později. Třebaže Rudá armáda měla neoddiskutovatelnou početní převahu, zoufalá a zarputilá obrana Berlína způsobila Sovětům nemalé ztráty.

Prezident Petr Pavel požádal o informace z archivů Prahy a bezpečnostních složek k navrženému kandidátovi na ústavního soudce Robertovi Fremrovi. Rozhodnutí o jmenování ústavním soudcem zveřejní, až se s nimi seznámí.

Podle odpůrců prvních oslav Svátku práce se 1. května 1890 vypilo až příliš mnoho piva. Příznivci akce naopak tvrdili, že dělníci se alkoholu vyhýbali, zato hlasitě demonstrovali za osmihodinovou pracovní dobu místo dvanáctihodinové. Stát měl ze Svátku práce hrůzu již v jeho předvečer: „Aby se nekalým živlům zamezila činnost na 1. května, zatýkala pražská policie pilně všechny podezřelé osoby, jež do Prahy přišly. A vůbec všechna individua,“ informoval konzervativní katolický deník Čech.

Od skromných vojenských začátků po velkolepý triumf v prezidentských volbách. Nová hlava státu Petr Pavel má za sebou bohatou kariéru, která se většinu jeho života točila okolo armády. Absolvoval výsadkové kurzy, vysloužil si medaili Za hrdinství, byl jmenován do čela ozbrojených sil ČR a v neposlední řadě se aktivně věnoval sportu a horským túrám. Během své prezidentské kampaně se zapsal do paměti společně se svou ženou Evou i díky fotkám s kočkou Mickou či flanelové košili. Podívejte se na vybrané archivní snímky ze života Petra Pavla.

Leckdo se dodnes pyšně chlubí, že na Národní třídě tenkrát také byl. Tihle tam ale 17. listopadu 1989 nejen byli, nýbrž často i bili. Jaký byl večer, který před 33 roky odstartoval sametovou revoluci, očima členů zasahujícího pohotovostního pluku? Lze to zjistit z jejich výslechů dochovaných v Archivu bezpečnostních složek, které má CNN Prima NEWS k dispozici. A mnohdy je to dost bizarní čtení.

Rusové se prý na Ukrajině chystají bombardovat obří Kachovskou přehradu. Moc se to neví, ale s variantou, že nepřítel zaútočí na velká vodní díla, počítaly v 80. letech i československé bezpečnostní složky. V dlouho utajované zprávě z roku 1982 stojí, že Prahu by po zasažení slapské a orlické přehrady zaplavila radioaktivní voda a okamžitě by zemřelo 42 500 lidí. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje Josef Vávra z Archivu bezpečnostních složek.

Žádný archív, ale historická spisovna. A ještě navíc v povodňové zóně s nejvyšším stupněm nebezpečí. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady platila miliony korun za uložení svých dokumentů. Peníze inkasoval její šéf a současný ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) za pronájem vlastního statku na Mělnicku. U fakultních nemocnic v Česku je přitom využívání takových komerčních služeb výjimečné. Ministerstvo vnitra na místo posílá kontrolu, sám Arenberger problém nevidí.

Není tím nijak otřeseno hrdinství českého odbojáře Josefa Mašína, jednoho ze slavných Tří králů. Přední odborník na dějiny protektorátu Jan B. Uhlíř ale nově objevil v Archivu bezpečnostních složek asi dvacet stran s Mašínovými výslechovými protokoly. „Traduje se, že Mašín u výslechů nic neřekl. Není to pravda, na gestapu nakonec mluvili všichni, to ani jinak nebylo možné,“ říká Uhlíř.

Ve spisech nacistické justice, které aktuálně studuje historik Jan B. Uhlíř, byl nalezen další výjimečný dokument. Originální udání z roku 1940 sepsané pronacistickým českým novinářem Karlem Lažnovským, kterého nechal český odboj o rok později otrávit při známé chlebíčkové aféře. „Spisy, které dosud v archivech ležely ladem, vydávají neočekávaná svědectví. Tohle je první skutečný důkaz, jak Lažnovský udával gestapu,“ říká Uhlíř.

Přední český odborník na protektorátní dějiny Jan B. Uhlíř začal s výzkumem unikátních archiválií, které dokumentují soudní procesy a popravy 617 českých odbojářů v obávané berlínské věznici Plötzensee. Za komunistů se o dokumenty zajímala hlavně StB, od roku 1989 však leží v archivu takřka nepovšimnuty. „Ve složkách nacházím i poslední dopisy psané před popravou, které nebyly rodinám nikdy odeslány,“ líčí Uhlíř exkluzivně pro CNN Prim NEWS krátce před výročím německé okupace (15. března 1939).