Obvod Cheb

97,67 % okrsků sečteno
36,58 % volební účast




39,98 %

Miroslav Plevný

27,15 %

Sandra Tsoukernik

12,38 %

Štěpánka Černá

10,55 %

Vladimír Keblúšek

6,35 %

Ivan Reis

3,56 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

96,43 % okrsků sečteno
40,09 % volební účast




32,47 %

Karel Řehka

27,61 %

Lucie Kantorová

20,01 %

Lumír Aschenbrenner

7,94 %

Daniela Pousková

4,88 %

Július Líška

3,13 %

Jiří Valenta

2,87 %

Bohumír Janský

1,05 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

99,38 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,53 %

Tomáš Fiala

23,75 %

Miroslav Ušatý

20,70 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

98,51 % okrsků sečteno
46,14 % volební účast




43,86 %

Petr Štěpánek

25,19 %

Barbora Daňhová

12,04 %

Simona Luftová

9,26 %

Josef Šorna

5,85 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,75 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

62,59 % okrsků sečteno
42,75 % volební účast




31,98 %

Václav Láska

26,48 %

Radko Sáblík

19,44 %

Zdeněk Šarapatka

14,33 %

Lubomír Brož

4,96 %

Pavel Spirov

1,84 %

Petra Prokšanová

0,94 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

50,50 % okrsků sečteno
43,07 % volební účast




46,35 %

David Smoljak

22,06 %

Dagmar Pecková

17,28 %

Radek Žalud

8,89 %

Bedřich Laube

5,40 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

41,30 % okrsků sečteno
42,63 % volební účast




50,80 %

Jiří Padevět

26,21 %

Jan Čižinský

12,69 %

Ján Dudra

2,93 %

Pavel Čižinský

2,54 %

Jiří Pavel Pešek

1,56 %

Jiří Morštadt

1,40 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,84 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

98,60 % okrsků sečteno
35,21 % volební účast




52,00 %

Zbyněk Linhart

20,29 %

Michal Hejcman

10,46 %

Anna Lehká

10,43 %

Jan Skalický

6,79 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

99,43 % okrsků sečteno
42,38 % volební účast




58,48 %

Jan Sobotka

28,51 %

Zuzana Chovancová

7,35 %

Radek Mráz

5,64 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

99,55 % okrsků sečteno
43,90 % volební účast




45,39 %

Michael Kašpar

25,58 %

Andrea Brzobohatá

17,06 %

Roman Schulz

4,21 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,36 %

Jiří Rynekr

1,22 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

99,59 % okrsků sečteno
45,50 % volební účast




62,23 %

Jan Grulich

37,76 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,07 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

75,61 % okrsků sečteno
47,93 % volební účast




41,27 %

Zdeněk Papoušek

23,95 %

Karel Zitterbart

21,26 %

Jaroslav Štěrba

6,38 %

Jaroslav Turánek

4,03 %

Veronika Holcnerová

3,07 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

99,07 % okrsků sečteno
41,51 % volební účast




38,33 %

Jakub Navařík

37,75 %

Petr Vrána

15,11 %

Marek Obrtel

8,79 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

99,56 % okrsků sečteno
40,06 % volební účast




32,08 %

Marek Ošťádal

28,81 %

Martin Škurek

28,49 %

Michael Kohajda

9,38 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

89,77 % okrsků sečteno
38,18 % volební účast




46,17 %

Ondřej Šimetka

31,14 %

Lucie Baránková Vilamová

12,89 %

Milan Loprais

6,14 %

Petr Jančík

1,91 %

Štefan Režný

1,15 %

Radoslav Štědroň

0,58 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

93,88 % okrsků sečteno
45,22 % volební účast




33,48 %

Tomáš Goláň

23,03 %

Ivo Mitáček

19,23 %

Vladimír Sedlařík

11,51 %

Pavel Dlouhý

10,82 %

Lubomír Nečas

1,90 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

98,39 % okrsků sečteno
46,67 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,23 %

Jiří Vašica

9,48 %

Kristýna Zelienková

7,16 %

Otakar Březina

4,09 %

David Skyba

3,20 %

Margita Balaštíková

OBRAZEM: Sovětský kolos rozdrtil srdce Třetí říše. Berlín bránila i Hitlerova mládež, marně


Mlýnek na maso, který v závěru druhé světové války nešetřil nacisty, Sověty ani prosté německé civilisty. Bitva o Berlín se stala chmurným symbolem konce dosud největšího lidského konfliktu v moderních dějinách. Ačkoliv boj o srdce Třetí říše skončil na začátku května (a nacistická posádka formálně kapitulovala 8. května 1945), ve městě střelba ustala až o několik dní později. Třebaže Rudá armáda měla neoddiskutovatelnou početní převahu, zoufalá a zarputilá obrana Berlína způsobila Sovětům nemalé ztráty.

Německé jednotky se zarputile bránily i proto, že Adolf Hitler nařídil všechny „zbabělce“ na místě popravit. Věšeni a stříleni byli i němečtí civilisté, kteří vyvěsili bílé vlajky. Během bitvy o Berlín také spáchalo sebevraždu několik nacistických pohlavárů, včetně Hitlera, který tak učinil 30. dubna 1945. Den nato zvolili stejný osud pro sebe a svých šest dětí také ministr propagandy a Hitlerův nástupce Joseph Goebbels a jeho žena Magda.

