OBRAZEM: Sovětský kolos rozdrtil srdce Třetí říše. Berlín bránila i Hitlerova mládež, marně

Mlýnek na maso, který v závěru druhé světové války nešetřil nacisty, Sověty ani prosté německé civilisty. Bitva o Berlín se stala chmurným symbolem konce dosud největšího lidského konfliktu v moderních dějinách. Ačkoliv boj o srdce Třetí říše skončil na začátku května (a nacistická posádka formálně kapitulovala 8. května 1945), ve městě střelba ustala až o několik dní později. Třebaže Rudá armáda měla neoddiskutovatelnou početní převahu, zoufalá a zarputilá obrana Berlína způsobila Sovětům nemalé ztráty.

Německé jednotky se zarputile bránily i proto, že Adolf Hitler nařídil všechny „zbabělce“ na místě popravit. Věšeni a stříleni byli i němečtí civilisté, kteří vyvěsili bílé vlajky. Během bitvy o Berlín také spáchalo sebevraždu několik nacistických pohlavárů, včetně Hitlera, který tak učinil 30. dubna 1945. Den nato zvolili stejný osud pro sebe a svých šest dětí také ministr propagandy a Hitlerův nástupce Joseph Goebbels a jeho žena Magda.

Berlín v objetí sutin a sovětských tanků

Výsledek bitvy předurčila i početní převaha Rudé armády, která spolu s asi 200 tisíci polskými vojáky čítala 2,5 milionu mužů. Naproti tomu Němci disponovali jen asi 800 tisíci vojáky a zhruba čtvrtinovým počtem tanků a obrněných vozidel. A i když během bojů Hitler povolal posily ze západní fronty, žádná z prořídlých jednotek nebyla schopna probojovat se na pomoc včas. Výsledek druhé světové války v Evropě byl zpečetěn.

Ostatně už koncem roku 1944 představoval Wehrmacht pouhý stín armády, která o pár let dříve drtila protivníky taktikou bleskové války. Posledním zoufalým pokusem Hitlera zvrátit průběh války byla ofenziva v Ardenách (16. prosince 1944 až 25. ledna 1945), která skončila vítězstvím Spojenců, avšak za cenu obrovských ztrát (asi 90 tisíc mrtvých, zraněných, zajatých či pohřešovaných).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ruská válka si nezadá s druhou světovou, řekl Pavel na Vítkově. Citoval i Havla

Mezitím na východní frontě rostla síla Rudé armády a Sovětský svaz se chystal na závěrečný útok. Nejprve 12. ledna 1945 zahájila Moskva Viselsko-oderskou operaci. O postupu vojsk ruské armády tehdy deník New York Times napsal, že „před její bleskovou ofenzivou blednou německá tažení z roku 1939 v Polsku a z roku 1940 ve Francii.“ Sověti postupovali denně kolem 50 kilometrů a koncem ledna stáli na Odře – zhruba 70 kilometrů od Berlína.

Začátkem března stanula Rudá armáda u Baltského moře, čímž odřízla po souši Východní Prusko od Německa. Vyčistěním oblastí východně od Odry a Nisy si Rudá armáda zabezpečila prostor pro závěrečný útok proti Berlínu. Mezitím byly během března a počátkem dubna doplňovány stavy sovětských vojsk a zásoby.

Urputná, ale marná obrana

První fáze dobytí Berlína byla zahájena nad ránem 16. dubna mohutnou dělostřeleckou palbou na Seelowských výšinách, zvaných Brána do Berlína, kde ale měli Němci vybudovánu pevnou obranu. Trvalo čtyři dny, než se ji 1. běloruskému frontu maršála Žukova s 1. polskou armádou podařilo prolomit; ač oproti Němcům měli 10násobnou převahu.

Mezitím se 1. ukrajinský front pod vedením maršála Ivana Koněva blížil k Berlínu z jihu a ze severu postupovala k útoku na hlavní město Třetí říše armáda 2. běloruského frontu maršála Konstantina Rokossovského. Těsně před obklíčením Berlína, které bylo dokončeno 24. dubna, skončilo bombardování města britskými perutěmi RAF s letouny Mosquito.

Hitlerova mládež s panzerfausty

Přímý útok na Berlín začal 25. dubna. Do středu města pronikla Rudá armáda 29. dubna, kdy obsadila ministerstvo vnitra. Den nato zahájila útok na Říšský sněm, který od požáru v roce 1933 sice nesloužil svému účelu, ale nyní byl posledním útočištěm řady nacistů a pro Sověty měl zásadní symbolický význam. Dobyt byl týž den pozdě večer.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chcu dožít tu stovku, přeje si 97letý veterán wehrmachtu aneb Tři válečné příběhy ze Slezska

Posádka Berlína se skládala z několika vyčerpaných a dezorganizovaných divizí Wehrmachtu a Waffen-SS, spolu se špatně vycvičenými členy Volkssturmu a Hitlerjugend. Kdo mohl a chtěl (a mnohdy ani nechtěl), chopil se posledních zásob zbraní, které německé armádě zbyly.

Proti sovětským tankům se postavili mládenci i ženy, vyzbrojení panzerfausty. Nepojízdné nacistické tanky byly přeměněny na opevněné a nehybné, byť stále smrtící, věže s dělem. Ničím z toho se ale nepodařilo zastavit rozjetou rudou mašinerii, která se chtěla pomstít za roky utrpení na východní frontě – i za cenu vlastních vysokých ztrát.

Po srdci Třetí říše zůstala spálená země

Až 2. května 1945 poté, co brzy ráno Sověti dobyli říšské kancléřství, Němci v Berlíně kapitulovali. Boje ovšem pokračovaly na severozápadě, západě a jihozápadě města až do konce války v Evropě 8. května (9. května v Sovětském svazu), protože některé německé jednotky se snažily dostat na západ, aby se mohly vzdát západním spojencům namísto Sovětům.

Poslední výstřely války na evropském kontinentě padly podle některých zdrojů v Československu, a to tři dny po kapitulaci nacistů – 11. května 1945.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry ničivé exploze na vlnách Dněpru. Námořní mina rozházela posádku ruského člunu po okolí.

Tagy: