EXKLUZIVNĚ: Prezident Havel mě dojal k slzám, vzpomíná „nejčeštější“ Tchajwanec na světě
Je to ten „nejčeštější“ Tchajwanec na celém světě, kterého můžete kdy potkat. Miluje guláš i svíčkovou, zná se s příbuznými Antonína Dvořáka a Alfonse Muchy. Perfektně se orientuje v naší kultuře a jeho knize dokonce napsal předmluvu první český prezident Václav Havel. Sommer Kao zkrátka zasvětil České republice značnou část svého života. Je to ostatně vidět i na interiéru jeho kavárny v Tchaj-čungu, kde se rozpovídal o vztazích se zemí v srdci Evropy. Rozhovor vznikl přímo na Tchaj-wanu pro časopis, který vyšel ke čtyřem letům fungování CNN Prima NEWS, redakce ho nyní zveřejňuje u příležitosti nedožitých 88. narozenin Václava Havla.
Kde se ve vás vzala taková vášeň pro maličkou evropskou zemi, vzdálenou tisíce kilometrů od Tchaj-wanu?
Už odmalička jsem se zajímal o vážnou hudbu. Původně byla mým jediným pojítkem mezi Československem a Tchaj-wanem. Bohužel, naše vlády se kdysi navzájem blokovaly – na jedné straně byli komunisté, na straně druhé Čankajškův režim.
Čtěte také
Přesto jsem začal objevovat české skladatele, jako byli Bedřich Smetana, Antonín Dvořák či Leoš Janáček. Později jsem se dostal i k tvorbě Alfonse Muchy a dalších umělců. Společně s nimi jsem se seznamoval s českou kulturou, která mi přirostla k srdci.
Nelze si nevšimnout, že kavárnu zdobí také vaše společná fotografie s bývalým prezidentem Václavem Havlem…
Víte, podle mě je těžké najít ve světě takovou osobnost, jako byl Václav Havel. Dramatik, milovník literatury, zastánce lidských práv. Když jsem byl na vysoké škole, jednoho dne jsem otevřel noviny, kde byl článek o Havlově návštěvě New Yorku a část jeho projevu. Mluvil o Tchaj-wanu i Tibetu a podpořil náš boj za svobodu. Byl jsem dojatý až k slzám. Konečně nějaký prezident, který nás vnímá, říkal jsem si. V ten moment jsem se rozhodl udělat jednu věc – odvděčit se České republice. Jako osobní poděkování Havlovi.
Takže to byl on, kdo vás definitivně nasměroval na českou cestu?
Ano, je to tak. Když jsem dokončil studium na univerzitě, jako každý mladý Tchajwanec jsem šel na vojnu. Pak jsem začal pracovat a věnovat se zevrubněji České republice, jak jsem si ostatně slíbil. Díky pozvánkám od různých spolků či škol jsem přednášel o české kultuře.
Zapojoval jsem se i do snah posílit naše ekonomické vazby. V roce 2006 jsem za to obdržel ocenění Gratias Agit od českého ministerstva zahraničí jako poděkování za šíření dobrého českého jména. Dodnes jsem jediným Tchajwancem, který se může něčím podobným pyšnit. Je to pro mě obrovská čest.
Kdy jste se setkal s Václavem Havlem osobně?
V roce 2004 přijel na Tchaj-wan. Věnoval jsem mu jako dárek DVD se záznamem úvodního koncertu Pražského jara z roku 1990, který dirigoval maestro Rafael Kubelík a kde byl Havel společně se svou manželkou Olgou. Součástí disku byla brožurka, kterou jsem pro ni napsal. Pan prezident mi tehdy poděkoval a začali jsme se spolu bavit o hudbě, kultuře i historii. Myslím, že jsem na něj udělal dojem. Nejspíše si říkal: „Proč tu je na tak vzdáleném ostrově člověk, který toho ví tolik o České republice?“
Bylo to jediné setkání s českým prezidentem?
Podruhé jsme se potkali o dva roky později v Praze, když jsem přebíral zmíněné ocenění od ministerstva zahraničí. S panem prezidentem jsme se sešli na veletrhu Svět knihy, setkání zprostředkovala má dobrá kamarádka, tehdejší ředitelka veletrhu Dana Kalinová. Zmínil jsem, že jsem dostal příležitost napsat knížku o České republice.