Berlín v objetí sutin a sovětských tanků

Výsledek bitvy předurčila i početní převaha Rudé armády, která spolu s asi 200 tisíci polskými vojáky čítala 2,5 milionu mužů. Naproti tomu Němci disponovali jen asi 800 tisíci vojáky a zhruba čtvrtinovým počtem tanků a obrněných vozidel. A i když během bojů Hitler povolal posily ze západní fronty, žádná z prořídlých jednotek nebyla schopna probojovat se na pomoc včas. Výsledek druhé světové války v Evropě byl zpečetěn.

Ostatně už koncem roku 1944 představoval Wehrmacht pouhý stín armády, která o pár let dříve drtila protivníky taktikou bleskové války. Posledním zoufalým pokusem Hitlera zvrátit průběh války byla ofenziva v Ardenách (16. prosince 1944 až 25. ledna 1945), která skončila vítězstvím Spojenců, avšak za cenu obrovských ztrát (asi 90 tisíc mrtvých, zraněných, zajatých či pohřešovaných).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ruská válka si nezadá s druhou světovou, řekl Pavel na Vítkově. Citoval i Havla

Mezitím na východní frontě rostla síla Rudé armády a Sovětský svaz se chystal na závěrečný útok. Nejprve 12. ledna 1945 zahájila Moskva Viselsko-oderskou operaci. O postupu vojsk ruské armády tehdy deník New York Times napsal, že „před její bleskovou ofenzivou blednou německá tažení z roku 1939 v Polsku a z roku 1940 ve Francii.“ Sověti postupovali denně kolem 50 kilometrů a koncem ledna stáli na Odře – zhruba 70 kilometrů od Berlína.

Začátkem března stanula Rudá armáda u Baltského moře, čímž odřízla po souši Východní Prusko od Německa. Vyčistěním oblastí východně od Odry a Nisy si Rudá armáda zabezpečila prostor pro závěrečný útok proti Berlínu. Mezitím byly během března a počátkem dubna doplňovány stavy sovětských vojsk a zásoby.

Urputná, ale marná obrana

První fáze dobytí Berlína byla zahájena nad ránem 16. dubna mohutnou dělostřeleckou palbou na Seelowských výšinách, zvaných Brána do Berlína, kde ale měli Němci vybudovánu pevnou obranu. Trvalo čtyři dny, než se ji 1. běloruskému frontu maršála Žukova s 1. polskou armádou podařilo prolomit; ač oproti Němcům měli 10násobnou převahu.

Mezitím se 1. ukrajinský front pod vedením maršála Ivana Koněva blížil k Berlínu z jihu a ze severu postupovala k útoku na hlavní město Třetí říše armáda 2. běloruského frontu maršála Konstantina Rokossovského. Těsně před obklíčením Berlína, které bylo dokončeno 24. dubna, skončilo bombardování města britskými perutěmi RAF s letouny Mosquito.

Hitlerova mládež s panzerfausty

Přímý útok na Berlín začal 25. dubna. Do středu města pronikla Rudá armáda 29. dubna, kdy obsadila ministerstvo vnitra. Den nato zahájila útok na Říšský sněm, který od požáru v roce 1933 sice nesloužil svému účelu, ale nyní byl posledním útočištěm řady nacistů a pro Sověty měl zásadní symbolický význam. Dobyt byl týž den pozdě večer.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chcu dožít tu stovku, přeje si 97letý veterán wehrmachtu aneb Tři válečné příběhy ze Slezska

Posádka Berlína se skládala z několika vyčerpaných a dezorganizovaných divizí Wehrmachtu a Waffen-SS, spolu se špatně vycvičenými členy Volkssturmu a Hitlerjugend. Kdo mohl a chtěl (a mnohdy ani nechtěl), chopil se posledních zásob zbraní, které německé armádě zbyly.

Proti sovětským tankům se postavili mládenci i ženy, vyzbrojení panzerfausty. Nepojízdné nacistické tanky byly přeměněny na opevněné a nehybné, byť stále smrtící, věže s dělem. Ničím z toho se ale nepodařilo zastavit rozjetou rudou mašinerii, která se chtěla pomstít za roky utrpení na východní frontě – i za cenu vlastních vysokých ztrát.

Po srdci Třetí říše zůstala spálená země

Až 2. května 1945 poté, co brzy ráno Sověti dobyli říšské kancléřství, Němci v Berlíně kapitulovali. Boje ovšem pokračovaly na severozápadě, západě a jihozápadě města až do konce války v Evropě 8. května (9. května v Sovětském svazu), protože některé německé jednotky se snažily dostat na západ, aby se mohly vzdát západním spojencům namísto Sovětům.

Poslední výstřely války na evropském kontinentě padly podle některých zdrojů v Československu, a to tři dny po kapitulaci nacistů – 11. května 1945.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry ničivé exploze na vlnách Dněpru. Námořní mina rozházela posádku ruského člunu po okolí.