Sametová revoluce začala brutálním zásahem proti demonstrantům ze 17. listopadu 1989, při kterém pořádkové složky nešetřily nikoho, ani ženy. Zdroj: ČTK/Fotobanka ČTK/Hroch Pavel
Leckdo se dodnes pyšně chlubí, že na Národní třídě tenkrát také byl. Tihle tam ale 17. listopadu 1989 nejen byli, nýbrž často i bili. Jaký byl večer, který před 33 roky odstartoval sametovou revoluci, očima členů zasahujícího pohotovostního pluku? Lze to zjistit z jejich výslechů dochovaných v Archivu bezpečnostních složek, které má CNN Prima NEWS k dispozici. A mnohdy je to dost bizarní čtení.
Je to už 33 let, co se povolená pražská demonstrace změnila v otevřený protest proti komunistickému režimu. Ozbrojené složky totalitního státu jej 17. listopadu surově potlačily, podle nezávislé lékařské komise zranily 568 lidí.
Právě brutalita zásahu odstartovala sametovou revoluci.
Zúčastnění členové pohotovostního pluku si však zjevně nemysleli, že by demonstraci potřeli neadekvátním způsobem. Vyplývá to z jejich výslechů, jejichž výzkumem se v Archivu bezpečnostních složek zabývá třeba Josef Vávra.
„Osobně jsem přesvědčen, že zákrok proběhl v mezích našich zákonů,“ uvedl podle dobových záznamů například praporčík Miroslav Kešner.
Studenti na Národní třídě 17. listopadu 1989
Národní třída, 17. listopad 1989 Zdroj: ČTK / Hula Pavel
Pomník k 17. listopadu 1989 Zdroj: Rémi Diligent
Národní třída 17. listopadu 1989 Zdroj: profimedia.cz
Pátek 17. listopadu 1989 očima žen: Jak ho prožívaly studentky, těhotné ženy nebo maminky od dětí? Zdroj: profimedia.cz
Policejní kordon svírá studentskou demonstraci na Národní třídě stále těsněji. Pořádkové síly vzápětí začaly studenty bít, zraněno bylo přes 560 lidí. Zdroj: ČTK
Studenti zapalují svíčky před policejním kordonem. Zdroj: ČTK
Sametová revoluce znamenala pro komunisty ztrátu moci. Zdroj: Getty Images
17. listopad 1989 Zdroj: ČTK/Fotobanka ČTK/Hroch Pavel
Sametová revoluce začala brutálním zásahem proti demonstrantům ze 17. listopadu 1989, při kterém pořádkové složky nešetřily nikoho, ani ženy. Zdroj: ČTK/Fotobanka ČTK/Hroch Pavel
Studenti na Národní třídě 17. listopadu 1989
Národní třída, 17. listopad 1989 Zdroj: ČTK / Hula Pavel
Pomník k 17. listopadu 1989 Zdroj: Rémi Diligent
Národní třída 17. listopadu 1989 Zdroj: profimedia.cz
Pátek 17. listopadu 1989 očima žen: Jak ho prožívaly studentky, těhotné ženy nebo maminky od dětí? Zdroj: profimedia.cz
Policejní kordon svírá studentskou demonstraci na Národní třídě stále těsněji. Pořádkové síly vzápětí začaly studenty bít, zraněno bylo přes 560 lidí. Zdroj: ČTK
Studenti zapalují svíčky před policejním kordonem. Zdroj: ČTK
Sametová revoluce znamenala pro komunisty ztrátu moci. Zdroj: Getty Images
17. listopad 1989 Zdroj: ČTK/Fotobanka ČTK/Hroch Pavel
Sametová revoluce začala brutálním zásahem proti demonstrantům ze 17. listopadu 1989, při kterém pořádkové složky nešetřily nikoho, ani ženy. Zdroj: ČTK/Fotobanka ČTK/Hroch Pavel
Vojenská obvodová prokuratura se událostmi osudného večera zabývala těsně před Vánoci 1989. Prokurátor pplk. Vladimír Novák nařídil 5. prosince individuální vyjádření všech zakročujících příslušníků SNB, měla je pak vyhodnotit vyšetřovací skupina. Díky tomu se v Archivu bezpečnostních složek dodnes dochovalo téměř 200 výpovědí, datovaných 6. prosincem 1989.
