Demonstrace na podporu Juliana Assange Zdroj: AP
Britský soud zamítl žádost USA o vydání zakladatele WikiLeaks Juliana Assange, který by za oceánem čelil 18 obviněním a celkové výši trestu až 175 let vězení. Soudkyně Vanessa Baraitserová uvedla, že by to bylo vzhledem k jeho duševnímu zdraví příliš kruté a že by se Assange v případě vydání do USA pravděpodobně pokusil o sebevraždu. Vláda Spojených států uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá. Informovala o tom agentura AP.
Washington Assange viní ze spiknutí s bývalou analytičkou amerického vojenského zpravodajství Chelsea Manningovou, v jehož rámci měly v roce 2010 uniknout na veřejnost tajné materiály ohledně vojenských operací USA.
Julian Assange je doposud držen ve vazbě ve věznici Belmarsh v jihovýchodním Londýně. Rozsudek tribunálu v Old Bailey vynesla soudkyně Vanessa Baraitserová v pondělí kolem poledne středoevropského času. Konečné rozhodnutí má být na britské ministryni vnitra.
Co s Assangem? USA zvažovaly šéfa WikiLeaks omilostnit nebo zabít, zaznělo u soudu
Již několik let se řeší případ Juliana Assange, zakladatele a šéfa webu WikiLeaks. V USA je obžalován za zveřejnění citlivých informací. V posledních letech prezident Donald Trump hledal cesty, jak se s Assangem vypořádat. Ve hře podle některých informací bylo udělení amnestie, ale také možnost novináře natrvalo odstranit.
Mezi uniklými materiály zveřejněnými v roce 2010 Assangem byl například útok amerického vojenského vrtulníku 12. července 2007 v Bagdádu, během něhož zemřeli mimo jiné dva iráčtí váleční korespondenti pracující pro Reuters.
V roce 2010 Švédsko oznámilo, že tamní policisté vyšetřují Juliana Assange z možného sexuálního napadení, které Australan popřel. Po vydání mezinárodního zatykače zahájil Assange právní bitvu proti svému vydání do Švédska.
Jako uprchlík našel v roce 2012 útočiště na ekvádorské ambasádě v Londýně. V roce 2017 Švédsko své vyšetřování zastavilo. V dubnu 2019 pak byl Australanovi zrušen azylový statut na ekvádorském velvyslanectví, což vedlo k jeho zatčení britskou policií z důvodu porušení podmínek kauce v roce 2012.
Za Assange a svobodu projevu se postavilo několik kolegů
Šéfredaktorka WikiLeaks popsala nadcházející slyšení jako „rozsáhlý útok na svobodu projevu“. „Vláda USA by měla naslouchat mohutné vlně podpory přicházející z médií hlavního proudu, neziskových organizací po celém světě, které volají po zrušení těchto obvinění,“ uvedla podle DPA.
Za Juliana Assange se postavil mimo jiné známý australský novinář, dokumentarista a bývalý válečný reportér John Pilger, který dříve uvedl: „Julian a WikiLeaks vykonávali historickou službu veřejnosti tím, že sdělovali milionům lidí fakta a říkali jim, jak a proč je jejich vlády tajně a často nezákonně podvádějí. Proč napadají jiné země. Proč nás špehují… Nikdy dříve v mé novinářské kariéře jsem nezaznamenal takový útok na naši nejzákladnější svobodu – publikovat a vědět. Poselství toho všeho je hlasité a jasné: Buď opatrný, nebo i ty skončíš v americkém pekle. Novinařina není v USA zločin, zatím ne. A pokud bude Julian vydán a usvědčen, stane se zločincem novinář, který dělá svou práci a říká lidem, co vláda dělá za jejich zády.“
