Již několik let se řeší případ Juliana Assange, zakladatele a šéfa webu WikiLeaks. V USA je obžalován za zveřejnění citlivých informací. V posledních letech prezident Donald Trump hledal cesty, jak se s Assangem vypořádat. Ve hře podle některých informací bylo udělení amnestie, ale také možnost novináře natrvalo odstranit.
U britského soudu, který má rozhodnout ohledně případného přesunu Assange do USA, z úst zaměstnance ekvádorské ambasády, kde se novinář dlouhá léta skrýval, zaznělo, že americké tajné služby si pohrávaly s myšlenkou nepohodlného Assange zabít či unést. V případě trvalého odstranění byla nejvíce zvažována otrava. Prohlásil to svědek, který je však kvůli své výpovědi u soudu v anonymitě.
To však dle některých novinářů sledujících kauzu nebyla jediná možná cesta vypořádání se s Assangem. Některá média uvádějí, že prezident Donald Trump přemýšlel o udělení amnestie. Za aktivistou dokonce na ekvádorskou ambasádu v Londýně vyslal již v roce 2017 své lidi, kteří mu měli prezidentovu nabídku předložit. Šlo o bývalého republikánského kongresmana Danu Rohrabachera a Trumpova spolupracovníka Charlese C. Johnsona.
Amnestii měl Assange získat ovšem pouze v případě, pokud by zveřejnil zdroj, který mu předal e-maily politiků demokratů, které byly zveřejněny v roce 2016. Vysoce postavení straničtí funkcionáři v nich měli nabádat své volitele, aby v demokratických primárkách na prezidenta upřednostnili Hillary Clintonovou před Bernie Sandersem. Zveřejnění těchto e-mailů podle politických komentátorů přispělo k porážce Clintonové, když neuspěla proti republikánovi Trumpovi. V případě zveřejnění zdroje by se Trump mohl oprostit od podezření, že za únikem e-mailů stálo Rusko.
Prezidentská milost je možná stále ve hře. Trump totiž ve středu oznámil, že omilostní svého bývalého poradce pro národní bezpečnost Michaela Flynna. Ten čelil stíhání právě kvůli tomu, že se setkal s Rusy, přičemž následně na schůzce lhal FBI.
Assangeho snoubenka Stella Morrisová nyní Trumpa žádá, aby milost pro internetového aktivistu ještě zvážil. „Naše rodina musí být znovu kompletní. Prosím vás, nechte jej jít domů na Vánoce,“ řekla ve svém čtvrtečním vzkazu přes média Morrisová Trumpovi.
Přes sedm let na ekvádorské ambasádě
Novinář a aktivista je v USA obžalován z porušení zákona o špionáži, neboť podle něj „zveřejnil utajované informace“. Assange se však od roku 2012 ukrýval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, kde mu byl udělen azyl. Během této doby například získal i ekvádorské občanství. V dubnu roku 2019 však prezident jihoamerické země Assangeovi odebral nejen občanství, ale právě i azyl.
Ihned nato jej zadržela britská policie. Americká justice následně v červnu požádala Velkou Británii o vydání Assangeho. Ten však mezitím zůstává v britské vazbě, zatímco se organizují protestní pochody za jeho propuštění.
Assange WikiLeaks založil v roce 2006. Výrazným způsobem ovlivnil světové dění v roce 2010, když zveřejnil desítky tisíc amerických tajných zpráv z Afghánistánu a Iráku. Následně zveřejnil až čtvrt milionu depeší americké diplomacie.
Úniky pokračovaly i poté. V roce 2012 se na světlo světa dostaly materiály Pentagonu, které určovaly pravidla pro zadržování lidí v táborech v Iráku a na základně Guantánamo, kde jsou vězněni lidé podezřelí z terorismu. V roce 2016 pak přišla na řadu zmíněná kauza Hillary Clintonové a demokratů.