Jde o subjektivní a ideologií často dosti zkreslený popis. Ale i o zajímavé nahlédnutí do nitra jedinců, kteří jinak o „svém“ 17. listopadu moc často nevyprávějí.
Tak už si bouchněte
Jak to pro ně tenkrát začalo? To líčil třeba strážmistr Petr Kotalík.
„Kolem 15:30 hodin byl na PP VB ČSR vyhlášen bezpečnostní poplach. Naše jednotka odjela do vzdálenějšího postavení poblíž železničního mostu v Praze 2. Asi v 17:00 hodin dal velitel kolony pokyn k přesunu na Karlovo náměstí. Kolem 18:00 hodin jsme se přesunuli do Vyšehradské ulice, kde nám byl dán pokyn k přehrazení.“
Dalšímu dění se ve svém vyprávění věnoval strážmistr Wladyslav Gorgol.
„V podvečerních hodinách jsme spolu s ostatními příslušníky dostali rozkaz k uzavření ulice Národní třída. Poté jsme čekali na další rozkazy. Dav se přiblížil na vzdálenost asi dvou metrů před kordon, kde musel na vozovku. Poté následovaly výzvy Bezpečnosti k opuštění prostoru, které trvaly asi 50 minut. Na tyto výzvy dav odpovídal pískotem. Během této doby jsme byli neustále uráženi a slovně napadáni různými hesly: Gestapo! Jakešovi šmoulové! Zrušte monopol KSČ!“
Přebal materiálu s výslechy členů pohotovostního pluku, jak je uchováván v Archivu bezpečnostních složek. Zdroj: Lukáš Hron
Přebal materiálu s výslechy členů pohotovostního pluku, jak je uchováván v Archivu bezpečnostních složek. Zdroj: Lukáš Hron
Z dobových záběrů to skoro vypadá, jako kdyby zasahující členové pohotovostního pluku konkrétní pokřiky demonstrantů ani nevnímali. Jejich výslechy však dokazují, že se jim ve skutečnosti dostávaly hodně pod kůži.
„Byli jsme přivítáni davem, který se choval agresivně, hvízdal a skandoval na naši adresu hesla gestapo, Stalinovi pohrobci, pověste komunisty, krysy a různým způsobem urážel SNB,“ stěžoval si rotný Jaroslav Pelán.
„Byli jsme pod nátlakem psychickým,“ potvrdil strážmistr Bronislav Havlan.
„Osobně jsem byl verbálně napadán invalidním občanem na vozíku slovy ,Že se nestydíš, jak můžeš mít státní znak na přilbě?‘“ zapamatoval si rotný David Cupal.
„Mírnějšího prostředku jsem nepoužil, i když jsem byl urážen nadávkami ksindle, svině a gestapo,“ pokračoval strážmistr Stanislav Kovář.
„Skupina asi 800 lidí uprostřed davu, ovšem i ostatní účastníci, se pokoušeli provokovat nás, mladé příslušníky. Pár provokatérů neustále vykřikovalo „tak už si bouchněte vy hajzlové“. Nejhůře ovšem na nás působili lidé, kteří uráželi naše rodiče. Tito lidé se nebáli říkat, že máme svinskou výchovu, jací musí být naši rodiče, když my jsme takoví hajzlové. Všichni si svých rodičů vážíme a sledoval jsem své okolí, jak to kluky nabuzovalo,“ přiznal rotný Radek Kokšál.