Havel mě podpořil a řekl: „Dobře, můžu vám napsat předmluvu pro vaši knihu.“ Byl jsem opravdu, ale opravdu poctěn. Hned jak jsem se vrátil na Tchaj-wan, tvrdě jsem pracoval na dokončení mé knihy o Česku. A pan Havel svůj slib dodržel – poslal mi předmluvu i se svým podpisem a srdcem. Je to jediná tchajwanská kniha s předmluvou vrcholného evropského státníka.
Jaké byly ohlasy na vaši knihu zde na Tchaj-wanu?
Používá ji spousta tchajwanských studentů, turistů i obchodníků jako příručku na cesty do České republiky. Občas za mnou přijdou lidé do kavárny, zda bych jim jeden výtisk nepodepsal. A co víc, díky té knize vím minimálně o třech česko-tchajwanských párech, které se nakonec vzaly.
Sommer Kao (55)
Tchajwanský popularizátor české kultury, průvodce, spisovatel a provozovatel „evropské“ kavárny Caffé forte ve městě Tchaj-čung. Za šíření dobrého jména ČR a Slovenska obdržel cenu Gratias Agit od českého i slovenského ministerstva zahraničí. Jeho průvodce Českou republikou se pyšní předmluvou od někdejšího prezidenta Václava Havla.
Když už jsme nakousli vzájemné vztahy, v čem jsou si Tchajwanci podobní s Čechy? Vidíte mezi nimi nějaké styčné body, i přes velkou geografickou vzdálenost?
Myslím, že jsme si podobní více, než se na první pohled zdá. Jediným rozdílem je náš vzhled. V obou případech jsme malé země, obklopené velkými mocnostmi. Máme podobnou historii, cestu za svobodou i barvitou kulturní tradici.
Jak vypadala vaše setkání s lidmi v Česku, když jste třeba vycestoval na venkov? Sám coby člověk s asijskými kořeny občas pociťuji, že se na mě okolí dívá přinejmenším s určitou zvědavostí.
S tím jsem se taky setkal, mám dobrý příklad. Kdysi jsem slíbil Geraldině Muchové – snaše Alfonse Muchy – že udělám vše, abych zpopularizoval také české výtvarné umění. Jel jsem se proto podívat vlakem z Brna do Moravského Krumlova na vystavenou Slovanskou epopej. Ve vagonu jsem byl pochopitelně jediný Asiat. Vedle mě seděl muž, který se mě zeptal, kam jedu. On neuměl anglicky, já zase česky, tak jsme se bavili německy. Nakonec jsem mu ukázal cenu Gratias Agit s přiloženým dokumentem od ministerstva zahraničí.
Jak reagoval?
Přečetl nahlas, kdo jsem, a další lidé ve vlaku mi zatleskali. Řekl mi, abych šel s ním, že prý bydlí hned vedle zámku, kde je Slovanská epopej vystavena. Stal se z něj můj průvodce Moravským Krumlovem. Po prohlídce se mě zeptal, zda mám čas, a pozval mě k sobě domů.
Přijal jste pozvání?
Jistě, bylo to pro mě něco naprosto neuvěřitelného. Požádal manželku, aby připravila hostinu. Představil se mi jako Josef Brauner, byl to pekař. Stali jsme se dobrými přáteli. Mrzí mě, že on ani jeho manželka už nejsou mezi námi. S jeho příbuznými jsem ale dodnes v kontaktu. Když jsem v Moravském Krumlově, pokaždé je navštívím.
S jakými dalšími českými osobnostmi se Sommer Kao seznámil? Kolikrát navštívil Českou republiku, jak vnímá českou kuchyni a jak hodnotí i běžný pecen chleba? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v rozhovoru, jehož celé znění přináší magazín CNN Prima NEWS Rok 4 na téma Kam kráčíš, Česko. Časopis je v prodeji na stáncích za 129 korun. Podívejte se na seznam prodejních míst.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Bijec Vémola si vyzkoušel disciplínu olympijského vítěze Fuksy. Padal, ale nevzdával se.
Viet Tran pracoval pět let jako redaktor na webu Echo24.cz. Několik let řídil magazínové sekce herních projektů SkillZone.cz a Battleforce.cz, poté spoluzaložil občasník Cooldown.cz. Média vystudoval na Univerzitě Karlově, diplomovou práci zpracovával v Japonsku, kterému se profesně věnuje do současnosti.
