Julian Assange

Ruský exilový umělec Andrej Molodkin hrozí zničením hned několika výtvarných děl slavných autorů. Má jít například o obrazy Pabla Picassa, Andyho Warhola či Rembrandta. Molodkin tvrdí, že díla, která drží v sejfu, mají mít hodnotu 45 milionů dolarů (více než miliardu korun). K činu se neodhodlá pouze v případě, že bude pravidelně dostávat potvrzení, že známý internetový aktivista a zakladatel WikiLeaks Julian Assange, který sedí v britském vězení a čelí vydání do USA, je stále naživu.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová v pátek souhlasila s vydáním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assangea do Spojených států. Assange je v USA stíhán v souvislosti s 18 trestnými činy, včetně špionáže. Extradici se několik let snaží zabránit a proti nynějšímu rozhodnutí se odvolá, oznámila na Twitteru organizace WikiLeaks. Tiskové agentury uvádějí, že právní sága kolem muže označovaného jedněmi za bojovníka za svobodu slova a druhými za nebezpečného nepřítele státu ještě nekončí.

Pouhé dva dny zbývají americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, než skončí ve své funkci. Ve středu 20. ledna jej oficiálně nahradí demokrat Joe Biden, který nad Trumpem v nedávných volbách zvítězil. Končící hlava státu z řad republikánů nyní řeší zapeklité téma. Stále totiž může udělit milosti, spekuluje se až o stovce lidí. Mezi nimi by mohly být i Trumpovy děti.

Zakladatel portálu WikiLeaks Julian Assange zůstane ve vazbě v Británii. Žádost o jeho propuštění na kauci ve středu zamítl londýnský soud. Rozhodnutí odůvodnil rizikem útěku. Informovala o tom agentura Reuters.

Britský soud zamítl žádost USA o vydání zakladatele WikiLeaks Juliana Assange, který by za oceánem čelil 18 obviněním a celkové výši trestu až 175 let vězení. Soudkyně Vanessa Baraitserová uvedla, že by to bylo vzhledem k jeho duševnímu zdraví příliš kruté a že by se Assange v případě vydání do USA pravděpodobně pokusil o sebevraždu. Vláda Spojených států uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá. Informovala o tom agentura AP.

Již několik let se řeší případ Juliana Assange, zakladatele a šéfa webu WikiLeaks. V USA je obžalován za zveřejnění citlivých informací. V posledních letech prezident Donald Trump hledal cesty, jak se s Assangem vypořádat. Ve hře podle některých informací bylo udělení amnestie, ale také možnost novináře natrvalo odstranit.

Letošní Nobelova cena za mír by mohla připadnout švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové a hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), kteří přitáhli pozornost světa k boji za lepší ochranu klimatu. Podle agentury Reuters to uvedli skandinávští experti, kteří šance kandidátů každoročně hodnotí. Thunbergovou favorizují i sázkové kanceláře, společně se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

V pondělí začíná další fáze soudního procesu o vydání zakladatele WikiLeaks Juliana Assange do USA. Přelíčení se koná u britského Ústředního trestního soudu v Old Bailey v Londýně. V USA novináře předběžně viní z osmnácti trestných činů, z nichž sedmnáct souvisí se špionáží. Hrozí mu tam až 175 let vězení, informoval web The Guardian.

Právník Juliana Assange ve středu během soudního slyšení uvedl, že jeho klient by neměl být vydán do USA, protože případ je politický a on sám není násilníkem ani teroristou. Vydání by bylo údajně v rozporu s angloamerickou smlouvou o vydávání, v rozporu s Evropským soudem pro lidská práva i britským právem. Informovala o tom agentura Reuters.

Ve Velké Británii dnes začíná slyšení o vydání australského zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange do USA. Osmačtyřicetiletému Australanovi hrozí v případě vydání do USA a odsouzení ve všech 18 bodech obvinění z pokusu o hackování a porušení zákona o špionáži až 175 let vězení. O případu informují zahraniční média.

U soudu ve Westminsteru byla před zahájením jednání v kauze Juliana Assange v příštím týdnu podána informace o mimořádné žádosti amerického prezidenta Trumpa na zrušení obvinění.

Více než stovka zdravotnických pracovníků obviňuje Velkou Británii za odmítnutí zdravotní péče vězněnému zakladateli serveru WikiLeaks Julianu Assangeovi. Přetrvávající zacházení s nežádoucím vydavatelem zvláštní zpravodaj OSN přirovnal k mučení, pohrdání právy a integritou. Uvedla to agentura DPA.