Sametovou revoluci si připomínáme i po více než třiceti letech jako zásadní předěl. Zdroj: Profimedia.cz
Sametovou revoluci si připomínáme i po více než třiceti letech jako zásadní předěl. Zdroj: Profimedia.cz
Svlečená holka a drobné na pivo
Rotného Jiřího Procházku pobouřilo, že na něj demonstranti křičeli „Čuchni k dělnické pěsti.“ Nebo to, že se jistý muž domáhal nedopalku cigarety úmyslně odhozeného za záda příslušníků.
Zasahující však deptaly i způsoby, kterým se dá při vší té hrůze zpětně i pousmát.
Takový byl detail zachycený ve vyprávění strážmistra Petra Minaříka: „Všiml jsem si, jak z davu vyběhl mladý muž, hodil po nás hrst mincí se slovy: Tady máte a běžte na pivo!“
Ještě komičtější to bylo v případě, který zmiňoval strážmistr Radek Jiskra.
Jeden z výslechů členů pohotovostního pluku, kteří zasahovali 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Zdroj: Lukáš Hron
Jeden z výslechů členů pohotovostního pluku, kteří zasahovali 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Zdroj: Lukáš Hron
Jeden z výslechů členů pohotovostního pluku, kteří zasahovali 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Zdroj: Lukáš Hron
Jeden z výslechů členů pohotovostního pluku, kteří zasahovali 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Zdroj: Lukáš Hron
Jeden z výslechů členů pohotovostního pluku, kteří zasahovali 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Zdroj: Lukáš Hron
Jeden z výslechů členů pohotovostního pluku, kteří zasahovali 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Zdroj: Lukáš Hron
Jeden z výslechů členů pohotovostního pluku, kteří zasahovali 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Zdroj: Lukáš Hron
Jeden z výslechů členů pohotovostního pluku, kteří zasahovali 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Zdroj: Lukáš Hron
Jeden z výslechů členů pohotovostního pluku, kteří zasahovali 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Zdroj: Lukáš Hron
Jeden z výslechů členů pohotovostního pluku, kteří zasahovali 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Zdroj: Lukáš Hron
Jeden z výslechů členů pohotovostního pluku, kteří zasahovali 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Zdroj: Lukáš Hron
Jeden z výslechů členů pohotovostního pluku, kteří zasahovali 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Zdroj: Lukáš Hron
Jeden z výslechů členů pohotovostního pluku, kteří zasahovali 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Zdroj: Lukáš Hron
Jeden z výslechů členů pohotovostního pluku, kteří zasahovali 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Zdroj: Lukáš Hron
„Přistoupila k nám asi třicetiletá silně podnapilá žena, která si začala svlékat bundu, svetr a jen v tričku se před námi promenádovala a pokřikovala: ,Serte na to a pojďte se mnou.‘ Potom byla dvěma mladíky z davu odvedena.“
Výpovědi ani v jednom případě nenaznačují, že by členové pohotovostního pluku zpětně zpytovali svědomí. Podle svého mínění se nechovali nepřiměřeně. Přehnanou agresivitu viděli výhradně u demonstrujících.
Ve výsleších přitom někdy směrem k davu zaznívají i výtky působící až nesmyslně.
„Před první řadou kordonu chodila žena ve věku asi 40 let, která pokládala příslušníkům na ramena květiny a ohrožovala je hořící svíčkou,“ napsal rotný Jan Výda. „Fotografové nás obtěžovali svojí bezprostřední přítomností a záblesky fotoaparátů,“ stěžoval si strážmistr Vladimír Bauer. Jiný strážmistr Richard Gregor pak přidal další postřeh: „I když se to může zdát nepodstatné, viděl jsem při postupu lahev tvrdého alkoholu položenou u sloupu, což mě velmi udivilo.“
Už zmíněný rotný Pelán popisoval, že dav byl od sedmé večer „nesčetněkrát vyzýván megafonem k odchodu. Pokaždé byly odpovědí nové urážky. Byly mezi nás házeny hořící svíčky, dokonce i kovové předměty a části lešení.“
A tak došlo na to, co vylíčil strážmistr Gorgol. „Po výzvách od příslušníka v tmavě modrém kabátě s prošedivělými vlasy jsme uslyšeli pokyn k pomalému posouvání vpřed. Kordon se dal do pohybu, takže dav byl donucen k opuštění prostoru.“
Rozbili mi hodinky
Nastalou melu popisují zasahující úplně jinak, než to s odstupem činí tehdejší demonstranti nebo současní historici. Ve výsleších zástupců ozbrojených složek se dokola opakují stížnosti na násilné chování davu. Na jeho nekázeň, nevyzpytatelnost, chuligánství podporované konzumací alkoholu.
Soupis všech členů pohotovostního pluku, kteří poskytli svou výpověď o 17. listopadu. Dohromady jich bylo něco přes dvě stě. Zdroj: Lukáš Hron
Soupis všech členů pohotovostního pluku, kteří poskytli svou výpověď o 17. listopadu. Dohromady jich bylo něco přes dvě stě. Zdroj: Lukáš Hron
Rotný Miroslav Jarina se v archivních materiálech pozastavuje nad tím, že jeho kolegu kdosi zasáhl jablkem do ramene. Petr Bartoška se stejnou hodností vypovídá, že na kordon dopadly dvě lahve a rozbily se. Strážmistr Martin Klika se čertí, že byl při protržení uzávěru davem napaden mužem s tyčí. Další strážmistr Karel Kouba běduje, že mu při zásahu někdo rozbil náramkové hodinky značky Prim.
„Byly podnikány útoky na příslušníky PJ. Mně konkrétně neznámý účastník z davu roztrhl kapsu u kabátu, tím mi byl stržen i odznak PP VB ČSR a v závislosti na tom mi vypadl i KASR, který poté dav rozšlapal,“ uvedl rotný Daniel Elgr.
Hned několik zasahujících vzpomíná na okamžik, kdy měl dav zatáhnout do svého středu strážmistra Martina Vaňka. Od demonstrujících údajně schytal několik ran pěstmi do břicha a do obličeje.
„Všiml jsem si blíže neidentifikovatelného mladíka, který svou agresivitou převyšoval ostatní. Rozhodl jsem se proto učinit úkon k jeho zadržení,“ vypověděl sám Vaněk. „Když jsem pokročil směrem k davu, byl jsem jím vtažen do jeho středu, načež mě někdo udeřil do hlavy a já ztratil orientaci. Teprve posléze jsem byl kolegy z davu vytažen.“
Hned v několika výsleších též stojí zmínka o autu, které chtěli demonstranti použít proti vytlačování.
„Použil jsem obušku, když se dav proti nám pokusil roztlačit automobil. Této činnosti jsem zamezil. Jeden z účastníků však vytrhl lištu ze střechy tohoto automobilu a chtěl ji proti mně použít. Rovněž této činnosti jsem zamezil použitím obušku,“ tvrdil rotný Radek Kokšál.
Pokyn prokurátora Vladimíra Nováka k zahájení výslechů členů pohotovostního pluku. Zdroj: Lukáš Hron
Pokyn prokurátora Vladimíra Nováka k zahájení výslechů členů pohotovostního pluku. Zdroj: Lukáš Hron
Máchání s obuškem připustil i strážmistr Libor Hájek.
„Přede mnou seděl mladík ve věku asi 20 let. Vyzval jsem ho, ať si stoupne. Výzvu jsem opakoval asi třikrát, minula se účinkem. Mírným úderem vedeným na záda jsem použil obušku, opět bez výsledku. Opětovně jsem ho ovšem nepoužil, snažil jsem se mladíka zvednout rukama, což se po velké námaze povedlo. K opětovnému použití obušku došlo poté, co mi někdo z davu utrhl knoflík na kožichu a byl jsem tahán za štít.“
Konec akce pak popsal rotný Petr Bartoška.
„Asi po 45 minutách byl dav rozptýlen do přilehlých ulic a naše pořádková jednotka se vrátila k vozidlům. Asi po 30 minutách bylo „Nasednout“ a odjeli jsme na PP VB, kam jsme přijeli po 23. hodině.“
Šibenice na vrátkách
Náčelník Městské správy VB Praha pplk. JUDr. Michal Danišovič s odstupem několika dní uvedl, že při zásahu bylo zraněno sedm příslušníků pohotovostního pluku, kteří museli být ošetřeni na zdravotním středisku – šlo většinou o zhmoždění rukou, lopatek, bederního páteře.
Z přiložených archivních složek vyplývá ještě něco: Je nepochybné, že příslušníci pohotovostního pluku byli velice zklamaní reakcí veřejnosti. Mnozí si na přelomu listopadu a prosince 1989 svým nadřízeným vyloženě stěžovali na šikanu ze strany spoluobčanů.
„V noci ze 17. listopadu na 18. listopadu mi neznámý pachatel v kočárkárně domu, kde bydlím, poškodil dětský kočátek zn. ZEKIVA. A to takovým způsobem, že jej vytáhl z řady odstavených kočárků, zdemoloval drátěný košík, který je na spodku a zohýbal kolečka. Dále oddělil podvozek od sedátka a takto poškozený kočárek hodil do koutu místnosti. Tuto událost si dávám do souvislosti s mojí účastí na zákroku proti demonstrujícím studentům, kde jsem mohl být viděn někým, kdo mně zná a ví, kde se svou rodinou bydlím,“ uvedl nadstrážmistr Martin Šimůnek.
Jiného nadstrážmistra Vlastimila Dvořáka pro změnu rozčílil anonym, který přišel jeho manželce.
„Váš muž je velká policajtská svině. Může za zranění lidí, kteří tím budou trpět do konce svého života. My si to však s váma všema vyřídíme. A velice rychle.“
Soupis použitých transparentů a skandovaných hesel z Národní třídy 17. listopadu 1989, jak je zachytily archivní materiály bezpečnostních složek. Zdroj: Lukáš Hron
Soupis použitých transparentů a skandovaných hesel z Národní třídy 17. listopadu 1989, jak je zachytily archivní materiály bezpečnostních složek. Zdroj: Lukáš Hron
I praporčík Josef Jirásek si na vyšších místech postěžoval. Ještě 21. listopadu mu prý na ulici shluk osob se státní vlajkou vyhrožoval usmrcením. Podle Jiráskových slov k tomu došlo taktéž proto, že věděli o jeho nasazení na Národní třídě.
„Měli u sebe zvon, pravděpodobně ten, co se používá při pastvě skotu, zvonili a řvali, že máme odzvoněno. Na ulici jsem vůbec nevycházel a pustil jsem psa, kterého skupina poranila na tlamě. Zřejmě z obavy opětovného napadení psem skupina odešla za patřičného hulákání… Ráno jsem měl na vrátkách křídou namalovanou šibenici.“
Republikou už dávno mávala změna společenských poměrů, když na velitelství bezpečnostního pohotovostního pluku přišla obálka, v níž se nacházel list s tímto textem:
Veliteli Jakešova gestapa,
odmítáme váš brutální zásah proti pokojným demonstrantům dne 17.11.!! Před očima národa se zbavíte viny z těžkého zločinu pouze dvěma způsoby.
1. Použijete vlastní zbraně a zastřelíte se.
Nebo
2. Zatkněte se svými hrdlořezy českou vládu a dejte všechny do vězení a postavte stráž.
Na nic z toho nakonec nedošlo. Už 10. ledna 1990 byl pohotovostní pluk, tento spolek režimu oddaných mlátiček založený po hokejových událostech v roce 1969, definitivně rozpuštěn. Mnozí jeho členové to nicméně dotáhli daleko i v nových poměrech. Stačilo vyměnit uniformu Jakešových šmoulů za oblek pro podnikatele či politiky.
